HC Slavia Praha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jméno klubu | HC Slavia Praha s. r. o. |
| Přezdívka | "Sešívaní" |
| Založen | 1900 |
| Barvy | bílá, červená a modrá |
| Stadion | Sazka Arena Praha |
| Kapacita | 18 000 k sezení |
| Trenér | Vladimír Růžička |
| Soutěž | O2 Extraliga |
HC Slavia Praha je pražský hokejový klub, který je od roku 1994 pravidelným účastníkem nejvyšší české soutěže. Získal doposud jeden titul mistra ligy. Slavia měla také významnou roli při zakládání Českého svazu hokejového.
Obsah |
[editovat] Týmové úspěchy
- Vítěz nejvyšší domácí soutěže – 2003
- Vítěz mistrovství zemí koruny české – 1909, 1911, 1912
- Vítěz mistrovství ČSR – 1924
- Vítěz Tatranského poháru – 1929, 1934
[editovat] Historie
[editovat] První kroky a desítky let bez stálé prvoligové příslušnosti
Podobně jako v jiných českých klubech na počátku 20. století se i v klubu Slavie hrál nejprve bandy hokej. Funkcionář Slavie Emil Procházka inicioval vznik Českého svazu hokejového, který přihlásil do tehdejší LIHG již v roce 1908. Hráči Slavie v dalším roce byli u prvního setkání Čechů s ledním (tehdy pro rozlišení označovaném slovem kanadský) hokejem, jak ho známe dnes, v Chamonix. Ve slávistických dresech s červenou hvězdou na bílém podkladě byly tehdy dokonce odehrány první mezinárodní zápasy hokejové reprezentace Čech. Brankář Josef Gruss posléze přeložil pravidla a Slavia se stala vítězem prvního uspořádaného mistrovství Čech. Hráči Slavie byli důležitými členy reprezentace i při prvních mistrovstvích Evropy, kde ještě před 1. světovou válkou dvakrát dosáhli až na titul. Mnozí hráči úspěšně reprezentovali i po válce a dva z nich (Jan Fleischmann a Otakar Vindyš) se dokonce v roce 1936 podíleli i na dlouhou dobu jediném startu Slavie v nově založené první lize. Za Slavii tuto ligovou sezónu odehrál i budoucí dvojnásobný mistr světa Josef Trousílek, ale tým sestoupil.
Zpět k první lize se Slavie přiblížila nejvíce v roce 1947, ale ztroskotala na Sokolu Říčany. V dalších letech se mohla chlubit spíše výchovou hokejistů. Mnoho hráčů odcházelo i do konkurenční Sparty a výrazně se prosazovalo i v reprezentaci. Zářným příkladem za všechny byl trojnásobný světový mistr brankář Jiří Holeček. David Volek byl pak prvním odchovancem, který si zahrál i v NHL. V roce 1994 zamířil do Slavie po návratu ze zahraničí překvapivě litvínovský odchovanec Vladimír Růžička. Mistr světa z roku 1985 pomohl Slavii z baráže do samostatné české extraligy, když tým pod vedením dalšího mistra světa a tentokrát již trenéra Richarda Fardy obsadil v barážové skupině druhé místo za Vsetínem.
[editovat] Působení v české extralize
Do první extraligové sezóny vstoupila Slavia posílena kromě Růžičky o další dva hráče, kteří se vrátili ze zahraničí. Obranu vyztužil další mistr světa Miloslav Hořava a do útoku přišel, jak se později ukázalo, nejtrestanější hráč ročníku Tomáš Jelínek. Tým, do něhož se v polovině sezóny vrátil trenér Farda, zaznamenal úspěch, i když postupem do čtvrtfinále play off zůstal znovu ve stínu druhého nováčka a zároveň mistra ze Vsetína. Před následující sezónou došlo především k posílení útoku, když z Jihlavy přišel rozený střelec Viktor Ujčík, z Litvínova Ivo Prorok a ze Sparty Michal Sup. Během sezóny slávistický dres navlékli i německý reprezentant s českými předky Jan Benda a místo Jelínka Tomáš Kucharčík. Elitní formaci v rámci celé extraligy ovšem vytvořili Ujčík, Růžička a Prorok. První z nich dal 45 gólů ve 46 zápasech základní části i play off dohromady, což bylo dalece nejvíce z celé ligy a centr útoku nasbíral ve 42 zápasech kompletní sezóny 23 gólů a 48 přihrávek, díky čemuž vyhrál kanadské bodování soutěže. Obránce Hořava se blýskl 42 přihrávkami ve 44 zápasech celé sezóny. Ve čtvrtfinále však tým ztroskotal na Českých Budějovicích. Ujčík si nicméně odjel pro zlatou medaili do Vídně.
V létě 1996 přišel tým trénovat Marek Sýkora, který si vydobil v minulých letech reputaci postupem do finále s Plzní a Pardubicemi. Ze zahraničí do Slavie zamířil další starší zkušený reprezentant Jiří Doležal. Slabým článkem se však ukázal být příchod brankáře Pejchara a nijak zvlášť nepřesvědčil ani útočník Kaděra. Po dvojité trenérské rošádě opět sezónu dokončil na trenérském postu Farda a tým se opět nedočkal postupu přes čtvrtfinále, do něhož proniknul těsně jenom díky lepším vzájemným utkáním s Litvínovem. Slavia byla nejtrestanějším mužstvem soutěže. V olympijské sezóně přivedl Růžička jako kapitán českou reprezentaci ke zlatým medailím v Naganu. Slavia získala klid do branky v osobě Ladislava Blažka avve čtvrtfinále konečně alespoň vyhrála nějaké střetnutí. Přesto ovšem proti Třinci, kam nejprve před sezónou odešel její generální manažer a během ní i Ujčík, neuspěla. Do kádru pronikali mladíci jako obránce Jan Hejda či útočník Tomáš Divíšek.
Následující dvě sezóny byly pro klub prvními konečnými umístěními mimo play off v krátké extraligové historii zklamáním, ale tým procházel obrodou, která se měla brzy projevit v pozitivním smyslu slova. V brance se začal v dobrém světle ukazovat Roman Málek, ale tým na druhé straně zapomínal střílet góly. V tomto období opět odešel trenér Farda a v 50. kole sezóny 1999-2000 v duelu proti mateřskému Litvínovu odehrál své poslední soutěžní utkání kariéry zraněním sužovaný Růžička.
Bývalý excelentní útočník však ve Slavii zůstal jako trenér mládeže a sportovní manažer. Začátek nového ročníku ovlivnilo vyhrožování fyzickým násilím novému trenérovi Jaromíru Šindelovi. Bývalý úspěšný reprezentační gólman odešel do ústraní a jeho místo u prvního mužstva zaujal Růžička. Sportovní manažer již před sezónou nezapřel své kořeny a přivedl do týmu kompletní litvínovský útok Branda – Alinč – Hübl. Po nástupu na trenérskou lavičku zorganizoval též návrat Ujčíka z Třince. Tým oslavil 100 let trvání klubu prvním postupem mezi nejlepší čtyři mužstva, když zdolal ve čtvrtfinále v sedmi zápasech, v sérii která se vyvíjela střídavě na obě strany, Znojmo. V semifinále ovšem nestačil na Vsetín, když ve čtvrtém zápase přišel o vedení 5:2 ze začátku třetí třetiny. Málek byl vyhlášen nejlepším brankářem sezóny a zvítězil i v hlasování diváků o akci sezóny. Do následující sezóny vstupovala Slavie posílená o olympijského vítěze z Nagana Josefa Beránka. V základní části mužstvo i přes dlouhodobé zranění Málka obdrželo pouze dvakrát 5 branek. V play off vyrovnalo svůj výsledek z minulé sezóny, ale mnohé velmi mrzel jasný způsob, kterým propadlo kvůli mizivé produktivitě v sérii s největším konkurentem Spartou.
Čerstvý generální manažer klubu Růžička měl pro nadcházející sezónu o prvotní cíl tedy postaráno. V konečném účtování extraligy chtěl být první v Praze. Před sezónou Slavia pustila pryč několik hráčů a angažovala především nejlepšího střelce předchozího ročníku Davida Hrušku a do obrany původem sparťanského reprezentačního obránce, olympijského vítěze z Nagana a vícenásobného mistra světa Františka Kučeru. Pro oživení útoku byli z Plzně po první čtvrtině soutěže angažováni Duda a Krátoška, místo kterých opačným směrem putoval Ujčík. S novými tvářemi a především vytvořeným úderným útokem Duda – Beránek – Sup tým neprohrál v normální hrací době 13 zápasů v řadě a i třetí čtvrtina soutěže mužstvu vyšla skvěle. Brankář Málek překonal rekord extraligy v počtu vychytaných nul. Poslední čtvrtinu poznamenala lež Dudy, který se z nepochopitelných důvodů po uděleném trestu do konce utkání v Liberci vydal do domácí šatny za taktéž vyloučeným Čakajíkem. V play off ale Slavia vyřadila postupně své dva semifinálové přemožitele z předchozích ročníků. Ve finále proti Pardubicím nakonec získala po sedmi zápasech i mistrovský titul. Kromě toho se brankář Málek stal nejlepším brankářem, nejlepším hokejistou play off, hokejistou sezóny a hokejovou jedničkou. Ocenění nejlepšího obránce pro Petra Kadlece jen dotvrdilo, v jaké herní činnosti Slavia dominovala především. Růžička byl vyhlášen nejlepším trenérem, ale po následujícím mistrovství světa byl kritizován, že jako asistent reprezentačního trenéra prosadil do kádru až příliš mnoho hráčů ze svého unaveného mužstva.
Slavia se přesvědčila, že obhájit pozici na vrcholu není nic snadného. Do další sezóny vstoupila bez Hejdy, Dudy a Kadlece, který se však naštěstí včas vrátil, aby pomohl přerušit sérii bez vítězství, která mistra postihla na začátku ligy. Do Vánoc se vše týmu podařilo otočit směrem vzhůru a o to větším šokem pro všechny byl Růžičkou vymyšlený krok. Na místo brankáře Málka se stále častěji stavěl Hronek a trenér i generální manažer v jednom poslal jistotu uplynulých sezón na hostování do Plzně za juniorského mistra světa brankáře Zdeňka Šmída a opět i Krátošku. Brzy se zdálo, že šlo tentokrát o špatné rozhodnutí, což v očích mnohých potvrdilo i následné angažování exlitvínovského Petra Fraňka z Karlových Varů. Franěk se dal zdravotně do pořádku těsně před play off, ve kterém pouštěl občas zbytečné góly, ale přesto tým provedl přes dva sedmizápasové maratony do finále. Proti Znojmu prohrávala Slavia 2:3 na utkání a se Spartou v semifinále po dvou prohrách na samostatné nájezdy dokonce 1:3. V obhajobě titulu jí však nakonec zabránil až přílišný úbytek sil a (ne)domácí prostředí. Pražská finálová utkání se Zlínem se totiž odehrála v nové Sazka aréně, kterou si Slavia pronajala k zápasům na 20 let místo nepřestavitelného stadiónu v Edenu. V nové hale se ze všech nejlépe dařilo gólmanovi Altrichterovi, který přivedl před deseti lety Slavii do extraligy, ale ve finále jako zlínský náhradník naskočil ve druhém zápase do zlínské branky, kterou již neopustil. Mistrem se tak stali alespoň slávističtí dorostenci a žáci 9. třídy. Beránek si z Galavečeru extraligy odnesl Cenu Bóži Modrého a ocenění pro nejproduktivnějšího hráče základní části za 16 gólů a 47 asistencí.
Pro posílení útoku využila Slavia do sezóny obohacené o hráče z NHL služeb Jozefa Štümpela, Žigmunda Pálffyho a Josefa Vašíčka. V obraně se během roku vystřídal Tomáš Klouček s Jaroslavem Špačkem. Brzy se nejen se sezónou ale s celou kariérou rozloučil obránce Kučera. Záhy se naopak po jedenácti letech vrátil do týmu jiný několikanásobný mistr světa a navíc odchovanec klubu Tomáš Vlasák. Slavia podávala vcelku vyrovnané výkony, které se lepšily s příchodem play off. V jeho čtvrtfinále však poprvé okusila, jak může být ošidné hrát sedmé rozhodující utkání série na vlastním ledě a vypadla nečekaně brzy s Libercem. Růžička následně vrátil i za pomoci Špačka, Vašíčka a odchovance Hejdy do České republiky titul mistrů světa.
[editovat] Vývoj názvu týmu
- 1900 – SK (Sportovní klub) Slavia Praha
- 1948 – Sokol Slavia Praha
- 1949 – Dynamo Slavia Praha
- 1953 – Dynamo Praha
- 1965 – Slavia Praha
- 1977 – Slavia IPS Praha
- 1993 – HC Slavia Praha
[editovat] Hráči
[editovat] Současný kádr
Brankáři:
- Adam Svoboda
- Lukáš Hronek
- Vitali Taskinen
Obránci:
- Jiří Drtina
- Dominik Graňák
- Martin Hlavačka
- Maris Jass
- Jiří Jebavý
- Petr Kadlec
- Pavel Kolařík
- Jakub Šulc
- Jiří Vašíček
- Tomáš Žižka
Útočníci:
- Jaroslav Bednář
- Josef Beránek
- Michal Borovanský
- Roman Červenka
- Radek Dlouhý
- Jiří Doležal
- Lukáš Endál
- Lukáš Havel
- David Hruška
- Petr Jelínek
- Vladislav Kubeš
- Martin Malát
- Igor Rataj
- Vladimír Růžička ml.
- Jakub Sklenář
- Vladimír Sobotka
- Michal Sup
- Marek Tomica
- Michal Vondrka
[editovat] Mistři Evropy, mistří světa a olympijští vítězové
- Jan Fleischmann (ME 1911, 1914)
- M. Fleischmann (ME 1911, 1922)
- J. Jarkovský (ME 1911)
- Jaroslav Jirkovský (ME 1911, 1914, 1922, 1925)
- Tomáš Kucharčík (MS 1999)
- Josef Loos (ME 1914)
- Vilém Loos (ME 1922, 1925)
- Jan Palouš (ME 1911, 1914)
- F. Rublič (ME 1914)
- Vladimír Růžička (ZOH 1998; MS 2005 jako trenér)
- Bohumil Steingenhöfer (ME 1929)
- Jaroslav Špaček (MS 2005)
- Josef Šroubek (ME 1925, 1929)
- Viktor Ujčík (MS 1996, 2001)
- Josef Vašíček (MS 2005)
- Otakar Vindyš (ME 1911, 1922, 1925)
[editovat] Další významí hráči a odchovanci klubu
- Josef Beránek
- Josef Gruss
- Jan Havel
- Jiří Holeček
- Miloslav Hořava
- Petr Kadlec
- Roman Málek
- Michal Sup
- Josef Trousílek
- Tomáš Vlasák
- David Volek
- Vladimír Růžička
- Ladislav Blažek
[editovat] Ocenění jednotlivců
- Vítěz kanadského bodování nejvyšší soutěže – V. Růžička (1995-96), J. Beránek (2003-04)
- Nejlepší střelec ligy – V. Ujčík (1995-96)
- Nejlepší trenér – V. Růžička (2002-03)
- Nejlepší brankář – R. Málek (2000-2001, 2002-03)
- Nejlepší obránce – P. Kadlec (2002-03), J. Novák (2005-06)
- Nejslušnější hráč základní části extraligy – J. Novák (2005-06)
- Nejlepší hráč play off – R. Málek (2002-03)
- Hokejista sezóny – R. Málek (2002-03)
- Hokejová jednička – R. Málek (2002-03)
- Akce sezóny – R. Málek (2000-2001)
- Nejlepší veterán – V. Růžička (1998-99)
- Cena Bóži Modrého – J. Beránek (2003-04)
- Členové Klubu hokejových kanonýrů – R. Žemlička, V. Růžička
[editovat] Vyřazená čísla
[editovat] Umístění v jednotlivých ročnících nejvyšší soutěže
| Ročník | M | Z | V | VP | R | PP | P | Skóre | B | Play off |
| 1936-37 | 7. | 7 | 2 | - | 0 | - | 5 | 8:31 | 4 | sestup |
| 1994-95 | 7. | 44 | 18 | - | 7 | - | 19 | 133:164 | 43 | čtvrtfinále Kladno 0:3 |
| 1995-96 | 6. | 40 | 18 | - | 5 | - | 17 | 148:140 | 41 | 1. kolo Plzeň 3:0, čtvrtfinále České Budějovice 0:4 |
| 1996-97 | 8. | 52 | 21 | - | 10 | - | 21 | 166:167 | 52 | čtvrtfinále Vsetín 0:3 |
| 1997-98 | 6. | 52 | 22 | - | 12 | - | 18 | 152:132 | 56 | čtvrtfinále Třinec 2:3 |
| 1998-99 | 10. | 52 | 17 | - | 11 | - | 24 | 152:166 | 45 | bez postupu |
| 1999-2000 | 10. | 52 | 14 | - | 13 | - | 25 | 100:138 | 41 | bez postupu |
| 2000-01 | 7. | 52 | 21 | 4 | 6 | 2 | 19 | 143:131 | 79 | čtvrtfinále Znojmo 4:3, semifinále Vsetín 1:3 |
| 2001-02 | 6. | 52 | 22 | 4 | 5 | 6 | 15 | 151:125 | 87 | čtvrtfinále Pardubice 4:2, semifinále Sparta 0:3 |
| 2002-03 | 2. | 52 | 26 | 6 | 7 | 2 | 11 | 150:93 | 96 | čtvrtfinále Vsetín 4:0, semifinále Sparta 4:2, finále Pardubice 4:3 |
| 2003-04 | 5. | 52 | 23 | 4 | 5 | 3 | 17 | 152:127 | 85 | čtvrtfinále Znojmo 4:3, semifinále Sparta 4:3, finále Zlín 1:4 |
| 2004-05 | 4. | 52 | 29 | 3 | 1 | 3 | 16 | 164:127 | 97 | čtvrtfinále Liberec 3:4 |
| 2005-06 | 2. | 52 | 31 | 0 | 7 | 1 | 13 | 164:111 | 101 | čtvrtfinále Třinec 4:0, semifinále České Budějovice 4:1, finále Sparta 2:4 |
| 2006-07 | 6. | 52 | 21 | 6 | - | 6 | 19 | 171:162 | 81 | čtvrtfinále České Budějovice 2:4 |
- M – umístění klubu v tabulce po základní části, Z – počet zápasů, V – počet výher v normální hrací době, VP – počet výher po prodloužení, R – počet remíz, PP – počet proher po prodloužení, P – počet proher v normální hrací době, B – počet získaných bodů v základní části, play off – výsledky v play off
[editovat] Podívejte se také na
- SK Slavia Praha – fotbalový klub
- HC Slavia Praha ženy – ženský hokej
- www.hc-slavia.cz - oficiální stránky klubu
| O2 Extraliga 2006–2007 | |
|
Bílí tygři Liberec • HC Energie Karlovy Vary • HC Hamé Zlín • HC Chemopetrol • HC Lasselsberger Plzeň • HC Moeller Pardubice • HC Mountfield • HC Oceláři Třinec • HC Rabat Kladno • HC Slavia Praha • HC Sparta Praha • HC Vítkovice Steel • HC Znojemští Orli • Vsetínská hokejová |
|
