Sumy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Sumy Суми |
|
|---|---|
|
znak |
|
 |
|
| základní data | |
| Stát: | Ukrajina  |
| Oblast: | Sumská  |
| Administrativní dělení: | |
| Rozloha: | 145,0 km² |
| Počet obyvatel: | 279 911 (2006) |
| Hustota zalidnění: | 1930,4 ob./km² |
| Etnické složení: | Ukrajinci (80 %), Rusové |
| Náboženské složení: | Pravoslavné křesťanství |
| Zeměpisná šířka: | 50° 55' s. š. |
| Zeměpisná délka: | 34° 45' v. d. |
| Nadmořská výška: | 166 m |
| Telefonní předvolba: | +380 54 |
| Poštovní kód: | 40000 |
| Starosta: | Gennagij Minajev |
| Oficiální web | |
Sumy (ukrajinsky: Суми, rusky: Сумы) je hlavní město Sumské oblasti na severovýchodní Ukrajině. Leží na řece Psel, levém přítoku Dněpru, nedaleko od hranic s Ruskem. Žije zde 280 000 obyvatel (2006).
Obsah |
[editovat] Historie
Sumy byly založeny v roce 1652 nebo 1655 na břehu Pselu jako kozácká pevnost, která měla chránit historický region Sloboda před Krymskými Tatary. Poté, co útoky přestaly, přešlo území pod ruskou říši a stalo se významným ekonomickým centrem. Počátkem 19. století byly Sumy kandidátem na zřízení první ukrajinské univerzity; nakonec byl však vybrán Charkov.
Během německé okupace za druhé světové války (1941-1943) utrpěly Sumy velké škody. Po válce byly zničené části města přebudovány. Od 17. ledna 1990 se stalo partnerským městem Celle v Německu.
[editovat] Kultura
Městu dominuje velká katedrála (Spaso-Preobraženskyj sobor) v neoklasicistním slohu z 18. století. Katedrála byla často přestavována, hlavně v roce 1858 a v 80. letech 19. století, kdy byla přistavěna 56 metrů vysoká věž. Interiér je vyzdoben freskami od Vladimira Makovského a Klavdije Lebeděva. Ve městě se také nachází kostel Zmrtvýchvstání z roku 1702, jedná se o nejstarší budovu ve městě. Katedrála kláštera sv. Pantaleona byla postavena v roce 1911 podle návrhu Alekseye Shchuseva. Podobá se středověkým památkám v Novgorodě a Pskově.
Ve městě sídlí 4 vysoké školy, 9 středních škol, vlastivědné a umělecké muzeum a Muzeum Antona Pavloviče Čechova.
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
| Rok | 1850 | 1897 | 1913 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 |
| Počet obyv. | 11 500 | 27 564 | 50 400 | 44 000 | 69 000 | 98 000 | 159 000 | 231 558 | 293 706 | 295 847 |
[editovat] Národnostní zastoupení
- 1897 - 70,53% Ukrajinci, 24,1% Rusové, 2,6% Židé
- 1926 - 80,7% Ukrajinci, 11,8% Rusové, 5,5% Židé
- 1959 - 79% Ukrajinci, 20% Rusové
[editovat] Osobnosti
- Lev Jefimovič Kerbel, sovětský sochař
[editovat] Externí odkazy
- Nezávislý webový portál (ukrajinsky)
- Sumská univerzita (ukrajinsky)
|
|
 |
|
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||
