Vinnycja
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinnycja Вінниця |
|
---|---|
znak |
|
základní data | |
Stát: | Ukrajina |
Oblast: | Vinnycká |
Administrativní dělení: | 3 okresy (район) |
Rozloha: | 60,94 km² |
Počet obyvatel: | 360 241 (2005) |
Hustota zalidnění: | 5911,4 ob./km² |
Etnické složení: | Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Bělorusové |
Náboženské složení: | Pravoslavné křesťanství |
Zeměpisná šířka: | 49° 14' s. š. |
Zeměpisná délka: | 28° 29' v. d. |
Nadmořská výška: | m |
Telefonní předvolba: | +380 432 |
Poštovní kód: | 21000 |
Starosta: | Volodymyr Hrojsman |
Oficiální web |
Vinnycja (ukrajinsky Вінниця; rusky Винница, polsky Winnica) je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlěné krajině se na obou březích řeky Pivdennyj Buh (Jižní Buh), zhruba 250km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V současnosti zde žije 360 000 lidí.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Sídlo zde bylo již za časů Kyjevské Rusi, první doklady jsou z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství; roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry město se město stalo jedním z dějišť Chmelnyckého povstání.
Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice. Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 1941-1945 klesl počet obyvatel ze 100 000 za 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov.
Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] národnostní složení
Podle ukrajiinského sčítání lidu z roku 2001 ve Vinnycji žilo 354 600 lidí následujících národností:[1]
- Ukrajinci - 309 300 (87,2 %)
- Rusové - 36 100 (10,2 %)
- Židé - 1 700 (0,5 %)
- Poláci - 1 600 (0,5 %)
- Bělorusové - 1 300 (0,4 %)
[editovat] Kultura a pamětihodnosti
- množství pravoslavných, katolických i evangelickým kostelů
- Vinnycká televizní věž, výška 350 m, jedna z nejvyšších v zemi. Foto
- Muzeum afghánské války
[editovat] partnerská města
Birmingham (Alabama); Peterborough (Velká Británie); Kielce (Polsko); Rîbniţa (Moldavsko).
[editovat] Hospodářství a doprava
Ve městě je rozvinut především elektro- a radiotechnický průmysl a slévárenství.
Město leží na významné železniční trati Kyjev - Žmerynka, která je součástí spojení Ruska a Ukrajiny se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Vinnycja má denně přímé železniční spojení s Prahou (33 hod.). Městem prochází také hlavní silniční tah Lvov - Umaň.
Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje (viz článek).
[editovat] Reference
|
||
---|---|---|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |