Konstancie Uherská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konstancie Uherská (1181 – 6. prosince 1240, Předklášteří), pocházející z uherského královského rodu Arpádovců, byla českou královnou a druhou manželkou Přemysla Otakara I. Jejími rodiči byli významný uherský král Béla III. a Agnes (Anna) de Chatillon.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec |
Béla III.
|
| matka |
Anežka de Chatillon
|
| manžel | |
| syn | |
| dcera | |
| bratr | |
| vnuk | |
Za Přemysla Otakara I. se Konstancie provdala roku 1199. Král byl o dvacet let starší a právě se rozvedl se svojí první ženou Adlétou Míšeňskou. Nový Přemyslův sňatek nechtěla uznat Adlétina rodina ani papežská kurie. Králi přinesl sňatek vyjma spojenectví uherských králů přinesl mnoho problémů, takže se roku 1205 dokonce dočasně vrátil ke stárnoucí Adlétě.
Konstancie musela opustit i se svými dcerami královský dvůr. Dále však žila v Praze, kde také porodila králi syna Václava. Poté Přemysl opustil Adlétu a Konstancie se synem se vrátila na Pražský hrad. Král jej uznal za svého dědice, přestože měl z prvního manželství ještě prvorozeného syna Vratislava.
Královna dala život celkem devíti dětem, synům Vratislavovi (1200 - ?), Václavovi, Vladislavovi (1207 - 18.2.1227) a moravskému markrabímu Přemyslovi (prosinec 1209 - 16.10.1239), a dcerám Juditě († 2.6.1230, 1213 manžel Bernard Korutanský), Anně (1204 - 1265, manžel Jindřich II. Pobožný), Anežce a Blaženě. Nejmladší dcera, rovněž Anežka, se stala abatyší kláštera Na Františku a byla roku 1989 kanonizována.
Po manželově smrti v roce 1230 se Konstancie věnovala zakladatelské činnosti. Přála si založit v Praze ženský cisterciácký klášter, a proto zakoupila od řádu německých rytířů kostel a další majetek v německé osadě Poříčí. Později však tento kostel s přilehlým dvorcem věnovala špitálu sv. Františka a pro cisterciačky založila nejpozději roku 1233 klášter Porta Coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova na Moravě. V Porta Coeli zemřela a byla tam pochována.
