Burgundština (germánský jazyk)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Burgundština je mrtvý východogermánský jazyk, kterým hovořil germánský kmen Burgundů, původně sídlící u Baltského moře. Od konce 5. století se používala v jihovýchodní Galii, mrtvým jazykem se pravděpodobně stala kolem roku 700.
| Germánské jazyky |
|---|
| Západogermánské: |
| Hornoněmecké: němčina | středoněmčina (západní (lucemburština | pensylvánská němčina) | východní) | hornoněmčina (alemánština (švábština | bodamská alemánština | alsaština | alemán coloniero | švýcarská němčina) | rakousko-bavorština | severohornoněmčina | jidiš) | vilamovština |
| Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština | afrikánština) | dolnoněmčina |
| Anglofríské: anglické (angličtina | skotština | yolština) | fríské (západofríština | východofríština | severofríština) |
| Severogermánské: východní (švédština | dánština | starogotlandština) | západní (norština | islandština | nornština | faerština) |
| Východogermánské: burgundština | gótština | krymská gótština | vandalština |
