Litovelské Pomoraví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Litovelské Pomoraví je oblast na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Má statut chráněné krajinné oblasti. Rovněž je chráněno jako ptačí oblast. V okolí přirozeně meandrující řeky Moravy jsou zde zachovalé lužní lesy.

Obsah 1 Zkratky 2 Přírodní podmínky 2.1 Poloha a rozloha 2.2 Geologie 2.3 Geologické členění 2.4 Geomorfologie 2.5 Klimatické poměry 2.6 Půdy 2.7 Hydrologie 2.8 Potenciální přirozená vegetace 2.9 Současná vegetace 2.10 Biogeografie 2.11 Fytogeografické členění 2.12 Vegetační stupně 2.13 Krajinný pokryv 3 Status území 3.1 Biocentra a přírodní rezervace 3.1.1 NPR 3.1.2 NPP 3.1.3 PR 3.1.4 PP 3.1.5 Externí odkazy 4 Antropogenní vlivy 4.1 Škodlivé vlivy 4.2 Montreux Record 4.2.1 Externí odkazy 4.3 Ochranářská opatření 4.3.1 Externí odkazy 5 Živočichové 6 Reference

[editovat] Zkratky

• LP = Litovelské Pomoraví
• CHKO LP = chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
• LP PLA = Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area (anglicky)

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Poloha a rozloha

CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Většina jeho území leží v okrese Olomouc. Pouze SZ část CHKO zasahuje do okresu Šumperk. Rozloha je 9600,86 ha.

[editovat] Geologie

Geologický podklad Doubravy tvoří spodnokarbonské droby a břidlice; pouze v prostoru J od obce Králová se vyskytují fylity devonského stáří. Vápence devonského stáří tvoří vrch Třesín, skalní dno údolí Moravy mezi Řimicemi, Novými Zámky a Mladčí a v ojedinělých výchozech vystupují i podél J úpatí hřbetu Doubravy. Třesínské vápence mají složitou strukturu a je do nich zavrásněno několik pruhů spodnokarbonských břidlic. Nivu Moravy tvoří kvartérní sedimenty: štěrkopísky, písky a fluviální hlíny.

[editovat] Geologické členění

Neogenní pokyv reprezentují neogén Hornomoravského úvalu (území od Olomouce po Mladeč) a neogén Mohelnické brázdy (PR Moravičanské jezero severně od Moravičan). Moravskoslezský a spodní devon reprezentují spodní karbon Drahanské vrchoviny (lesní komplex Doubrava) a devon konicko-mladečský (Třesín).

[editovat] Geomorfologie

Reliéfem je většinou rovina s výškovou členitostí do 30 m, postupně k severu plochá pahorkatina se členitostí 30–75 m až členitá pahorkatina se členitostí 75–100 m v jižní části Úsovské vrchoviny. Z geomorfologického hlediska zaujímá střední část Olomoucko-litovelské sníženiny Hornomoravského úvalu, jižní část Mohelnické brázdy a střední část Třesínského prahu. Nejnižším bodem je koryto řeky Moravy na jižní hranici CHKO (210 m n. m.) a nejvyššími body jsou Jelení vrch (344,9 m n. m.) a Třesín (344,9 m n. m.).

Seznam geomorfologických jednotek:

• Provincie: Západní Karpaty
  • Soustava: Vněkarpatské sníženiny
    • Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
      • Celek: Hornomoravský úval
        • Podcelek: Středomoravská niva

• • • • • Podcelek: Uničovská plošina
          • Okrsek: Červenecká rovina

• Provincie: Česká vysočina
  • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
    • Podsoustava: Jesenická podsoustava
      • Celek: Mohelnická brázda

• • • • Celek: Hanušovická vrchovina
        • Podcelek: Úsovská vrchovina
          • Okrsek: Medlovská pahorkatina

• • • • Celek: Zábřežská vrchovina
        • Podcelek: Bouzovská vrchovina
          • Okrsek: Ludmírovská vrchovina

[editovat] Klimatické poměry

Jedná se o teplou klimatickou oblast T2. Pouze část Třesína patří do mírně teplé oblasti MT-11. Roční chod relativní vlhkosti vzduchu Olomouckého kraje má kontinentální ráz. Průměrná teplota: 8,4 ºC (Olomouc). V celoročním průměru má území poměrně málo srážek (600 mm), protože se projevuje srážkový stín v závětří Zábřežské vrchoviny a Úsovské vrchoviny. Průměrný roční úhrn srážek: Olomouc 612 mm, Litovel 566 mm, Mohelnice 619 mm. V letech 1975-1990 poklesla srážková činnost v lesním hospodářském celku Březová o 12 % z 612 mm na 544 mm.

[editovat] Půdy

Půdami jsou glejové fluvizemě v širokém pásu táhnoucím se podél řeky Moravy. Modální hnědozemě jsou v oblasti Střeně, Měníka a u obce Králová. V komplexu Doubravy převažují mezotrofní až eutrofní hnědozemní půdy (obecně modální kambizemě). V oblasti Nové Zámky až Nový Dvůr jsou výrazné stopy oglejení či pseudoglejení (obecně modální pseudogleje). Na velmi malou část území CHKO zasahují také luvické černozemě ze spraší Z od obce Pňovice. Na vápencích Třesína se tvoří hnědá rendzina.

[editovat] Hydrologie

Unikátní říční síť se řadí mezi anastomózní říční systémy. V lužních lesích se tok větví na boční stálá a periodická říční ramena, která se nazývají smuhy (hanácky: smohe). Smuhy během jara postupně vysychají a mění se na periodické tůně. Během léta většinou vysychají úplně. Záplavový (inundační) režim je dosud nenarušen a umožňuje tak přirozené pedogenetické fluviální procesy. V oblasti se nacházejí 2 významné jezy: řimický jez a hynkovský jez. Ochranu sídel zajišťují selské hráze. Kvartérní štěrkopísky mají vysoké zvodnění a slouží jako zdroje pitné vody. Vodárenské jímání podzemní vody ohrožuje vodní režim v oblasti a v minulosti např. vedlo ke zničení vápnitého slatiniště a prameniště Čerlinka. Názvy řek: Malá voda = Mlýnský potok po Litovel, Střední Morava = Mlýnský potok od Litovle po Olomouc.

[editovat] Potenciální přirozená vegetace

Přirozený lesní kryt tvoří na většině území CHKO různé typy lužních a bažinných lesů. Jsou to zejména jilmové doubravy společenstva Ficario-Ulmetum campestris patřící mezi tvrdé luhy nížinných řek L2.3 a na místech se stagnující vodou mokřadní olšiny L1 společenstva Carici elongatae-Alnetum. Menší část pokrývají dubohabřiny a lipové doubravy. Černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum v okolí Střeně a Jeleního kopce Z od Střelic patří mezi hercynské dubohabřiny L3.1. Lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum severozápadněji od Jeleního kopce přes vrch Kukačka směrem k obci Stavenice a území mezi Sobáčovem a Řimicemi patří mezi polonské dubohabřiny L3.2. Výjimečně na jižních expozicích doznívají z jihu fragmenty acidofilních teplomilných doubrav L6.5 společenstva Sorbo torminalis Quercetum.

[editovat] Současná vegetace

Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, mokřady, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími biotopy na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní meandrující tok řeky Moravy.

Na trvale zamokřených místech rostou olšové vrbiny. Tato vzácná společenstva lze nalézt v PR Kačení louka, PR Plané loučky a fragmentálně také v PR Litovelské luhy. Nejcennější typ lužních lesů jsou vrbiny jako tzv. měkký luh. Rostou na náplavech jako iniciální stadium zejména v NPR Ramena řeky Moravy, v PR Litovelské luhy a v PR Novozámecké louky. Na vrbiny na pravidelně zaplavovaných místech navazují topolojilmové jaseniny a dále od řeky dubové jaseniny. V místech, která jsou zaplavována jen výjimečně, rostou habrojilmové jaseniny jako tzv. tvrdý luh. Tvrdý luh je chráněn v těchto rezervacích: NPR Vrapač, PR Hejtmanka, PR Litovelské luhy, PR Kenický, PR Panenský les.

Dalšími cennými rostlinnými společenstvy jsou vlhké aluviální louky. Z nich je nejvýznamnější PR Plané loučky a dále PP Daliboř, PP Hvězda, PP Za mlýnem a PR Novozámecké louky. PR Kačení louka je významná společenstvy ostřic. V nadmořských výškách přibližně od 250 m n. m. nastupují dubohabrové lesy cenné zejména na exponovaných svazích s jižní a jihovýchodní expozicí (NPP Třesín, PR Doubrava). Starý bukový les je chráněn v PR Bradlec.

V zatopených pískovnách (PP Bázlerova pískovna, jezero Poděbrady, PR Chomoutovské jezero, PR Moravičanské jezero) rostou nejrůznější společenstva vodních a mokřadních rostlin v různém stadiu sukcese. Na písčitých náplavech PR Moravičanské jezero roste kriticky ohrožená přeslička různobarvá Hippochaete variegata.

V CHKO rostou také některé nepůvodní druhy a neofyty. Místy se vyskytují v lužním lese nepůvodní smrkové monokultury, které byly vysazovány jako úkryty pro bažanty. Výsadby hybridních topolů a šíření bolševníku velkolepého Heracleum mantegazzianum správa CHKO zastavila a zlikvidovala. V PP Častava a PP Malá voda jsou zaznamenány výskyty křídlatky Reynoutria sp. Břehové zóny všech toků zasáhla netýkavka žláznatá Impatiens glandulifera, místy je hojná také netýkavka malokvětá Impatiens parviflora, vrbovka žláznatá Epilobium ciliatum a slunečnice topinambur Helianthus tuberosus. Šíření neofytů na říčních náplavech je správou CHKO redukováno. Na PR Chomoutovské jezero se vyskytuje celík kanadský Solidago canadensis a javorovec jasanolistý Negundo aceroides.

[editovat] Biogeografie

Provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynská, biogeografický region litovelský.

[editovat] Fytogeografické členění

Jedná se o rozhraní termofytika a mezofytika. Fytogeografickou oblast termofytikum (Thermophyticum) zastupuje území Hornomoravského úvalu. Jde o fytogeografický obvod panonské termofytikum (Pannonicum). Mezofytikum (Mesophyticum) zastupuje Zábřežsko-uničovský úval a Bouzovská pahorkatina. Jde o fytogeografický obvod českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici). Z fytogeografického hlediska jsou významné lokality hradisko v PR Doubrava a Třesín s výskytem náročnějších rostlinných termofytů.

[editovat] Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (dubový, buko-dubový, dubobukový, bukový) ve smyslu geobiocenologickém podle Zlatníka. Inverzní rostlinná společenstva 4. vegetačního stupně se vyskytují na strmých SV svazích Třesína.

[editovat] Krajinný pokryv

56 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 9,5 %, ostatní zemědělská půda 17,5 %), vodní plochy 8 %, zastavěné a ostatní pozemky 9 %. Podíl mokřadů je 43 % (stálé vodní plochy 7 %, periodické vodní plochy 36 %).

[editovat] Status území

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (anglicky: Litovelské Pomoraví PLA). Vyhlášena 29. 10. 1990 vyhláškou MŽP ČR č. 464/1990. Rozloha: 9600 ha.

chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy

Mezinárodně významný mokřad (Ramsar site), zapsáno 2. 11. 1993. Rozloha: 5 122 ha. Splňuje kritéria 1 (mezinárodně významný, jedinečný příklad v biogeografickém regionu) a kritérium 3 (význam pro biodiverzitu rostlin a/nebo živočichů.) Pravděpodobně splňuje i kritérium 2 (podporuje vzácné, ohrožené a kriticky ohrožené druhy nebo ohrožené ekosystémy). To ale zatím nebylo oficiálně schváleno. Popis mokřadu (anglicky), Kritéria (anglicky)

Natura 2000

• Ptačí oblast Litovelské Pomoraví [1] je podle nařízení vlády 23/2005 Sb. jedna ze 41 ptačích oblastí ochrany ptáků v České republice. Rozloha: 9318,57 ha, kód: CZ0711018.
• Litovelské Pomoraví je navrženo jako evropsky významná lokalita (kód: CZ0714073) a je zapsáno na návrhu národního seznamu, který byl schválen 22. prosince 2004 a poslán do Bruselu.

[editovat] Biocentra a přírodní rezervace

• Nadregionální biocentrum „Vrapač – Doubrava“ (1100 ha)
• Nadregionální biocentrum „Ramena řeky Moravy“ nazývané také „Litovelské Pomoraví – luh“ (1600 ha).
• Regionální biocentra: „Pňovický luh“ (80 ha), Třesín (120 ha).
• Celkem 25 maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ): 2 NPR, 1 NPP, 13 PR, 11 PP.

[editovat] NPR

• NPR Ramena řeky Moravy
• NPR Vrapač

[editovat] NPP

• NPP Třesín (NPP 1,0 ha, PP 143,08 ha)

[editovat] PR

• PR Bradlec
• PR Doubrava
• PR Hejtmanka
• PR Chomoutovské jezero
• PR Kačení louka
• PR Kenický
• PR Litovelské luhy
• PR Moravičanské jezero
• PR Novozámecké louky
• PR Panenský les
• PR Plané loučky

• PR Templ
• PR U spálené

[editovat] PP

• PP Bázlerova pískovna
• PP Častava
• PP Daliboř
• PP Hvězda
• PP Kurfürstovo rameno
• PP Malá voda
• PP U přejezdu
• PP U Senné cesty
• PP U Zámecké Moravy
• PP V Boukalovém
• PP Za mlýnem

[editovat] Externí odkazy

Maloplošná zvláště chráněná území Litovelského Pomoraví

[editovat] Antropogenní vlivy

[editovat] Škodlivé vlivy

Za posledních 50 let nastaly velmi výrazné změny spíše k horšímu:

• Úpravy vodního režimu toků, např. regulace Třídvorky.
• Vodárenská exploatace jímáním podzemní vody v jímacím území Litovel – Čerlinka a Olomouc – Černovír pravděpodobně vedla k výraznějšímu poklesu hladiny podzemní vody v území. Porovnání úrovně hladiny podzemní vody s jejím čerpáním a srážkovými úhrny však dosud nebylo provedeno.
• Výstavba dálnice v oblasti Třesínského prahu zlikvidovala za hlubokého komunismu (r. 1972) z evropského hlediska unikátní sufózní prameny a z krajinářského hlediska přivodila nevratnou destrukci tohoto území. Stavbou dálnic jsou však podobným způsobem i v dnešní době ohrožována a likvidována jiná CHKO: mokřadní krajina v Poodří a evropsky unikátní sopečné pohoří České středohoří.

• V letech 1962-1991 byla v provozu velkobažantnice Střeň – Březová a dosud je v omezené míře v provozu. Celkové vyhodnocení vlivu bažantnice na biotu není provedeno.
• Zejména v minulosti byly půdy silněji zatěžovány imisemi a úlety popílku s těžkými kovy.
• Od r. 1970 se projevuje na většině území Doubravy systémové virové onemocnění zvané malolistost lip a od r. 1974 nabírá již jejich odumírání kalamitního charakteru. Dochází k nahodilé těžbě lip a jejich souší v takové míře, že se porosty značně prosvětlují a v důsledku toho se půda rychle zabuřeňuje. V průměru vznikla mezi léty 1980-1989 každým rokem na polesí Úsov holina o velikosti 12 ha. V místech výskytu onemocnění byla zastavena výsadba lípy. Celkově se zastoupení lip na bývalém polesí Mladeč a Úsov v letech 1970-1989 snížilo o 9 %, tzn. o 287 ha. Bylo zjištěno pH půdy mezi 3,3 až 3,9. Jako protiopatření bylo provedeno vápnění 500 ha lesa v dávce 1,1 t • ha-1 a ještě třikrát v dávce 2 t • ha-1.

[editovat] Montreux Record

Území je ohroženo škodlivými vlivy, a proto je zapsáno v Montreux Record. Zástupce ministra životního prostředí podal 21. února 1997 žádost na připsání Litovelského Pomoraví na Montreux Record kvůli ohrožení nedostakem vody, který překračuje obnovnou kapacitu pro tyto přírodní ekosystémy. Vybudováním kanálu Dunaj-Odra-Labe by byly zasažené mokřadní oblasti zničeny. 26. února 1997 bylo Litovelské Pomoraví na tento list ohrožených mokřadů připsáno.

[editovat] Externí odkazy

http://ramsar.org/about/about_infopack_6e.htm - další informace o Montreaux Record.

[editovat] Ochranářská opatření

[editovat] Externí odkazy

• http://web.quick.cz/litovelskepomoravi Správa CHKO Litovelské Pomoraví
• http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/

[editovat] Živočichové

Bohaté populace ryb a obojživelníků. Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků. Příklady výskytu živočichů: svinutec zploštělý Anisus vorticulus, Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens, rak říční, užovka obojková, vydra říční, bobr evropský. Z hmyzu krasci Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, kovařík Selatosomus cruciatus, tesaříci Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.

[editovat] Reference

• Maňas, M. (2004) Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. – Dipl. práce, Ms. depon. in: PřF UP, Olomouc, 80 pp., 66 pp. příloh. http://www.mollusca.cz/lp/lp2004.htm

České ramsarské mokřady („Ramsar sites“)
Krkonošská rašeliniště | Lednické rybníky | Litovelské Pomoraví | Mokřad dolního Podyjí | Mokřady Liběchovky a Pšovky | Novozámecký a Břehyňský rybník | Podzemní Punkva | Poodří | Třeboňská rašeliniště | Třeboňské rybníky | Šumavské slatě