Blín černý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Blín černý |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Blín černý
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Hyoscyamus niger L., 1753 |
Blín černý (Hyoscyamus niger) je jednoletá až dvouletá jedovatá bylina z čeledi lilkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Hyoscarpus niger (Linné, 1753) Dulac, 1867 - blín černý
- Hyoscyamus vulgaris Necker, 1762
- Hyoscyamus officinarum Crantz, 1766
- Hyoscyamus bohemicus F. W. Schmidt, 1794
- Hyoscyamus pallidus von Waldstein et Kitaibel ex von Willdenow, 1809
- Hyoscyamus agrestis Kitaibel ex Schultes, 1814
- Hyoscyamus pictus Roth, 1821
- Hyoscyamus auriculatus Tenore, 1824-1829
- Hyoscyamus syspirensis C. Koch, 1849
- Hyoscyamus persicus Boissier et Buhse, 1860
- Hyoscyamus lethalis Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
- Hyoscyamus vulgaris Bubani, 1897 (nom. illeg.)
[editovat] Vzhled
Jde o 20-90 cm vysokou, žláznatou a huňatou bylinu, která odpudivě páchne. Lodyha je přímá, téměř oblá a hustě olistěná.
Listy jsou střídavé, peřeně zubaté, na lodyze poloobjímavé, v přízemní růžici řapíkaté.
Kvete od června do října. Květy vyrůstají v úžlabí listenů, uspořádány jsou ve vijanech. Jsou pětičetné a téměř přisedlé. Kalich je válcovitě zvonkovitý, zvenčí žlaznatě chlupatý a sítnatě žilkovaný. Koruna je nálevkovitá (až 35 mm dlouhá), kalně nažloutlá, fialově sítnatá s ústím načervenale fialovým. Prašníky jsou jsou fialové.
Plodem je víčkatá tobolka s černohnědými, silně jedovatými semeny.
[editovat] Výskyt
Roste na rumištích, v příkopech a kolem cest nebo jako plevel na polích a zahradách, zejména pak v teplejších oblastech. Upřednostňuje sušší písčité až hlinité výživné půdy a slunná stanoviště.
[editovat] Rozšíření
Původní oblast výskytu je západní a střední Asie až po Mongolsko. Vyskytuje se též v mírném pásu Evropy po severní Anglii, jižní Skandinávii a jižní Finsko. Do Evropy byl zavlečen již ve starověku a v raném středověku. Později se díky člověku rozšířil jako invazní druh i do východní Asie, Severní Ameriky a Austrálie.
[editovat] Obsahové látky
Všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy a glykosidy. Obzvláště vysoké koncentrace se vyskytují v mohutném kořeni a semenech.
[editovat] Karboxylové kyseliny
- kyselina stearová
- kyselina olejová
- kyselina palmitová
- kyselina linoleová
[editovat] Aromatické kyseliny
- kyselina tropová
[editovat] Aromatické laktony
- kumarin
- eskuletin
- skopoletin
[editovat] Alkaloidy
- L-hyoscyamin
- atropin
- skopolin
- skopolamin
- aposkopolamin
- norskopolamin
- apoatropin
- kuskohygrin
- littorin
[editovat] Glykosidy
- hyoscypikrin
[editovat] Steroidy
- β-sitosterol
- daucosterol
[editovat] Otravy
Otravy jsou vzácné a velice nebezpečné, dochází k nim při záměně kořene za kořen vzácnější kořenové zeleniny nebo semen za zrnka máku. Příznaky otravy jsou podobné jako u rulíku zlomocného (hlavní jedy obou rostlin jsou stejné).
V případě příznaků je nutno okamžitě povolat lékaře. První pomocí je vyvolání zvracení a podávání živočišného uhlí.
[editovat] Použití
Ve farmakologii se využívá jako zdroj tropanových alkaloidů, i když se dnes pěstují za tím učelem jiné druhy téhož rodu se zvláště vysokým obsahem těchto látek (např. Hyoscyamus muticus). V minulosti a to již od starověku (Egypt, Řecko, Řím, Indie) patřil mezi léčivé byliny a to až do 19. století. Jako droga se užívaly se sušené listy (Folium hyosciami), semena (Semen hyosciami) a kořen (Radix hyosciami).
[editovat] Literatura
- Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 2000. S. 252-253. ISBN 80-200-0306-1
