Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Afrikánština - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Afrikánština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Afrikánština (Afrikaans)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Botswana, Jihoafrická republika, Malawi, Namibie, Zambie
Počet mluvčích:

5,966 miliónů

Klasifikace:
Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: Jihoafrická republika
Mapa postavení jazyka
tmavěoranžováúřední jazyk
oranžová – používaný jazyk
světleoranžová – jazyková menšina
Kódy
ISO 639-1: af
ISO 639-2:
afr (B) afr (T)
ISO 639-3: afr
SIL: AFK
Wikipedie
af.wikipedia.org

Afrikánština je západogermánský jazyk, kterým hovoří Búrové a další obyvatelstvo (indonéští a malajští přistěhovalci) v Jihoafrické republice a okolních zemích.

Obsah

[editovat] Rozšíření

Kromě Jihoafrické republiky, kde je jedním z 11 úředních jazyků, se nejvíce užívá v Namibii (stotisícová menšina je důsledkem toho, že země byla ve 20. století jihoafrickým protektorátem). Menší skupiny rodilých mluvčích žijí např. v Botswaně, Zambii a Malawi. V samotné Jihoafrické republice je nejrozšířenější v oblastech Transvaal a Oranžsko.

Afrikánština nemá územní nářečí.

[editovat] Historie

Afrikánština vznikla z jazyka nizozemských osadníků, kteří přišli do jižní Afriky v 17. století. Dále se už vyvíjela odděleně od nizozemštiny, byla ovlivňována angličtinou, němčinou, francouzštinou, portugalštinou, okolními africkými jazyky (zejména kojsanskými), ale i jazyky přistěhovalců z dalších tehdejších nizozemských kolonií v Indonésii a Malajsii.

Nejstarší známý afrikánský text byl kupodivu zapsán arabským písmem, protože byl určen malajským muslimským přistěhovalcům v Kapském Městě.

Ve druhé polovině 19. století byl zahájen proces standardizace afrikánštiny jako samostatného spisovného jazyka. Teprve roku 1925 byla však prohlášena druhým úředním jazykem Jihoafrické republiky (vedle angličtiny).

[editovat] Abeceda a výslovnost

Afrikánština se píše latinkou. Afrikánská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: A B D E Ë F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y
malé: a b d e ë f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y
výslovnost: a b/p d/t e e f ch/g/k h i j k l m n o p k r s t u f v ks ej
  • Afrikánský pravopis je fonetičtější než nizozemský.
  • Afrikánština nepotřebuje C. Zjednodušeně lze říci, že místo C se píše K, místo CH pak G.
    • Pro zápis skutečného [g] slouží GH, viz též níže.
  • Místo nizozemského Z se píše S. Platí to i pro název Jihoafické republiky (Jižní Afriky): nizozemsky Zuid-Afrika, afrikánsky Suid-Afrika. A to přesto, že jihoafrická internetová doména vychází z nizozemštiny: .za.
  • Místo nizozemského IJ se píše Y. Výjimkou je pouze přípona -lijk, která se přepisuje -lik: waarschijnlijk = waarskynlik = pravděpodobně.
  • Znělé souhlásky se na konci slova vyslovují nezněle: B = b/p, D = d/t, GH = g/k.
  • AAI se čte [aə].
  • AA se čte [a] nebo [á].
  • AU se čte [œu].
  • EEU se čte [iu].
  • EE se čte [eə].
  • EI a EY se čte [əi].
  • EU se čte [øə].
  • IEU se čte [iu].
  • IE se čte [i] nebo [í].
  • IË se čte [ie].
  • I se čte [ə].
  • OEI se čte [ui].
  • OE se čte [u].
  • OË se čte [oe].
  • OI a OY se čte [oj].
  • O i OO se čte [oə].
  • UI a UY se čte [œy] ([œü]).
  • U i UU se čte [y] (tedy blíže k německému Ü).
  • Y se čte [əi].
  • DJ se čte [c].
  • G se čte CH, akorát mezi L a E nebo R a E se čte G.
  • SJ se čte Š.
  • TJ se čte na začátku slova Č, v příponě -tjie se čte C ([-ci]).
  • V se čte F, W se čte V.

Následující tabulka umožňuje srovnat pravopis některých afrikánských slov s jejich nizozemskými protějšky.

AFRIKÁNSKY NIZOZEMSKY ČESKY
aksie actie akce
asseblief alstublieft prosím
eggenoot echtgenoot manžel
goeienaand goedenavond dobrý večer
lughawe luchthaven letiště
my mijn můj
oop open otevřený
oormôre overmorgen pozítří
saam samen dohromady
skool school škola
sleg slecht špatný
vir voor pro
voël vogel pták
vry vrij svobodný
waarskynlik waarschijnlijk pravděpodobně

[editovat] Gramatika

Afrikánština je velmi analytická, pravděpodobně nejanalytičtější z indoevropských jazyků. Na rozdíl od většiny z nich, v afrikánštině se nemění slovesný tvar v závislosti na osobě podmětu: ek is = jsem, jy is = jsi, hy is = je, ons is = jsme atd. Neexistují ani gramatické pády a podstatná jména nemají rod.

Zvláštním rysem afrikánštiny, který se nevyskytuje v jiných (spisovných) západogermánských jazycích, je dvojitý zápor: Hy kan nie Afrikaans praat nie. = doslova on moci ne afrikánsky mluvit ne. Předpokládá se, že tento rys mohla afrikánština převzít z francouzštiny nebo kojsanských jazyků. Dvojitý zápor se sice objevuje i v některých vlámských nářečích, ale tam jde o konstrukci jiného druhu, takže pravděpodobně nemají společný původ.

[editovat] Slovní zásoba

Přestože značná část afrikánské slovní zásoby odráží původ jazyka v nizozemštině 17. století, obsahuje i mnoho výpůjček z indonéských jazyků, malajštiny, kojsanských jazyků, portugalštiny, francouzštiny, angličtiny a jazyka xhosa. Důsledkem je mnoho výrazů odlišných od nizozemštiny; jako ukázka mohou posloužit názvy některých druhů ovoce:

AFRIKÁNSKY NIZOZEMSKY ČESKY
piesang* banaan banán
lemoen sinaasappel pomeranč
suurlemoen citroen citrón


* z malajského pisang

[editovat] Vzorový text

[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv

afrikánsky

Alle menslike wesens word vry, met gelyke waardigheid en regte, gebore. Hulle het rede en gewete en behoort in die gees van broederskap teenoor mekaar op te tree.

nizozemsky

Alle mensen worden vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn begiftigd met verstand en geweten, en behoren zich jegens elkander in een geest van broederschap te gedragen.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Podívejte se též na

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova afrikánština.

[editovat] Externí odkazy


Germánské jazyky
Západogermánské:
Hornoněmecké: němčina | středoněmčina (západní (lucemburština | pensylvánská němčina) | východní) | hornoněmčina (alemánština (švábština |
bodamská alemánština | alsaština | alemán coloniero | švýcarská němčina) | rakousko-bavorština | severohornoněmčina | jidiš) | vilamovština
Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština | afrikánština) | dolnoněmčina
Anglofríské: anglické (angličtina | skotština | yolština) | fríské (západofríština | východofríština | severofríština)
Severogermánské: východní (švédština | dánština | starogotlandština) | západní (norština | islandština | nornština | faerština)
Východogermánské: burgundština | gótština | krymská gótština | vandalština
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu