Argentina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

República Argentina Argentinská republika
vlajka znak

Rozloha	2 780 400 km² (8. na světě) z toho 1,1 % vody
Počet obyvatel	39 537 943 (31. na světě, 2004)
Hustota zalidnění	14 / km² (195. na světě)
Jazyk	španělština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	křesťanství 94% (římskokatolické 93 %, protestantské 1 %), judaismus 1 %, ostatní 5%
Nejvyšší bod	Aconcagua (6 960 m n. m.)
Hlavní město	Buenos Aires
Státní zřízení	federativní republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Néstor Kirchner (od 2003)
Předseda vlády	Néstor Kirchner
Hymna	Himno Nacional Argentino
Vznik	9. července 1816 (vyhlášení nezávislosti na Španělsku)
Měna	argentinské peso (ARS)
ISO 3166-1	032 ARG AR
MPZ	RA
Doména	.ar
Telefon	+54
Časové pásmo	UTC -3

Argentina (Argentinská republika, República Argentina) je stát ležící na jihu jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km)

[editovat] Původ jména

Jméno země je odvozeno od latinského argentum — stříbro, protože když se první Evropané, ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la Solis, setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem předměty vyrobené ze stříbra.

[editovat] Historie

Do doby, než do země pronikli Evropané, žily v severozápadní oblasti And významné kulturní národy, které obývaly sídliště podobná městům. Na jihu přebývala společenství sběračů a lovců. Kolem roku 1480 obsadili rozsáhlé části Inkové. V roce 1516 přistáli u ústí La Platy Španělé. Nejprve patřilo území Argentiny ke španělskému místokrálovství Peru. Od r. 1536 Španělé kolonizovali území a původní obyvatele Arakuány a Patagonce téměř vyhubili. Roku 1776 bylo zřízeno místokrálovství Río de la Plata, které zahrnovalo území Argentiny, Bolívie, Paraguaye a Uruguaye. V roce 1810 byl sesazen místokrál. Roku 1816 byla vyhlášena nezávislost Spojených provincií Río de la Plata, tak vznikl za diktatury Juana Manuela de Rosas' jednotný stát. Roku 1819 se Argentina stala federativním státem. V roce 1880 byla přičleněna Patagonie.

Velkou hospodářskou krizí na konci 20. let 20. století skončila doba velkého rozkvětu argentinské ekonomiky. V následujících letech převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými. Za reformního politika platil po dlouhou dobu dvakrát zvolený Juan Domingo Perón, po kterém získala jméno politika perónismu. Po jeho smrti svrhly vojenské kruhy vládu vedenou jeho manželkou Maríou Estelou. Porážka v krátké válce s Velkou Británií o Falklandy v dubnu 1982 uspíšila pád vojenské junty.

V říjnu 1983 se po dlouhé době opět konaly svobodné prezidentské volby. Během demokratizačního procesu se dostávaly na světlo mocenské prostředky vojenské vlády: mučení, vraždy, masové popravy a strategie tzv. ztrácení lidí, kterým padlo za oběť kolem 7 000 Argentinců. Několik hlavních představitelů vojenského režimu bylo v roce 1985 odsouzeno k dlouholetému vězení.

V roce 1989 se dostali perónisté opět k moci prezidentem Carlosem Menemem. Ve volbách 26. října 1997 ztratila Menemova Justicialistická strana absolutní většinu, přesto zůstala nejsilnější stranu v parlamentu.

[editovat] Politika

Mapa Argentiny

Argentinská ústava z roku 1853, revidovaná roku 1994, rozděluje moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní a to na národní a regionální úrovni. Prezident a viceprezident jsou voleni přímo na dobu 4 let. Oba mohou být zvoleni pouze na 2 po sobě následující volební období. Prezident jmenuje vládu, je tak zároveň předsedou vlády.

Argentinský parlament má dvě komory: Sněmovnu poslanců s 257 členy a senát se 72 členy. Od roku 2001 jsou senátoři voleni přímo, za každou provincii tři. Volební období senátorů trvá 6 let. Jedna třetina senátu je obměňována každých 6 let. Sněmovna poslanců je volena přímo na 4 roky poměrným systémem. Každé dva roky je obměňována polovina sněmovny.

[editovat] Přírodní podmínky

Argentinu lze rozdělit zhruba do tří částí: úrodné pampy v severní polovině země, roviny Patagonie táhnoucí se od jižní poloviny až k Ohňové zemi (Tierra de Fuego) a horské masivy And na západě na hranicích s Chile. Nejvyšší hora And a celé západní polokoule, Aconcagua, leží právě v Argentině. Do severních provincií Salta, Formosa, Chaco, Santiago del Estero a Santa Fé zasahuje z Paraguaye rozsáhlá planina Gran Chaco.

Mezi hlavní řeky patří Paraguay, Bermejo, Colorado, Uruguay a největší řeka Paraná. Klima je na většině území mírné.

[editovat] Ekonomika

Argentina využívá velkého přírodního bohatství, hodně gramotné populace, hospodářství zaměřeného na vývoz a diverzifikovného průmyslu.

Od 70. let si země vytvořila velké dluhy a mezi lety 1989 a 1991 vzrostla inflace někdy až na 200 % za měsíc. V rámci boje s ekonomickou krizí se vláda vydala na cestu liberalizace obchodu, deregulace a privatizace. V roce 1991 zavedla radikální peněžní reformy, které spojily peso s americkým dolarem.

Počáteční úspěchy v omezení inflace a nastolení růstu HDP vystřídalo opětné zhoršení situace od roku 1999 kvůli ekonomickým krizím v Mexiku, Asii, Rusku a Brazílii. Vláda zvyšovala daně a snižovala výdaje rozpočtu, aby omezovala deficit.

Ekonomická situace se dále zhoršovala v roce 2001. Pokusy vlády o nulový deficit, stabilizaci bankovního systému a nastolení ekonomického růstu se ukázaly nedostačujícími. 21. prosince byl prezident De La Rua zbaven moci po nepokojích střední třídy; sněmovna zvolila Eduarda Duhaldeho za dočasnou hlavu státu. Duhalde se setkal se zástupci MMF, aby vyjednal další půjčku 20 miliard dolarů, ale ta nestačila. Spojení pesa s dolarem bylo opuštěno v lednu 2002 a v únoru se kurz pesa vzdálil od dolaru.

23. prosince 2001 vyhlásil prozatímní prezident moratorium na dluhy.

Růžový dům (Casa Rosada), residence argentinského prezidenta. Barva byla zvolena jako kompromis mezi barvami dvou hlavních politických stran na konci 19. století - červenou a bílou. Původně byla residence natřena směsí vápna a býčí krve. Za vlády Carlose Menema byla barva na přední fasádě obnovena k nelibosti mnoha Argentinců, kterým připadá dnešní barva příliš růžová. Stav z roku 2003

[editovat] Obyvatelstvo

Z původního obyvatelstva dnes v Argentině žije pouhý zlomek. 90 % Argentinců je evropského původu, především španělského, německého, francouzského a italského. Kromě nich tvoří také významný podíl Japonci a Korejci.

Devět desetin obyvatel se hlásí ke křesťanství, které je také státním náboženstvím.

Největšími argentinskými městy jsou Buenos Aires (3 043 400, s aglomerací 11 miliónů), Córdoba (1 208 700), Rosario (1 119 000), Mendoza (773 100), La Plata (643 000).

[editovat] Administrativní rozdělení

23 provincií (provincia, pl. provincias) a 1 federální distrikt (Ciudad Autónoma de Buenos Aires):

	Provincie	Hlavní město	Plocha (km²)
1	Buenos Aires, federální distrikt	Buenos Aires	200
2	Buenos Aires	La Plata	307 804
3	Catamarca	Catamarca	99 818
4	Chaco	Resistencia	99 633
5	Chubut	Rawson	224 686
6	Córdoba	Córdoba	168 766
7	Corrientes	Corrientes	88 199
8	Entre Ríos	Paraná	76 216
9	Formosa	Formosa	72 066
10	Jujuy	San Salvador de J.	53 219
11	La Pampa	Santa Rosa	143 400
12	La Rioja	La Rioja	92 331
13	Mendoza	Mendoza	150 839
14	Misiones	Posadas	29 801
15	Neuquén	Neuquén	94 078
16	Río Negro	Viedma	203 013
17	Salta	Salta	154 775
18	San Juan	San Juan	86 137
19	San Luis	San Luis	76 748
20	Santa Cruz	Río Gallegos	243 943
21	Santa Fé	Santa Fé	133 007
22	Santiago del Estero	Santiago del Estero	135 254
23	Ohňová země	Ushuaia	20 912
24	Tucumán	San Miguel de T.	22 524