Pertoltice (okres Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pertoltice
znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0513 564311
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Frýdlant
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	10,15 km²
obyvatel:	255 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 58' 45" s. š.
zeměpisná délka:	15° 4' 37" v. d.
nadmořská výška:	275 m
PSČ:	463 73
základní sídelní jednotky:	2
místní části:	2
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Pertoltice č.p. 59 463 73 Pertoltice
starosta:	Josef Valášek
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Pertoltice (německy Berzdorf b. Friedland) jsou vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 5 kilometrů severně od města Frýdlantu na Pertoltickém potoce.

Obcí prochází silnice z Frýdlantu na hraniční přechod Habartice–Závidov.

Obsah

1 Historie
2 Zajímavosti a pamětihodnosti
3 Reference
- 3.1 Literatura
- 3.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

Po celý středověk zaujímaly Pertoltice mezi ostatními obcemi Frýdlantska mimořádné postavení. Nebyly totiž lénem podléhajícím majiteli frýdlanského panství, ale přímo koruně. Není však jasné, jak a kdy tohoto postavení dosáhly. Je však jisté, že na přelomu 14. a 15. století patřily ke Zhořelecku: tehdejší majitelka obce Margareta se svou dcerou a krčmářem se měli zodpovídat za podporu poskytovanou silničním lapkům, panovník je však povinnosti zodpovídat se před soudem Šestiměstí zprostil. To nasvědčuje tomu, že tehdejší majitelé Pertoltic – páni z Tschirnhaus (Černous) – podléhali královskému soudu. Na obec po tuto dobu uplatňovali (patrně neprávem) nárok jak frýdlantští Biberštejnové, tak i grabštejnští Donínové. Ani Biberštejnové, ani pozdější Redernové se však překvapivě tento kousek královské země uprostřed svého panství nepokoušeli získat nijak aktivně.

To se změnilo, když se majitelem frýdlantska stal Albrecht z Valdštejna. Pertoltice se v té době dělily na tři části: Horní vlastněné Jeronýmem z Nostitz, Střední v majetku Barbory z Pentzig a Dolní Wilricha z Holbergu. Jejich majitelé je Albrechtovi prodali za 6990, 6275 a 5100 tolarů. Vévoda jim jejich díly udělil v léno, finanční částku však nedostali, protože byl Albrecht 25. února 1634 v Chebu zavražděn. Během třicetileté války změníly statky mnohokrát majitele, ekonomicky upadaly a protože je nikdo jiný nechtěl vykoupit, stal se jejich majitelem v letech 1662–65 hrabě Gallas, který je definitivně připojil k frýdlantskému panství.

V 19. století byly Pertoltice rozděleny mezi dvě obce: Horní Pertoltice a Dolní Pertoltice. Pod Dolní spadala také osada Nové Pertoltice založená v osmdesátých letech 18. století. Obce sice ležely u důležité silnice, zachovávaly si však zemědělský charakter. Měly také společnou školu, která od roku 1892 sídlila v nové školní budově postavené v Dolních Pertolticích. Ve třicátých letech 20. století měly Pertoltice 469 německých a 11 českých obyvatel. Po skončení druhé světové války a odsunu německých obyvatel přišli do Pertoltic osídlenci z okolí Jičína, Mladé Boleslavi a Turnova. Horní a Dolní Pertoltice byly spojeny na konci roku 1949. 1. 5. 1980 se Pertoltice staly součástí Habartic. Správní samostatnost znovu získaly 1. 1. 1991.

[editovat] Zajímavosti a pamětihodnosti

Reinišův statek – Objekt č.p. 194 nedaleko kostela je pozůstatkem sídla držitelů středního léna.

[editovat] Reference

[editovat] Literatura

ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.