Rulík zlomocný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Rulík zlomocný |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Rulík zlomocný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Atropa bella-donna L., 1753 |
Rulík zlomocný (Atropa bella-donna, lidově nazývaný čertova třešeň) je statná, až 180 cm vysoká vytrvalá bylina. Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu, odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky. Přirozeně se vyskytuje na většině území Evropy (od Španělska po Podněstří a Krym a od Středomoří po jižní Švédsko) a některých místech v Africe; výskyt tohoto druhu v Maroku a Alžirsku byl však v poslední době zpochybněn.
Obsah |
[editovat] Vzhled
Statná 50–180 cm vysoká žlaznatě pýřitá bylina s tlustou přímou a větvenou lodyhou. Listy jsou střídavé (v květenství zdánlivě vstřícné) a různě velké, kopinatě vejčité až elipsovité, celokrajné, na bázi klínovitě zúžené, pýřité.
Kvete od června do srpna. Květy jsou nicí, zdánlivě úžlabní, jednotlivé, stopkaté, pětičetné, koruny trubkovitě zvonkovité (až 3 cm dlouhá), zvenčí hnědofialové, zevnitř lysé, hnědofialové, žlutošedé až žluté, načervenale mramorované. Cípy koruny jsou ohnuté.
Plodem je černá kulovitá bobule (14–18 mm v průměru) vyrůstající ze hvězdicovitě rozloženého kalichu. Zprvu chutná sladce, pak však dostává odpornou hořkou příchuť.
Roste roztroušeně na pasekách a okrajích lesů od pahorkatin do podhůří. Obecně preferuje polostinné vlhké půdy zásaditého až slabě kyselého charakteru.
[editovat] Obsahové látky
Z významných organických sloučenin rostlina obsahuje různé tropanové alkaloidy a glykosidy.
[editovat] Alkaloidy
- L-hyoscyamin
- atropin - vzniká v sušené droze racemizací L-hyoscyaminu
- skopolamin
- apoatropin
- belladonin
[editovat] Glykosidy
- methylaeskulin
[editovat] Jedovatost a otravy
Celá rostlina je prudce jedovatá vzhledem k vysokém obsahu tropanových alkaloidů (kořen až 1,5 %, listy 0,3 až 1,2 %, semena asi 0,8 %), z nichž rozhodující podíl tvoří L-hyoscyamin (až 70 % všech alkaloidů). Tyto alkaloidy působí na nervový systém jako parasympatolytikum tím, že tlumí všechny muskarinové účinky acetylcholinu; utlumují srdeční činnost a způsobují zastavení dechu.
Člověk se může otrávit jednak přímou konzumací plodů, nebo přes kozí mléko či kozí maso, pokud koza tuto rostlinu sežere. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule(!), u dospělého asi 10.
Jako protijed (antidotum) se užívá fyzostigmin nebo pilokarpin.
Hlavní příznaky otravy:
- rozšířené zorničky
- vyschlé sliznice
- zčervenání obličeje, suchá teplá pleť
- zrychlený tep
[editovat] Využití
Ze sušených listů (Folium belladonnae) a kořene (Radix belladonnae) této rostliny se získává atropin, ze kterého se vyrábějí atropinové kapky užívané v očním lékařství k rozkapávání očí za účelem usnadnění některých typů očních vyšetření (atropin roztahuje zorničky). Ze stejného důvodu si dívky ve starověku a středověku vtíraly šťávu z rulíku do očí, aby je měly krásně veliké. Odtud také pochází druhové jméno rostliny (bella donna = krásná paní). Bylo to účinné, nepříliš praktické (dočasně to zhoršuje kvalitu zraku, při dlouhodobém používání se zrak může zhoršit trvale) a nebezpečné (mohlo dojít k nebezpečnému zánětu oka nebo otravě).
Výtažek z listů (Belladonnae folii extractum siccum normatum) se rovněž využívá proti křečím hladkého svalstva (spasmolytikum), obvykle však pouze ve směsích s analgetiky.
[editovat] Literatura
Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 2000. - S. 249-250.
