Ruby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ruby je interpretovaný skriptovací programovací jazyk. Díky své jednoduché syntaxi je poměrně snadný k naučení, přesto však dostatečně výkonný, aby dokázal konkurovat známějším jazykům jako je Python a Perl. Na rozdíl od nich je však plně objektově orientovaný, doslova vše v Ruby je objekt.

[editovat] Historie

Tvůrcem Ruby je jediný člověk – Yukihiro Matsumoto, známý také pod přezdívkou Matz. Ten jako zastánce objektově orientovaného programování hledal v první polovině 90. let skriptovací jazyk, který by mu vyhovoval. Avšak Perl mu připadal v té době málo výkonný a Python zase nebyl natolik objektový, jak by chtěl. A tak se rozhodl, že vytvoří vlastní jazyk. Práce na něm započaly v roce 1993, první verze byla uveřejněna v roce 1995. Matz svůj jazyk pojmenoval po rubínu – anglicky Ruby.

Dnes je Ruby asi nejšířeji používaná v zemi svého původu – v Japonsku. Rozšíření do světa dlouhou dobu bránila absence kvalitní dokumentace v anglickém jazyce. Dnes už je však anglických materiálů celkem dost. V současné době zájem o Ruby prudce roste díky úspěchu webového frameworku Ruby on Rails.

[editovat] Oblasti použití

Stejně jako jiné skriptovací jazyky, je oblast použití Ruby poměrně široká. Asi nejčastější využití najde na platformě Linux (a jiných systémech typu Unix) při psaní skriptů pro usnadnění každodenní práce. Díky své přehledné syntaxi a striktní objektovosti se hodí i k psaní velkých projektů, CGI skriptů, ba dokonce GUI aplikací (GTK2, TK, Qt, wxRuby atd.). Jelikož podporuje regulární výrazy, je Ruby vhodným jazykem pro zpracování textových souborů.

[editovat] Výhody a nevýhody

Výhody:

interpretovaný jazyk a z toho plynoucí výhody (odpadá proces kompilace, změny ve zdrojovém kódu jsou ihned vidět)
přenositelnost zdrojového kódu mezi platformami (MS Windows, GNU/Linux, Solaris, …)
možnost spuštění v interaktivním režimu (příkazy jsou prováděny okamžitě při svém zápisu, program irb)
jednoduchá a snadno naučitelná syntaxe
plná podpora objektově orientovaného programování (lze však psát i klasické strukturované programy)
dynamické datové typy
regulární výrazy
modularita zdrojových kódů
možnost psát GUI nebo webové aplikace

Nevýhody:

nižší rychlost oproti kompilovaným jazykům (interpretovaný jazyk je překládán až za běhu, navíc velká část knihoven je napsána rovněž v Ruby)
závislost na interpretru
nedostatek české dokumentace
méně rozšířený jazyk oproti třeba Perlu

[editovat] Ukázka kódu

Pro představu, jak Ruby vypadá, ukažme si několik příkladů. Pro začátek tradiční program hello world:

puts "Ahoj svete!"

Tento příklad je tak jednoduchý, že nám toho o struktuře nic moc nepoví. Následující příklad prozradí víc:

def fib(n)
  a, b = 0, 1
  while b < n
    print b, " "
    a, b = b, a+b
  end
end

fib(100)

Zde je definice metody fib, jež vypíše začátek Fibonacciho posloupnosti. Na posledním řádku je tato metoda volána s parametrem 100, čímž říkáme, že chceme vypsat posloupnost všech čísel menších než 100. Výstup programu je následující:

1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89

Jelikož je Ruby plně objektový jazyk, ukažme i objekty:

class Divka
  def initialize(jmeno, vek)
    @jmeno = jmeno
    @vek = vek
  end
  def to_s
    "Jmeno:\t#{@jmeno}\nVek:\t#{@vek}"
  end
  attr_reader :jmeno, :vek
end

mojeDevce = Divka.new('Tereza', 18)
puts mojeDevce.to_s
puts mojeDevce.jmeno
puts mojeDevce.vek

Po spuštění bude na výstupu: