New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Baltík - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Baltík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Baltík je programovací jazyk, který disponuje speciálním prostředím pro výuku programování na základních a středních školách, tj. pro děti a mládež ve věku 6 až 17 let. Na rozdíl od jiných programovacích jazyků se v nástrojích rodiny Baltík neprogramuje pomocí textových příkazů, ale textové příkazy jsou nahrazeny ikonkami (ve verzi Baltie 4 C# lze už i pomocí textových příkazů).

Obsah

[editovat] Historie programu

Ikonové jazyky Baltík 2 a Baltík 3 vyvinula česká společnost SGP Systems (první verze na jaře 1996) a vznikly z jazyka Baltazar (1993) a jsou založeny na bázi jazyka C. Baltie 4 C# je již založen přímo na jazyku C# (Csharp). Programovací nástroje SGP Baltie (2, 3, 4) slouží především k výuce programování a programátorskému experimentování. V současné době (2007) jsou v prodeji verze SGP Baltík 2.09, SGP Baltík 3.7 a SGP Baltie 4 C# (Pro). V praxi se používají zkrácené názvy pro tyto programy a to: B2, B3, B4 a B4P.

[editovat] SGP Baltík 3

Baltík 3 je pokračovatelem starší verze Baltík 2. Programovací jazyk neobsahuje kompilátor, to znamená, že nemůže vytvářet soubory s příponou .exe. Absence kompilátoru také způsobuje velmi pomalu běžící programy. Navíc obrazovka, v které spuštěný program běží, je omezena na rozměry 585 × 290 pixelů a nejde ani roztáhnout ani zmenšit. Při větší velikosti programu už je editování ikonek značně pomalé (maximum je 32 000 ikonek). Je to ovšem prostředí pro pochopení základů programování a není připraveno na vytváření větších projektů. Obzvlášť jednoduché jsou v něm grafické příkazy. Programuje se procedurálně.

[editovat] Režim skládat scénu

Tento režim je určen těm nejmenším, aby se naučili pracovat s počítačem a Baltíkem. Jak napovídá název skládá se v tomto režimu scéna z předmětů, což jsou malé obrázky (39 × 29 pixelů). Tyto předměty jsou částí obrázku s názvem banka, který má rozměr 585 × 290 pixelů (přesně jako obrazovka programu vytvořeného v Baltíkovi) a který je rozdělen na 15 × 10 předmětů. Editování scény probíhá vybíráním předmětů z banky, které se vloží do scény. Předmět se pak dá pomocí myši přesouvat nebo kopírovat. Baltík obsahuje několik předdefinovaných bank. Pomocí režimu Malování se dají tyto banky upravovat a vytvářet. Scéna se dá samozřejmě uložit.

[editovat] Režim čarovat scénu

Podobá se režimu Skládat scénu, ale zde se scéna vytváří pomocí Baltíka, postavičky, která se ovládá pomocí tlačítek popojdi vpřed, otoč se vpravo, otoč se vlevo, čaruj předmět z banky a čaruj poslední vyčarovaný předmět. Tímto se vytváří scéna.

[editovat] Programovací režim

Programovací režim se rozděluje na režim Pokročilý a Začátečník[1]. V tomto režimu se už programuje. Pomocí ikonek se na obrazovce vytvoří nějaký program (ikonky symbolizují textové příkazy). Program se pak spustí pomocí zelené šipky v okně o rozměrech 585 × 290 pixelů, v kterém se dají sledovat proměnné a pozastavit či případně úplně vypnout běh programu. Baltík nemá kompilátor, z toho vyplývá, že chod programů je mnohokrát pomalejší, než u zkompilovaných programů. V programu můžete použít Baltíka, předdefinovanou postavičku, která podle příkazů běhá po obrazovce a čaruje malé obrázky o rozměrech 39 * 29 pixelů, předměty. Dá se také jednoduše zobrazit banka (obrázek sestávající se z předmětů) nebo scéna vytvořená v režimu skládat scénu nebo čarovat scénu. V příkazech najdete ikonky k ovládání Baltíka, pro podmínky, cykly, základní matematické funkce, animace s předměty, souřadnicové příkazy, příkazy pro práci s proměnnými, soubory a složkami, stisklými klávesami atd. V Baltíkovi jdou vytvářet procedury zde nazvané pomocníci, ale nelze vytvářet funkce. Baltík podporuje i spouštění souborů a to zvuků WAV a MIDI, obrázků (jen .BMP) a videí ve formátu AVI.

[editovat] Malování

Baltík disponuje také jednoduchým malováním. V režimu malování se upravují banky (každá banka je rozdělena na 150 předmětů). Baltík obsahuje 14 předdefinovaných bank. Malování má jenom základní funkce podobně jako Malování ve Windows.

[editovat] SGP Baltie 4 C#

Program Baltie 4 C# je stále ještě ve vývoji. Zde uvedené informace se mohou změnit.

SGP Baltie 4 C#[2] je volným pokračovatelem Baltíka 3. Oproti němu je založen na jazyku Csharpu (C#) a obsahuje i kompilátor Csharpu, může tedy vytvářet .exe soubory. Programuje se objektově. Program se v něm dá vytvářet jak pomocí ikonek tak pomocí klasického psaní Csharpového kódu (je podporováno zvýraznění syntaxe i návrhy na doplňování kódu). K dispozici je i náhled Csharpového kódu celého programu (včetně kódu, který se vkládá automaticky). Nejviditelnější změnou ve verzi Baltie 4 C# je ovšem jednoduché vytváření 3D programů. Obrazovka programu může mít libovolnou velikost, což v Baltíkovi 3 ještě nebylo. Baltie 4 C# obsahuje režimy 3D programovací režim (s postavičkou Baltík nebo bez ní), 3D interaktivní režim s Baltíkem, 2D programovací režim (s Baltíkem nebo bez něj), 2D interaktivní režim, konzole programovací režim, C# režim (ten je dále rozdělen na několik velice podobných režimů) a editor modelů.

[editovat] 3D interaktivní režim

V tomto režimu jde v podstatě jenom o ovládání Baltíka ve 3D prostoru pomocí tlačítek. Obraz můžete pomocí myši libovolně otáčet, přibližovat či oddalovat (kliknutím na kameru se vaše otočení uloží do samostatného příkazu). Tlačítko, co jste zmáčkli se objeví úplně dole jako ikonka a příkaz se na obrazovce provede (Baltík například popojde, něco vyčaruje atd.). Pokud byste se chtěli přehrát to, co jste dosud udělali, stačí zmáčknout zelenou šipku. Po kliknutí myší na zámek lze editovat již provedené příkazy podobně jako v 3D programovacím režimu. Také se dá změnit pozadí buď na prázdné (černé) nebo na některý ze skyboxů (= 3D pozadí, jeden z nich vidíte na obrázku). Je zde možnost uložit současné rozmístění vyčarovaných 3D objektů včetně Baltíka do scény a scénu načíst.

[editovat] 2D interaktivní režim

2D interaktivní režim je velmi podobný 3D interaktivnímu režimu. Místo 3D Baltíka zde vystupuje 2D Baltík a místo 3D prostoru se Baltík pohybuje v 2D prostoru. Funkce a tlačítka jsou shodné s 3D režimem, ale některé jsou zablokované, protože souvisí s prací v 3D.

[editovat] 3D programovací režim

Hlavním režimem nového Baltíka je 3D programovací režim. Vytváří se v něm programy, které se po kliknutí na zelenou šipkou zkompilují a pak spustí v okně o libovolné velikosti, což ve verzi 3 ještě nešlo. Okno zobrazuje Baltíkův 3D prostor, který lze otáčet, přibližovat a oddalovat pomocí myši. Jako v Baltíkovi 3 jde program vytvářet pomocí ikonek, navíc je přímé psaní příkazů v Csharpu (podporováno zvýraznění syntaxe a nabídka metod objektů - tzv. Code Completion). Ikonek znázorňujících příkazy je velice mnoho (momentálně 291 v režimu s Baltíkem[3]). Nechybějí příkazy k ovládání Baltíka, Baltíků je hned deset lišících se barvou plus jeden zástupný (toto platí pro režim s Baltíkem, v režimu bez Baltíka Baltíci chybějí). Samozřejmostí je přítomnost klasických příkazů a funkcí známých ze Csharpu. Velmi dopodrobna jsou udělány příkazy pro práci s 3D objekty a 3D prostorem (vytváření mlhy, světel a animací). Za zmínku stojí funkce pro přehrávání videí s hudby, práce s více vlákny (umožňuje, aby několik příkazů běželo najednou). To, co jste naprogramovali si můžete prohlédnout v Csharpovém kódu v náhledu Csharpového kódu. Baltík obsahuje však i pokročilé funkce, jako je sledování proměnných, breakpointy, sledování instance a další. 3D programovací režim se rozděluje na 3D programovací režim bez Baltíka a 3D programovací režim s Baltíkem (jedná se o totožné režimy, režim s Baltíkem obsahuje navíc příkazy pro ovládání Baltíka, v režimu bez Baltíka postavička Baltík chybí).

[editovat] 2D programovací režim

2D programovací režim se podobá 3D programovacímu režimu, jen je ochuzen o třetí rozměr. V podstatě navazuje na programovací režim pokročilý z Baltíka 3, ale je vylepšen o příkazy a typy proměnných ze C#, lepší práci s grafikou a více různobarevných dvourozměrných Baltíků, z nichž jeden, fialový, se shoduje s Baltíkem ve verzi 3. Také předměty jsou převzaté z předchozí verze, malování je ale změněno a jde v něm upravovat jen jeden předmět. Stejně jako 3D režim obsahuje náhled vytvořeného kódu v C#, možnost psaní přímo v C#, vytváření .exe souboru a funkce pro debugování. Rozděluje se na programování bez Baltíka a na programování s Baltíkem (jedná se o totožné režimy, režim s Baltíkem obsahuje navíc příkazy pro ovládání Baltíka, v režimu bez Baltíka postavička Baltík chybí).

[editovat] Konzole programovací režim

Tento režim se podobá 2D/3D programovacímu režimu, ale postrádá práci s grafikou (na obrazovku jdou vypisovat jenom texty). Jelikož není možné zobrazit grafiku, chybí zde postavička Baltíka a příkazy na jeho ovládání. Celkově se to podobá programování v Pascalu, ale oproti němu se v Baltíkovi programuje objektově (v Pascalu procedurálně). Mimo programování pomocí ikonek je možné vkládat přímo kód v jazyce C# a celý program si prohlédnout v náhledu C# kódu.

[editovat] Čistý C# režim (verze Pro)

Pro ty, kteří nemají v oblibě ikonky, ale radši si píší kód v C# v textovém editoru, je určen C# režim (pouze ve verzi Baltie 4 C# Pro). Jedná se o plnohodnotný textový editor C# se zvýrazněním syntaxe, navrhováním na doplňování kódu a speciální funkcí SGP Outline. Čistý C# režim má k výběru několik vzorů (šablon), které jsou určeny pro tyto typy aplikací: Prázdná aplikace, Konzolová aplikace, Okenní aplikace, 2D aplikace a 3D aplikace.

[editovat] Editor modelů

Stejně tak, jako obsahuje Baltík 3 malování na úpravu předmětů, tak i Baltie 4 C# obsahuje editor 2D předmětů. Ale kromě něj obsahuje Baltie 4 C# ještě editor na úpravu 3D modelů. Modely se bohužel nedají vytvářet a úpravy jsou zatím značně omezené. Tento editor má tři záložky (režimy): 1. Úprava jednoho modelu, kde se dá měnit barva materiálu, průhlednost materiálu a několik dalších efektů s materiály, dále pak měnit velikost modelu, převracet model apod. 2. Skládání skupiny modelů z jednotlivých modelů nebo skupin. 3. Animace, ve které jde zatím jenom prohlížet animace u jednotlivých modelů (jeden model jich může mít i několik) bez možnosti úpravy. V tomto režimu se také zobrazuje hierarchie modelu.

[editovat] Soutěže

V Balktíkovi existuje mnoho soutěží, na této stránce se vyskytují jen ty nejvýznamnější.

[editovat] Baltík + Baltazar

Baltík + Baltazar má asi největší tradici v soutěžích v programovacím jazyce Baltík. Letos (2007) bude její již 14. ročník. Obvykle probíhá na podzim v Brně na Fakultě informačních technologií VUT. Do 10. ročníku včetně ale probíhala na veletrhu Invex. Soutěžící, kteří se chtějí této soutěže zúčastnit, musejí doma naprogramovat program v Baltíkovi 4 C# nebo v Baltíkovi 3. Dříve, když ještě nebyl na světě Baltík 4 C#, tj. do 12. ročníků, byla soutěž určená pro programy v Baltíkovi 3 a v Baltazarovi. Do finále postupují zpravidla všichni, kterým jde spustit program na jiném počítači, než na kterém ho dělali. Organizátoři rozdělí soutěžící do 3 kategorií. Kategorie A je pro ty nejmenší (to je do 10 let). Kategorie B je pro starší žáky (to je do 15 let). Pro ty nejstarší (od 15 let včetně) je připravena kategorie C. Každý soutěžící, který postoupí do finále, musí svůj program prezentovat před odbornou porotou a ostatními soutěžícími. Pro kategorii A platí, že jejich programy hodnotí odborná porota, soutěžící z kategorie C i kategorie B. Kategorii B samozřejmě hodnotí odborná porota a na hodnocení se podílí i soutěžící z kategorie C. Kategorii C už hodnotí pouze odborná porota. Je ale samozřejmostí, že největší váhu má hodnocení odborné poroty. Porota přes noc udělá výsledky a druhý den je vyhlásí. Na této soutěži je zvykem, že organizátoři rozdělí ceny podle umístění a soutěžící se je pak odnášejí. Zde se objevuje např. PDA nebo bezdrátová klávesnice.

[editovat] Baltík

Tato soutěž má už za sebou 4 ročníky. Programuje se zatím jen v Baltíkovi 3. Je udělána pro žáky základních a středních škol a je rozdělena opět do tří kategorií. Kategorie A je pro žáky do 5. třídy včetně, kategorie B pro žáky do 9. třídy včetně a kategorie C pro žáky středních škol. Tato soutěž má tři kola. První kolo je domácí práce. Organizátoři zveřejní na internetu 6 úloh, které žáci řeší. Do celostátního kola postupuje vždy jen ten nejlepší tým z každé kategorie z jedné školy. V celostátním kole jsou zadány tři úlohy a žáci na ně mají určitý čas (většinou tři hodiny). Celostátní kolo probíhá na vybrané škole. Poslední kolo je mezinárodní. V něm si to rozdají týmy zpravidla z České republiky a Slovenska. Soutěže se ale ve 3. ročníku zúčastnili i soutěžící z Ukrajiny, Běloruska a Polska. V této soutěži je pravidlem, že soutěžící si sami vybírají ceny z těch, co seženou organizátoři soutěže. Zpravidla se na soutěži objevují ceny jako např. bezdrátová klávesnice, mp3 přehrávač, reproduktory nebo webkamera.

[editovat] Vánoce s Baltíkem

Tato soutěž je rozdělena pouze do dvou kategorií. Je to kategorie A pro žáky do 5. třídy včetně a kategorie B pro žáky do 9. třídy včetně. Soutěžící naprogramují program doma na téma Vánoc a pak ho posílají do soutěže. Porota po uzávěrce odesílání vyhodnotí programy a zveřejní výsledky. V této soutěži jsou jen symbolické ceny jako např. flash disk.

[editovat] Velikonoce s Baltíkem

Soutěž Velikonoce s Baltíkem je opět rozdělena do dvou kategorií stejně jako u soutěže Vánoce s Baltíkem (tedy kategorie A pro žáky do 5. třídy a kategorie B pro žáky do 9. třídy). Soutěžící naprogramují program doma a pak ho posílají do soutěže. Programy musejí být na velikonoční téma. Porota po uzávěrce odesílání vyhodnotí programy a zveřejní výsledky. Jako ve vánoční soutěži jsou zde jen symbolické ceny jako např. flash disk.

[editovat] Prázdniny s Baltíkem

Soutěž probíhá, jak už název napovídá, o velkých prázdninách. Je rozdělena do dvou kategorií. Kategorie A je pro žáky do 5. třídy včetně a kategorie B pro žáky do 9. třídy včetně. Soutěžící naprogramují program doma a pak ho posílají do soutěže. Pro kategorii A platí, že program může mít téma léto, dovolená, prázdniny. Naopak kategorie B má určeno, že jejich program musí být výukový. Porota, po uzávěrce odesílání, vyhodnotí programy a zveřejní výsledky. I v této soutěži jsou jen symbolické ceny jako např. flash disk.

[editovat] Poznámky

  1. Protože Začátečník je jenom okleštěný režim Pokročilý (obsahuje 2 první řádky ikonek z pokročilého a nejsou v něm dostupné některé funkce jako proměnné apod., dá se v něm v podstatě ovládat jenom postavička nazvaná Baltík), zabývá se následující text jenom pokročilým režimem.
  2. K zakoupení jsou verze SGP Baltie 4 C# a SGP Baltie 4 C# Pro, zde je popsána jenom verze Pro.
  3. Toto číslo se může změnit, Baltie 4 C# je ve vývoji.

[editovat] Externí odkazy

  • SGP Systems - oficiální stránky společnosti SGP Systems, která Baltíka vytvořila
  • SGP Education - mezinárodní stránky společnosti SGP Systems určené pro školy (učitele, žáky a studenty) a podporu projektů (Tvořivá informatika s Baltíkem, Mladí vývojáři, apod.)
  • Young Developers (Mladí vývojáři) - projekt společnosti Microsoft a SGP Systems pro podporu mladých vývojářů (6 - 19 let) v Česku a na Slovensku
  • TIB - stránky občanského sdružení TIB, které pořádá školení a soutěže v Baltíkovi (TIB = projekt Tvořivá Informatika s Baltíkem)
  • Baltík SK - slovenská stránka Baltíka v projektu INFOVEK


Programovací jazyky

ABAP | Ada | AWK | Assembler | C | C++ | C# | COBOL | ColdFusion | Clean | D | Eiffel | Erlang | Flex | Fortran | JADE | Java | JavaScript | Lisp | Lua | Oberon | Object Pascal | Objective-C | Pascal | Perl | PHP | Python | REALbasic | REBOL | RPG | Ruby | SQL / PL/SQL | Tcl / Tcl/Tk | Visual Basic / VBScript | VB.NET | Visual FoxPro

Akademické: APL / J | Baltazar | Baltík | Karel | OCaml | Haskell | Scheme | Smalltalk | Logo | MATLAB | Mathematica | ML | Prolog

Ostatní: ALGOL | BASIC | Clipper | Forth | Goedel | Limbo | Miranda | Modula-2 / Modula-3 | MUMPS | PL/1 | Simula 67 | Whitespace

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu