Opava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Opava
znak vlajka
základní data
status:	statutární město
NUTS 5:	CZ0815 505927
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ081)
okres (NUTS 4):	Opava (CZ0815)
historická země:	Slezsko (4 městské čtvrtě však náležely do roku 1918 k Moravským enklávám ve Slezsku)
katastrální výměra:	90,61 km²
obyvatel:	59 843 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 56' s. š.
zeměpisná délka:	17° 54' v. d.
nadmořská výška:	257 m
PSČ:	746 01
základní sídelní jednotky:	56
místní části:	16
městské části / obvody:	9
katastrální území:	16
adresa magistrátu:	Magistrát města Opavy Horní nám. 69 746 01 Opava Oficiální web magistrátu E-mailová adresa
primátor:	Ing. Zbyněk Stanjura
Oficiální web

Opava (německy Troppau, polsky Opawa) je statutární město v Moravskoslezském kraji na řece Opavě ve Slezsku, ale její 4 části (tehdy samostatné obce) (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. Opava byla od roku 1742 do 30. listopadu 1928 metropolí Českého Slezska.

Obsah 1 Historie[1] 2 Městské části 3 Významné úřady 4 Památky, školství a kultura 4.1 Významné stavby 4.2 Školy v Opavě 4.3 Pravidelné kulturní festivaly 4.4 Hudba 4.4.1 Pěvecké sbory 4.4.2 Hudební skupiny 5 Slavní rodáci 6 Související články 7 Reference 8 Externí odkazy

[editovat] Historie^[1]

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí “Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Nedlouho poté, v roce 1224, byla vyhotovena listina, která poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1689 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archívu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem vévodství, samotný význam vévodských pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.

V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdeník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení 1. světové války, kdy se Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. 12. 1918.

Až do roku 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské přestalo být město sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.

Po 2. světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22.–24. 4. 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.

Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. V roce 1990 zahájila v Opavě první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Dne 9. 7. 1991 schválila ČNR zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.

[editovat] Městské části

Území města se skládá z částí spravovaných přímo opavským magistrátem (katastrální území Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Opava-Město, Jaktař a Opava-Předměstí - základní sídelní jednotky Náměstí svaté Hedviky, Sadová, Městské sady, Ochranova, Polní, Nad tratí, Kylešovický kopec, Přední Guslice, Bezručovo náměstí, Lidická, Ondříčkova, U hřbitova, Šibeňák, Haškova, U nemocnice) a dále osmi městských částí, kterými jsou:

1. Komárov (část katastrálního území Komárov u Opavy - základní sídelní jednotky Komárov I, Komárov II, Kravařov, Kylešovická osada, Podhoří)
2. Malé Hoštice (katastrální území Malé Hoštice)
3. Milostovice (katastrální území Milostovice)
4. Podvihov (katastrální území Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy - ZSJ Komárovské Chaloupky)
5. Suché Lazce (katastrální území Suché Lazce)
6. Vávrovice (katastrální území Držkovice, Palhanec, Vávrovice, a části katastrálních území Jaktař a Opava-Předměstí - ZSJ Karlovec)
7. Vlaštovičky (katastrální území Vlaštovičky a Jarkovice)
8. Zlatníky (katastrální území Zlatníky u Opavy)

[editovat] Významné úřady

V Opavě sídlí mj.

• Státní úřad inspekce práce s celorepublikovou působností
• Zemský archiv v Opavě s oblastní působností (kraje Moravskoslezský a Olomoucký)

[editovat] Památky, školství a kultura

[editovat] Významné stavby

GOTIKA

• Farní kostel a konkatedrála (diecéze ostravsko-opavské) Nanebevzetí Panna Marie
• Kaple svatého Kříže – tzv. Švédská kaple (Národní kulturní památka)(Kateřinky)
• Kostel svatého Ducha s částí minoritského kláštera
• Dominikánský kostel sv. Václava
• Kostel sv. Kateřiny (Kateřinky)
• Kostel sv. Alžběty
• Johanitský kostel sv. Jana Křtitele
• Kostel Nejsvětější Trojice (Jaktař)
• Kostel sv. Petra a Pavla (Jaktař)

RENESANCE

• Městská věž Hláska
• Dům U Bílého koníčka
• Dům Boží koutek
• Dům U zavřené brány
• Další měšťanské domy

BAROKO

• Sobkův palác
• Blůcherův palác
• Kostel sv. Vojtěcha (sv. Jiří) s jezuitskou kolejí
• Mariánský sloup
• Můllerův dům
• Dům U mouřenína
• Filipkův dvůr (Kateřinky)
• Františkánský klášter
• Průčelí kostela sv. Ducha a minoritský klášter
• Přestavba dominikánského kostela sv. Václava a přilehlého kláštera
• Další přestavby a úpravy starších kostelů

19. STOLETÍ

• Palác Razumovských
• Evangelický kostel
• Klášter klarisek (palác zemské vlády, dnes Slezská univerzita)
• Dívčí škola Řádu německých rytířů
• Slezské zemské muzeum – bylo založeno v roce 1814, nejstarší muzeum v ČR
• Slezské divadlo – základní kámen Zemského divadla v Opavě byl položen 1. května 1804
• Janottova vila

POČÁTEK 20. STOLETÍ

• Městský dům kultury Petra Bezruče(Obchodní a živnostenská komora)
• Spořitelna
• Budova bývalého Zemského finančního ředitelství
• Budova bývalého Zemského ředitelství pošt a telegrafů (dnes Slezská univerzita)
• Budova bývalé Státní banky
• Jubilejní Schillerova škola
• Marianum - Ústav kongregace Dcer božské lásky
• Kaple Povýšení sv. Kříže
• Vila Soví Hrádek
• Domy na Olomoucké ulici
• Další historizující a secesní domy

MODERNÍ ARCHITEKTURA

• Obchodní dům Breda-Weinstein
• Kostel svaté Hedviky
• Špalíček
• Lassmannova vila
• Dům MUDr. Martínka (Kateřinky - arch. L. Šlapeta)
• Vila Dr. Radima Hesse (arch. Čestmír a Lubomír Šlapeta)
• Městské koupaliště

[editovat] Školy v Opavě

• Slezská univerzita (ve městě sídlí rektorát, filozoficko-přírodovědecká fakulta a matematický ústav)

• Mendelovo gymnázium
• Slezské gymnázium
• Střední škola průmyslová a umělecká
• Střední průmyslová škola stavební
• Střední zdravotnická škola
• Masarykova střední zemědělská škola a střední odborné učiliště
• Vyšší odborná škola a hotelová škola
• Církevní střední varhanická škola
• Obchodní akademie
• Střední odborná škola poštovní
• Integrovaná střední škola – centrum odborné přípravy

[editovat] Pravidelné kulturní festivaly

• Bezručova Opava – Výtvarné, literární, filmové, hudební umění.
• Opava Cantat – Soutěžní festival pěveckých sborů.
• Altrock – Hudební festival skupin z Opavy a okolí.
• Další břehy

[editovat] Hudba

[editovat] Pěvecké sbory

• Pěvecké sdružení slezských učitelek
• Jeřabinka
• Luscinia

[editovat] Hudební skupiny

• KOFE-IN
• Expedice Apalucha
• La papoo
• Ladě
• No barre
• Psychonaut
• Sheba´s Band
• Sonyk bel
• Wishlist

[editovat] Slavní rodáci

• Joy Adamson (původním jménem Friederika Viktorie Gessnerová) – přírodovědkyně a spisovatelka
• Petr Bezruč (původním jménem Vladimír Vašek) – slezský básník
• Johann Palisa – rakouský astronom
• Joseph Maria Olbrich – rakouský architekt
• Boris Rösner – český divadelní a filmový herec
• Bohdan Sláma – český filmový režisér (Štěstí)

[editovat] Související články

• Opavské trolejbusy

[editovat] Reference

1. ↑ Městské informační centrum Opava Článek o historii byl převzat z Městského informačního centra

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky Statutárního města Opavy
• Stránky věnované historii a osobnostem Opavy
• www.iOpava.cz Volně editovatelný regionální informační portál.
• Staré fotografie Opavy

Města a obce okresu Opava

Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Branka u Opavy • Bratříkovice • Brumovice • Březová • Budišov nad Budišovkou • Budišovice • Čermná ve Slezsku • Darkovice • Děhylov • Dobroslavice • Dolní Benešov • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hať • Hlavnice • Hlubočec • Hlučín • Hněvošice • Holasovice • Hrabyně • Hradec nad Moravicí • Chlebičov • Chuchelná • Chvalíkovice • Jakartovice • Jezdkovice • Kobeřice • Kozmice • Kravaře • Kružberk • Kyjovice • Lhotka u Litultovic • Litultovice • Ludgeřovice • Markvartovice • Melč • Mikolajice • Mladecko • Mokré Lazce • Moravice • Neplachovice • Nové Lublice • Nové Sedlice • Oldřišov • Opava • Otice • Píšť • Pustá Polom • Radkov • Raduň • Rohov • Skřipov • Slavkov • Služovice • Sosnová • Staré Těchanovice • Stěbořice • Strahovice • Sudice • Svatoňovice • Šilheřovice • Štáblovice • Štěpánkovice • Štítina • Těškovice • Třebom • Uhlířov • Velké Heraltice • Velké Hoštice • Větřkovice • Vítkov • Vršovice • Vřesina • Závada