Afghánistán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| د افغانستان اسلامي دولت (Da Afġānistān Islāmī Dawlat) دولت اسلامی افغانستان (Dawlāt-e Eslāmī-ye Afġānistān) Islámský stát Afghánistán |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 647 500 km² (40. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 29 863 000 (38. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 43 / km² (125. na světě) |
| Jazyk | paštunština, afghánská perština (darijština) |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | islám 99 %, ostatní 1 % |
| Nejvyšší bod | Nošak (7485 m n. m.) |
| Hlavní město | Kábul |
| Státní zřízení | islámská republika, přechodná vláda |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| prezident | Hamíd Karzáí |
| viceprezidenti | Ahmad Zia Masúd a Karim Chalílí |
| Hymna | Sououd-e-Melli |
| Vznik | 19. srpna 1919 (nezávislost na Velké Británii) |
| Měna | afghání (AFN) |
| ISO 3166-1 | 004 AFG AF |
| MPZ | AFG |
| Doména | .af |
| Telefon | 93 |
| Časové pásmo | UTC +4:30 |
Afghánistán (Islámský stát Afghánistán; paštunsky: De'Afghánistán islamí daulat د افغانستان اسلامي دول, darijsky: Doulate eslámíje Afghánestán دولت اسلامی افغانستان) leží v jižní Asii. Země nemá přístup k moři. Na severu hraničí s Uzbekistánem (137 km) a Tádžikistánem (1206 km), na severovýchodě s Čínou (76 km), na východě s Pákistánem (2430 km), na západě s Íránem (936 km) a na severozápadě s Turkmenistánem (744 km).
Obsah |
[editovat] Historie
Ve 3. století se zde rozkládala říše Kušánů, v 6. století říše Hefthalitů. Od 7. století bylo území postupně připojováno k arabské říši. Koncem 14. století se stalo součástí říše Velkých Mughalů.
Moderní afghánský stát vznikl v roce 1746, poté získali kontrolu nad Afghánistánem Britové a podrželi si ji až do roku 1919. Po krátké britsko-afghánské válce získala země za emíra Amanulláha plnou suverenitu.
Historičtí vládci Afghánistánu patřili ke kmenu Abdalí, jejichž jméno bylo změněno na Durrání po nástupu Ahmada Šáha.
Od roku 1900 bylo sesazeno jedenáct vládců nedemokratickým způsobem. Poslední období stability v Afghánistánu bylo mezi lety 1933 a 1973, kdy v zemi vládl král Záhir Šáh. V roce 1973 ale Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč. Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce 1978, kdy afghánská komunistická strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi.
V srpnu 1979 zahájila americká vláda financování protivládních mudžáhidů s cílem donutit sovětskou vládu k intervenci. 24. prosince 1979 SSSR intervenoval. Za dva dny později byl sovětskými zvláštními jednotkami zavražděn komunistický prezident Hafizulláh Amín s celou rodinou a místo něj dosazen Babrak Karmal, bývalý velvyslanec v Československu. Tím začala Válka v Afghánistánu tvající 10 let (1979-1989).
Rudá armáda, jíž se nikdy nepodařilo dobýt celý Afghánistán, postupovala v zemi s neuvěřitelnou brutalitou: mnoho vesnic bylo vyvražděno pro pouhé podezření ze spolupráce mudžáhidy; celkem bylo zabito asi 1,4 miliónů lidí, převážně civilistů, a cca 4 milióny uprchly, převážně do Pákistánu. Nejkrvavější období války bylo prvních 18 měsíců po nástupu Gorbačova, který tuto válku nechtěl a nařídil proto generalitě, že válku musí do roka vyhrát. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku a ztrátě asi 15 000 vojáků, zabitých mudžáhidy, trénovanými USA, Pákistánem a dalšími zahraničními vládami, se v roce 1989 SSSR stáhl.
Boje mezi skupinami mudžáhidů pokračovaly. Nejvážnější boje se odehrály v roce 1994, kdy bylo zabito 10 000 lidí při boji mezi dvěma frakcemi v Kábulu. Podporován Pákistánem vybudoval Tálibán nábožensko-politickou sílu a v roce 1996 převzal moc v zemi. Tálibán byl schopen ovládat 90 % země, nekontroloval jen území Severní aliance na severovýchodě. Tálibán se snažil o přísnou interpretaci islámského práva šaríja. Aliance Pákistánu s Tálibánem poskytovala útočiště islámským teroristům.
USA a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po teroristických útocích 11. září 2001 Tálibán. Na konci roku 2001 se lídři afghánských opozičních stran sešli v Bonnu, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci 2001 byl jmenován Hamíd Karzáí předsedou prozatimní vlády a v roce 2002 prezidentem.
[editovat] Politika
[editovat] Administrativní rozdělení
34 provincií (velájat):
|
|
|
[editovat] Přírodní podmínky
Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. V zemi jsou častá zemětřesení.
[editovat] Ekonomika
Afghánistán je velmi chudá země, vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka. Ekonomika velmi utřpěla politickým a vojenským neklidem a mezi lety 1998 a 2001 se k nim přidala i sucha. Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, oblečení, bydlení, lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou. Inflace zůstává vážným problémem. Po válce proti Tálibánu mnoho farmářů začalo pěstovat na export místo na výživu domácího obyvatelstva, např. mák na výrobu opia.
[editovat] Obyvatelstvo
Obyvatelstvo Afghánistánu se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou Paštunové, další nejpočetnější jsou Tádžikové, Uzbekové a Hazárové. Mezi další skupiny patří například Ajmakové a Turkmenové. Mezi nejdůležitější jazyky patří paštunština a perština (darijština). Další jsou uzbečtina a turkmenština. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou muslimové.
Velká města: Kábul (1 400 000), Kandahár (225 000), Herát (170 000), Mazáre Šaríf (118 000)
[editovat] Kultura
Mnoho historických památek bylo ve válkách v poslední době zničeno. Dvě slavné sochy Buddhy byly zničeny Tálibánem, protože byly označeny za symbol jiného náboženství.
Afghánci jsou známí jezdci na koních.
Než se k moci dostal Tálibán byl Afghánistán sídlem mnoha hudebníků tradiční i moderní afghánské hudby. Kábul poloviny 20. století byl přirovnávan k Vídni 18. a 19. století.
[editovat] Vzdělání
V létě 2003 bylo 30 % ze 7 000 afghánských škol vážně poničeno sovětskou okupací a občanskou válkou. Jenom polovina škol měla čistou vodu. Za vlády Tálibánu nebylo vzdělání chlapců dostatečné a dívky se nesměly vzdělávat vůbec.
Až čtyři miliony afghánských dětí se v roce 2003 přihlásilo do školy, což je asi nejvíc v historii země. Vzdělání je dostupné pro obě pohlaví.
Gramotnost je 36 %.
[editovat] Podívejte se také na
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
