Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Maďarština - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Maďarština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maďarština (Magyar)
Rozšíření:
Počet mluvčích:

13,311 milionů

Klasifikace:
Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor:

Lingvistický výzkumný ústav Maďarské akademie věd (Magyar Tudományos Akadémia Nyelvtudományi Intézete)

Úřední jazyk:

Maďarsko, Evropská unie, regionální jazyk ve Slovinsku, Vojvodině (Srbsko) a v Rakousku

Kódy
ISO 639-1: hu
ISO 639-2:
hun (B) hun (T)
SIL: HNG
Wikipedie
hu.wikipedia.org

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska. Maďarsky mluví celkem zhruba 14,5 milionů lidí.

Jazyk používá spřežky, dlouhé samohlásky, přehlásky a dlouhé přehlásky.

Obsah

[editovat] Spřežky

  • ny = ň
  • gy = ď
  • ly = j
  • ty = ť
  • cs = č
  • sz = s
  • s = š
  • ss = š
  • dzs = dž
  • zs = ž

Zvlášností maďarštiny je, že s se vyslovuje jako š a sz jako s; je to tedy přesný opak výslovnosti v polštině.

Krátké a se čte jako ɒ, takže přibližně mezi českými /a/ a /o/ - například ve slově Budapest /Budopešt/.

[editovat] Příklady

Tento článek obsahuje výslovnost zapsanou znaky mezinárodní fonetické abecedy IPA. Informace o této abecedě najdete ve stejnojmenném článku.

  • maďarský : magyar /mɑɟʝɑr/ [maďar]
  • ahoj: szia /siɑ/ [sija]
  • dobrý den: jó napot (kívánok) [/joːnɑpot kivaːnok/ [jónapot kivánok]
  • prosím: kérem (szépen) /keːrɛm seːpɛn/, legyen szíves /lɛɟʝɛn sivɛʃ/ [leďen siveš]
  • promiň(te): bocsánat /botʃaːnɑt/ [bočánat]
  • děkuji: köszönöm /køsønøm/ [kösönöm]
  • toto/tohle: az /ɑz/ ez/ɛz/ [ez]
  • kolik?: mennyi? /mɛɲɲi/ [meňňi]
  • kolik to stojí?: mennyibe kerül? /mɛɲɲibe kɛryl/ [meňňibe kerül]
  • ano: igen /iɡɛn/ [igen]
  • ne: nem /nɛm/ [nem]
  • nerozumím: nem értem /nɛm eːrtɛm/ [nem értem]
  • nevím: nem tudom /nɛm tudom/ [nem tudom]
  • kde je WC?: Hol van a vécé? /hol vɑn ɑ veːtseː/ [hol van a vécé]
  • džus: gyümölcslé /ɟʝymøltʃleː/ [ďümölčle]
  • voda: víz /viːz/ [víz]
  • víno: bor /bor/ [bor]
  • pivo: sör /ʃør/ [šör]
  • čaj: tea /tɛɑ/ [teja]
  • mléko: tej /tej/ [tej]
  • mluvíte anglicky?: Beszél angolul? /bɛseːl ɑnɡolul/ [besél angolul]
  • pomoc!: Segítség! /ʃɛɡiːtʃːeːɡ/ [šegíčég]

[editovat] Rozšíření

Maďarštinou se mluví v následujících oblastech:

Stát Obyvatelé
Maďarsko 9,546,374 (census 2001)
Rumunsko
(hlavně Transylvanie)
1,443,970 (census 2002)
Slovensko 520,528 (census 2001)
Srbsko a Černá hora
(hlavně Vojvodina)
285,000 (census 2002)
Ukrajina
(hlavně Podkarpatská rus)
149,400 (census 2001)
Kanada 75,555 (census 2001)
Izrael 70,000
Rakousko (hlavně Burgenland) 22,000
Chorvatsko 16,500
Slovinsko 9,240
Zdroj: National census, Ethnologue

Maďarsky mluvící obyvatele můžeme najít také v těchto zemích: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Kanada, Česko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie, Švýcarsko, Spojené království, USA, Venezuela a v ostatních částech světa přibližně milión mluvčích.

[editovat] Úřední jazyk

Maďarština je úřední jazyk Maďarska, a tím pádem i jeden z úředních jazyků Evropské unie.

Maďarština je také jedním z úředních jazyků Vojvodiny (Srbsko a Černá hora) a oficiální jazyk tří samosprávných obcí ve Slovinsku (Hodoš/Hodos, Dobrovnik/Dobrónak a Lendava/Lendva), spolu se slovinštinou.

Maďarština je také oficiálně uznaný jazyk většiny obyvatel nebo jako regionální jazyk v Rakousku, Chorvatsku a na Slovensku.

V Rumunsku je oficiálním jazykem oblasti ve všech obcích, městech a samosprávných jednotkách s podílem maďarského etnika vyšší než 20%.

[editovat] Dialekty

Maďarština se dělí na tyto dialekty: Alföld, Západní Dunaj, Dunaj-Tisza, Oblast maďarského průsmyku, Severovýchodní Maďarsko, Severozápadní Maďarsko, Székely a Západní Maďarsko. Všechny tyto dialekty jsou vzájemně srozumitelné. Maďarským Csángó dialektem, který není označován za etnikum, se dorozumívají v kraji Bacău, Rumunsko. Většina obyvatel mluvících Csángó byla izolována od ostatních Maďarů, a proto si uchovali dialekt velmi podobný středověké Maďarštině.

[editovat] Externí odkazy

Wiktionary
Maďarská edice Wikcionáře, svobodného slovníku/thesauru



Ugrické jazyky
Maďarština
Obsko-ugrické: chanština | mansijština
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu