Ghetto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ghetto je část města, kde žijí lidé stejného náboženského či rasového původu, a to buď dobrovolně nebo nedobrovolně.

[editovat] Vznik a vývoj

Ghetta označovala ve středověku čtvrti měst, kde museli žít Židé (například Josefov v Praze). První ghetto existovalo od 16. století v Benátkách (na ostrově Ghetto Nuovo, od nějž získalo obecný název), později se ale objevila v celé Evropě. Postupem času a s rozvojem průmyslové revoluce a následné asanace měst sice vymizela, znovu byla ale vytvořena v 20. století. Tato ghetta zřídili Němci za druhé světové války pro židovské obyvatelstvo, byly to přestupní stanice do koncentračních táborů (nacházela se například ve Varšavě, Lodži či Terezíně).

Po osvobození se začala ale objevovat znouvu, a to v rozvinutých zemích, v jejich předměstských čtvrtích, kam se přistěhovali obyvatelé rozvojových zemí, převážně z Afriky a Asie. Takových oblastí v Evropě ale i v Severní a Jižní Americe přibývá, jsou centry mnoha nepokojů (Los Angeles v 80. letech, pařížské Clichy-sous-Bois a další). Existence takových ghett v Evropě je dnes považováno za selhání dlouho podporované politiky multikulturalismu a začlenění přistěhovalců do majoritní společnosti. Tento problém řeší celá Západní Evropa, hlavně ale Francie a Německo. Po roce 1990 se pak začala objevovat i ve Východní Evropě (například v České republice Mostecké sídliště Chanov, či na Slovensku Luník IX v Košicích. Jedná se o čtvrti s převážně romským obyvatelstvem.

[editovat] Podívejte se také na

• Přistěhovalectví