Gustav II. Adolf
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka |
Kristýna Holstein-Gottorp
|
| manželka |
Marie Eleonora Brandenburská
|
| děd |
Gustav I. Švédský
|
| babička |
Markéta Lejonhufaud
|
| děd |
Adolf Schleswig-Holstein-Gottorp
|
| babička |
Kristýna Hesenská
|
V době jeho králování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 1612 - 1629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicizmem a protestantizmem směřoval k válečnému střetu. Katalizátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.
Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem. Nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše. Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: Ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613), válku s Ruskem (1617). Je ovšem, rovněž pravdou, že války s Polskem (1612 - 1629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobil řadu území v Polsku a východním Prusku.
Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 1625 - 1630 byla lokalizována švedská vojska na území Polska odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.
Gustav II. Adolf padl 16.11. 1632 u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.
[editovat] Potomci
Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marii Eleonorou Brandenburskou, s níž měl dvě dcery:
- Kristýna Augusta (1623 - 1624), švédská princezna
- Kristýna (1626 - 1689), švédská královna
- Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.
- Byl také otcem nemanželského syna Gustava (1616 - 1653), hraběte z Wasaborgu.
[editovat] Reference
- Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
- Miroslav Ivanov: "Martova pole. Svědectví bojišť", Praha 1981.
- Marcus Junkelmann: "Gustav Adolf (1594 - 1632)", ISBN 3-79173-97-3, Regensburg 1993.
- Severské listy: "Před 370 lety zemřel švédský král Gustav II Adolf", Švédsko, 16.11. 2002.
- Josef Svátek: "Paměti kata Mydláře", ISBN 80-86425-56-8, Praha 2000.
| Předchůdce: | 1611–1632 | Nástupce: |
| Karel IX. Švédský | Gustav II. Adolf | Kristýna I. |
|
||
|
Ynglingové | Stenkilové | Sverkerové a Erikové| Bjelbové | Kalmarská unie | Vasové | Wittelsbachové | Hessenští | Holstein-Gottorpští | Bernadottové |
||
|
||
|
Gustav I. | Erik XIV. | Jan III. | Zikmund | Karel IX. Švédský | Gustav II. Adolf | Kristýna I. |
||
