Desátek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Desátek (z latinského decenia desetina) označuje původně zhruba desetiprocentní daň placenou náboženské (např. kostelu, chrámu, církvi) či světské (král, lenní pán) instituci. Tento zvyk byl běžný v mnoha starověkých kulturách a to přes celý středověk až do raného novověku.
Obsah |
[editovat] Desátek ve Starém zákoně
Poprvé se pojem desátku objevuje v příběhu, kdy Abrahám obětuje králi a knězi Melchizedechovi desetinu ze všeho (Gn 14,18n.). Pozdější Mojžíšův zákon předepisuje, aby Izraelité odváděli Hospodinu desetinu „z polních plodin nebo z ovoce stromů, ze skotu a bravu“ (Lv 27,30). Tento desátek byl poděkováním za vše, co Hospodin během roku daroval a měl sloužit k obživě kmene Levi, který sloužil v chrámu a nevlastnil žádnou půdu. Desátek mohl být vykoupen penězi, pak ovšem jeho výše musela být o pětinu vyšší.
Tento předpis ovšem nebyl vždy nebo úplně zachováván, naopak některé náboženské skupiny jej dováděly do extrému (farizeové odváděli desátek i z máty, kopru a kmínu).
[editovat] Desátek v křesťanství
O desátku mluví i Ježíš Kristus v Matoušově evangeliu (23,23), kde kritizuje výše zmiňované počínání farizeů. V počátcích křesťanství požadovala církevní obec desátek jako dobrovolný dar. Povinným se stává desátek v církvi teprve v raném středověku. V době Karla Velikého byl desátek stanoven zákonem a z hlediska kanonického práva jej uzákoňuje Decretum Gratiani z roku 1140.
[editovat] Desátek během středověku
Rolníci museli odvádět během středověku desátý díl své úrody, řemeslníci desetinu své produkce. K úschově desátků sloužily v Evropě tzv. desátkové stodoly, které byly zbudovány ve vesnicích a které představovaly po kostele největší stavbu vesnice. Na podporu provozu kostela či kláštera mohly být zakoupeny či darovány celé vesnice.
[editovat] Zrušení desátků
Po reformaci byly desátky zestátněny v reformovaných částech Švýcarska, kde stát převzal odpovědnost za financování církví. To samé platí i pro skandinávské země za vlády Kristiána III. Dánského. Ve Švýcarsku byly desátky zrušeny v průběhu 19. století se vznikem moderního státu.
V Německu se vybíraly desátky až do 19. století. V mnoha případech bylo zrušení desátků spojeno s povinností zaplatit výkupné, které vedlo k dalšímu zadlužení rolníků.
[editovat] Moderní užití
V původním smyslu desátky dnes vybírají v ČR např. Křesťanské společenství nebo mormoni, velké církve obvykle nikoli. Církevní daň se vybírá dodnes v Německu; v Bádensko-Württembersko se jedná o daň 8%, v ostatních spolkových zemích je 9%.
[editovat] Úplatek
V moderním českém úzu se pojmu desátek začalo používat přeneseně, pro úplatek ve výši 10 % ceny veřejné zakázky, který dodavatel (typicky vítěz výběrového řízení) zaplatí příslušnému úředníkovi za její zprostředkování. Systém desátků je obvyklý např. mezi stavebními firmami, dodavateli počítačové techniky a u dalších, veřejným sektorem často nakupovaných dodávek.
Boj proti tomuto systému korupce je velmi obtížný, protože desátek platí i ten, kdo ve výběrovém řízení zvítězil legálně, a prověrka nemůže v takovém případě korupční jednání odhalit. Účinným prostředkem by mohla být povinná majetková přiznání všech státních zaměstnanců.
Kategorie: Bible | Křesťanství | Daně
