Krym

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Автономна Республіка Крим
Автономная Республика Крым
Qırım Muhtar Cumhuriyeti

Vlajka Znak
Motto: „Процветание в единстве“
Hlavní město	Simferopol
Jazyk	ruština, ukrajinština, krymská tatarština
Státní zřízení	autonomní republika Ukrajiny
Předseda vlády	Viktor Plakida
Předseda parlamentu	Anatolij Gricenko
Rozloha	26 200 km²
Počet obyvatel	1 994 300 (2005)
Hymna	„Нивы и горы твои волшебны, Родина“
Měna	hřivna (UAH)
Internetová doména	.crimea.ua
Telefonní předvolba	+380-65
Časové pásmo	UTC+2

Krym (rusky Крым, ukrajinsky Крим, krymskou tatarštinou Qırım), geograficky také Krymský poloostrov, oficiálně Autonomní republika Krym, je poloostrov ležící na severu Černého moře a samosprávné území, které je součástí Ukrajiny. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku 1991 byl součástí Sovětského svazu. Dnes zde žijí převážně Rusové. Krym je vlastí Krymských Tatarů, kteří se sem od konce 20. století postupně vracejí.

Obsah 1 Geografie 2 Historie 3 Obyvatelstvo 3.1 města nad 10 000 obyvatel 4 Památky a letoviska 5 Současnost 6 Externí odkazy

[editovat] Geografie

Na severu je Krym spojen úzkou Perekopskou šíjí s kontinentální Evropou (ukrajinská Chersonská oblast. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici Azovské moře. Od jihoruské pevniny (Kubáně) je oddělen Kerčským průlivem.

Celková rozloha Krymu činí 26 200 km². Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) stepí a lesostepí, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a Krymské hory. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol Roman-Koš (1545 m).

V subtropickém pásmu, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako Ruská riviéra. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou.

V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.

Hlavním městem Autonomní republiky Krym je Simferopol. Město Sevastopol (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.

[editovat] Historie

Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene Taurů. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století n. l. Řeky, založena tak byla města jako Pantikapaion (přibližně dnešní Kerč) nebo Chersonesos (dnešní Sevastopol), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. Bosporské království, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako Chersonésos Taurský, Chersonésos Skythský, Taurika či Taurida.

Ve středověku ovládán byl jih Krymu Byzantskou říší, některé obchodní osady zde postupně založili Janované. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při Černém a Kaspickém moři.

Roku 1243 vpadli na Krym Tataři, posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný Krymský chanát se střediskem v Bachšisaraji. Od roku 1475 byl chanát vazalem Osmanské říše.

Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k Ruské říši. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka.

V průběhu ruské občanské války (1918–1925) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku 1921, poté připojen k Ruské sovětské federativní socialistické republice. Za druhé světové války byl okupován Německem, po skončení války byli na příkaz Stalina násilně deportováni Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, do střední Asie. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. Roku 1954 byl Krym v rámci SSSR administrativně přičleněn k Ukrajině. Po rozpadu SSSR se tedy Krym stal součástí samostatné Ukrajiny.

[editovat] Obyvatelstvo

Na Krymu žije přibližně 2 000 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština. Mezi největší krymská města patří Simferopol, ležící přibližně ve střední části, a Sevastopol v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak Kerč na východním okraji poloostrova či Jevpatorija na západním pobřeží.

[editovat] města nad 10 000 obyvatel

Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stehně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky.

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Krymskotatarský název	Počet obyvatel 1. I. 2006
Simferopol	Сiмферополь	Симферополь	Aqmescit	340 644
Sevastopol	Севастополь	Севастополь	Aqyar	340 295
Kerč	Керч	Керчь	Kerç	151 327
Jevpatorija	Євпаторiя	Евпатория	Kezlev	106 456
Jalta	Ялта	Ялта	Yalta	79 796
Feodosija	Феодосiя	Феодосия	Kefe	71 725
Džankoj	Джанкой	Джанкой	Canköy	39 664
Krasnoperekopsk	Красноперекопськ	Красноперекопск	Krasnoperekopsk	30 677
Alušta	Алушта	Алушта	Aluşta	29 913
Bachčisaraj	Бахчисарай	Бахчисарай	Bağçasaray	26 395
Saki	Саки	Саки	Saq	26 389
Armjansk	Армянськ	Армянск	Ermeni Bazar	22 893
Belogorsk	Бiлогiрськ	Белогорск	Qarasuvbazar	18 399
Sudak	Судак	Судак	Sudaq	14 772
Primorskij	Приморський	Приморский	Primorskiy	14 338
Gvardějskoje	Гвардiйське	Гвардейское	Sarabuz	12 621
Ščjolkino	Щолкiне	Щёлкино	Şçolkino	11 419
Inkerman	Інкерман	Инкерман	İnkerman	11 263
Okťabrskoje	Октябрське	Октябрьское	Büyük Onlar	11 100
Gaspra	Гаспра	Гаспра	Gaspra	11 063
Čornomorskoje	Чорноморське	Черноморское	Aqmeçet	10 976
Gresovskij	Гресiвський	Грэсовский	Gresovskiy	10 713
Krasnogvardějskoje	Красногвардiйське	Красногвардейское	Qurman	10 661
Staryj Krym	Старий Крим	Старый Крым	Eski Qırım	10 101

[editovat] Památky a letoviska

Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledávaný vyššími ruskými společenskými vrstvami, včetně carské rodiny. Za sovětské éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří Jevpatorija, Jalta, Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf a nejvýchodněji ležící Feodosija.

Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, byzantské pevnosti, jeskynní kláštery a města, tatarské vesnice, mešity a paláce (v Bachčisaraji Chánův palác s Fontánou slz, opěvovanou Puškinem). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřísupněno také město Sevastopol, které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám.

[editovat] Současnost

Krymská vláda podporovaná rusky mluvící většinou obyvatelstva usiluje od 90. let o větší nezávislost na Ukrajině, ekonomickou samosprávu či o zavedení moskevského času. Ukrajina tyto snahy od začátku označuje za separatistické. V roce 1992 krymská vláda vyhlásila nezávislou republiku, následně došlo ke konfliktu s místním parlamentem, který ovšem samostatnost také podporoval. Do sporu zasáhla roku 1995 ukrajinská vláda zrušením krymské ústavy a prezidentského úřadu a zavedením přímé správy ukrajinského prezidenta, která byla zrušena až po zklidnění situace koncem roku 1995. Následující rok vstoupila v platnost nová ústava definující Krym jako součást Ukrajiny.

Roku 1997 byla rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku. V souvislosti s návratem Krymských Tatarů do svých domovů na Krymu není zatím vyřešena otázka jejich národnostní integrace.

[editovat] Externí odkazy

• www.krym.cz
• www.sweb.cz/ukrajina/obsah.htm
• www.gocrimea.com/cz/Krym.php
• www.crimea-portal.gov.ua (rusky)
• www.geocities.com/ai320/crimea.htm (anglicky)
• Tatar.Net (anglicky)