Bulovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o obci. O pražské usedlosti pojednává článek Bulovka (pražská usedlost).

Bulovka
znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0513 563935
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Frýdlant
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	28,28 km²
obyvatel:	862 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 58' 16" s. š.
zeměpisná délka:	15° 7' 24" v. d.
nadmořská výška:	320 m
PSČ:	464 01
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	3
katastrální území:	3
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Bulovka Bulovka 101 464 01 Frýdlant
starosta:	Mgr. Petr Strnad
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Bulovka (německy Bullendorf) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 5,5 km severo-severovýchodně od města Frýdlantu u silnice 13 vedoucí na hraniční přechod Habartice–Závidov. Obec má kolem 850 obyvatel, je v ní základní a mateřská škola. Dnešní obec tvoří tři vesnice: Bulovka, Arnoltice a Dolní Oldříš. Protéká jí Arnoltický potok.

V obci je autobusová zastávka, kam zajíždějí autobusy ČSAD Liberec z Frýdlantu, nejbližší železniční stanice je v Krásném Lese.

Obsah

1 Historie
2 Zajímavosti a pamětihodnosti
3 Reference
- 3.1 Literatura
- 3.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

Arnoltice (německy Arnsdorf) byly již roku 1442 lénem rodu Tschirnhausů, po nich převzali obec Kyawové, za kterých byla tato ves rozdělena na Horní a Dolní Arnoltice. V 17. století došlo k několikerému střídání lenních pánů a k naprostému zruinování zdejšího majetku v důsledku války. Kvůli reformaci emigrovala z obce značná část obyvatel. Obec pak roku 1664 připojil ke svému panství hrabě Gallas. Na konci 18. století stálo v obci 53 domů a v roce 1833 dosáhl počet obyvatel 600. Ve vsi byla v té době škola, poplužní dvůr, ovčárna a mlýn. Měla čistě zemědělský charakter. Jedinými dvěma průmyslovými objekty v obci na konci druhé světové války byla parní cihelna a kostní mlýn. Cihelna ukončila svou činnost až roku 1982.

Bulovka bývala rozdělena na dvě části patřící k frýdlantskému a grabštejnskému panství. V obou částech, pojmenovaných později Horní a Dolní Bulovka, existovaly lenní statky. Oba statky však na sklonku 16. století upadaly a tak roku 1675 odkoupil hrabě Gallas Horní Bulovku a roku 1654 za 300 kop Dolní Bulovku. Sjednocená obec byla vážně postižena jak válkou, tak i rozsáhlou emigrací a stupňováním nevolnických povinností. Proto se obyvatelé Bulovky aktivně zůčastnili odporu vedeného Andreasem Stelzigem, za což byl místní rychtář potrestán vysokou pokutou. Roku 1790 bylo v obci 131 domů. V roce 1833 zde žilo 1173 obyvatel a jim zde sloužila škola, poplužní dvůr a mlýn. Obec měla převážně zemědělský charakter a v první polovině 19. století se zde začalo rozmáhat tkalcovství. Většinou však šlo o domácí výrobu, jedinou výjimkou byla dílna založená roku 1854 varnsdorfským Franzem Blumrichem, která však po několika letech s výrobou bavlněného zboží skončila. Nejvíc obyvatel měla Bulovka v polovině 19. století, kdy ve vsi žilo víc než 1600 obyvatel, od té doby jejich počet klesal – roku 1910 ji obývalo 1259 lidí.

Roku 1346 je v záznamech míšeňského biskupství doložena existence kostela v obci Dolní Oldříš. Byla lenním statkem spravovaným z dnes zaniklé věžovité tvrze. Tvrz byla patrně opuštěna na sklonku 15. století. Nová správní budova vznikla o několik desíítek metrů východněji a jejími majiteli se stala zámožná zhořelecká rodina Eberhardtů, která se zde udržela až do 17. století. Roku 1689 ves koupil hrabě Gallas. Roku 1845 žilo v obci 550 obyvatel v 90 domech, roku 1935 221 obyvatel a roku 2001 zde žilo pouhých 26 lidí v 9 domech. Obec se stala součástí Bulovky 22. 7. 1950.

Již sloučené obce měly k 1. 1. 1983 celkem 787 obyvatel. Rozhodnutí o udělení znaku a praporu převzal starosta obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 7. 5. 2001.

[editovat] Zajímavosti a pamětihodnosti

Kostel sv. Michaela archanděla v Bulovce byl postaven v letech 1744–47 a zachovala se v něm část barokního zařízení.

[editovat] Reference

[editovat] Literatura

ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.