Horní Řasnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Horní Řasnice
znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0513 564079
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Frýdlant
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	19,03 km²
obyvatel:	232 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 57' 49" s.š.
zeměpisná délka:	15° 11' 58" v. d.
nadmořská výška:	380 m
PSČ:	464 01
základní sídelní jednotky:	2
místní části:	2
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Horní Řasnice Horní Řasnice 228 464 01 Frýdlant
starosta:	Jan Baborák
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Horní Řasnice (německy Bärnsdorf an der Tafelfichte) je vesnice ve Frýdlantském výběžku v severních Čechách. Leží v okrese Liberec, obývá ji přibližně 220 obyvatel, součástí obce je osada Srbská, kde je hraniční přechod do Polska. Obcí protéká říčka Řasnice a Jindřichovický potok.

Obec má silniční spojení s okolními obcemi, spojení železniční představuje trať z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci Horní Řasnice je z roku 1381, kdy je (stejně jako Dolní Řasnice) zmiňována ve frýdlantském urbáři – a to pod jménem Bärnsdorf nebo Bernsdorf, což je patrně zkomolenina jména Bernhardsdorf (Bernhardova vesnice). Zatímco v roce 1651 zde žilo 296 obyvatel, v roce 1654 zůstalo obydleno pouhých 5 usedlostí, zatímco zbylých 84 jich jejich obyvatelé opustili a pro svou víru odešli ze země. Roku 1790 zde již bylo obydleno opět 110 domů. Díky rozvoji průmyslu v nedalekých Jindřichovicích pod Smrkem počet obyvatel stále narůstal. Jindřichovická firma E.Heintschel zřídila v Řasnici pobočku své továrny na pánské i dámské látky a potištěné i tkané šátky. I když výroba v továrně byla během hospodářské krize zastavena, objekt sám druhou světovou válku přežil a po jejím skončení byl opět využit – nejprve firmou Severka vyrábějící zde pracovní oděvy a poté betonárkou produkující železniční pražce, betonové dílce a směsi. Je však skutečností, že od počátku minulého století počet obyvatel vytrvale klesá a obec tak získává převážně chalupářský charakter.

Nejstarší dochované jméno obce Srbská bylo Windischendorf z roku 1482 připomínající původ jejich prvních obyvatel – slovanských Vendů. Zkomolením tohoto názvu vzniklo pozdější pojmenování Wünschendorf. Obec byla lenní vsí spojenou s přeshraničními vesnicemi: Schadewaldem (dnes Smolnik) a Oertmannsdorfem (dnes Szyszkowa). Byla nejprve v držení šlechtického rodu Döbschitzů, později pak přešla pod správu předních gallasovských úředníků. Zdejší poddaní se v padesátých letech 17. století a podruhé roku 1706 vzepřeli své vrchnosti. Jejich zástupci však byli nakonec na Hrubé Skále donuceni slíbit krajskému hejtmanu poslušnost (dva z nich byli dokonce uvězněni, podařilo se jim však uprchnout). Zajímavostí je, že až do 18. století tvořili většinu obyvatel protestanti, až později se zde usazovali katolíci, proto zde také po dlouhou dobu existovaly vedle sebe dvě školy. Díky své poloze při hranici byla Srbská sídlem celních a finančních úřadů.

Pomník u celnice připomíná 23. 9. 1938, kdy se tři zdejší celníci stali obětí přepadu nacistických diverzantů. V obci v té době žilo přes 600 Němců a asi 20 Čechů a byl zde povolen malý pohraniční styk používany obyvateli z obou stran hranice při cestě za prací. 23. září kolem 23. hodiny se na československou celnici dostavili dva českoslovenští Němci cestující do Německa. Když byl službu konající recipient finanční stráže Václav Čep zaměstnán celním odbavením těchto příchozích, jeden z nich jej střelil do spánku. Další dva dozorci stráže Josef Vojta a Bohumil Hošek se pod palbou diverzantů ocitli vzápětí. Prvně jmenovaný zahynul na místě, druhý po převozu do frýdlantské nemocnice. Oba útočníci poté uprchli do Německa, odkud se na československou celnici snesla silná kulometná palba. Celnici v té době bránili pouze dva dozorci: Bohumil Novotný a Josef Uher. Ti svá stanoviště opustili až v půl třetí, kdy oba muži (v té době již zranění) navázali kontakt s místním družstvem SOS. Přibližně v pět hodin se na místo přestřelky dostavilo přivolané vojsko.

6. června 2003 byl Horní Řasnici udělen znak a prapor.

[editovat] Zajímavá místa

Kostel Panny Marie je původně gotický, barokně přestavovaný, kostel a mariánskou kapli z počátku 18. století zasvěcenou Panně Marii Sněžné.
Bílá skála je geomorfologický útvar tvořený čistým křemenem.
Na říčce Řasnici žijí ledňáčci.
Pomník u celnice v Srbské připomíná její přepadení nacistickými diverzanty.