Pevnost Suomenlinna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pevnost Suomenlinna je námořní obrannou pevností, rozkládající se na osmi dodnes obydlených ostrovech před vjezdem do přístavu finského hlavního města Helsinki a má současně i statut předměstí Helsinek. Pět ostrovů (Kustaanmiekka, Pikku Mustasaari, Iso Mustasaari, Länsi-Mustasaari a Susisaari) jsou spojeny několika mosty (další tři jsou Särkkä, Lonna a Pormestarinluodot). Plocha všech ostrovů činí 0,8 km², žije zde kolem 850 obyvatel.
Pevnost se začala budovat roku 1748 (Finsko bylo tehdy ještě součástí švédského království), když Petr Veliký založil Petrohrad a pevnost Kronštadt a začal si tím nárokovat vliv v Baltickém moři. Pro svůj význam byla pevnost často nazvána Gibraltarem severu. Při obsazení Finska ruskou armádou 1808 připadla pevnost Rusku až po dohodnuté kapitulaci.
Ostrovy, které jsou velice snadno dosažitelné z Helsinek, jsou oblíbeným turistickým cílem; na ostrovech existuje několik muzeí (částečně ve volné přírodě), řada umělců zde provozuje svá studia.
Své dnešní jméno Suomenlinna (česky: Finský hrad) dostala pevnost až po získání nezávislosti 1918, které nahradilo dřívější Sveaborg (česky: Švédský hrad). Roku 1991 byla komplex staveb zařazen do listiny světového kulturního dědiství.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky (anglicky)
