Černá Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o státě v jihovýchodní Evropě. Další významy jsou uvedeny v článku Černá Hora (rozcestník).

Republika Černá Hora Република Црна Гора Republika Crna Gora
vlajka znak

Rozloha	13 812 km² (157. na světě)
Počet obyvatel	616 258 (164. na světě, odhad 2003)
Hustota zalidnění	49 / km² (123. na světě)
Jazyk	srbština (úř. j.), albánština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	Pravoslaví, Islám (10 %)
Nejvyšší bod	Bobotov kuk (2525 m n. m.)
Hlavní město	Podgorica (Подгорица)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Filip Vujanović
Předseda vlády	Željko Šturanović
Hymna	Oj, svijetla majska zoro‬
Vznik	3. června 2006 (vyčlenění z unie Srbsko a Černá Hora na základě referenda)
Měna	euro (EUR)
ISO 3166-1	499 MNE ME
MPZ	MNE
Doména	.yu (.me pravděpodobně)
Telefon	381 (+382 od 2/2007)
Časové pásmo	UTC +1

Černá Hora (srbsky: Црна Гора, Crna Gora) je republika v jihovýchodní Evropě při pobřeží Jaderského moře. Má rozlohu 13 812 km² a čítá 616 000 obyvatel. Metropolí Černé Hory je relativně nevelká Podgorica.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Středověk
- 1.2 Moderní dějiny
2 Politika
3 Přírodní podmínky
4 Cestovní ruch
5 Podívejte se také na
6 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

Území Černé Hory bylo osídleno v raných dobách po přelomu letopočtu Ilyry, ti však byli po stěhování národů vytlačeni Slovany na jih, do dnešní Albánie. V 10. století tu existovalo knížectví Zeta a jeho vláda trvala dalších několik století, než je v patnáctém dobyli Turci. Část obyvatel Zety se s tím nesmířila, uprchla do nepřístupných horských oblastí, kde založila samotný stát Černá Hora, nezávislý na Osmanské říši. Izolace od okolního světa tak státeček sice ochránila, na druhou stranu však brzdila jakýkoliv společenský a technický pokrok.

[editovat] Moderní dějiny

Až do roku 1852 tu vládli pravoslavní metropolité, po tomto roce se země stala světským knížectvím; roku 1910 pak již královstvím. Na rozdíl od ostatních balkánských zemí, které podlehly islamizaci, Černá Hora žádnými většími změnami v náboženském složení neprošla. Účastnila se rovněž i první světové války, na straně Srbska (Dohody).

Od roku 1918 se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; při reformě Jugoslávie byla dokonce načas zrušena; spojena s Hercegovinou a Kosovem v Zetskou bánovinu, tento stav vydržel až do druhé světové války.

Přístav Perast v Boce Kotorské

Opět ji vedení země obnovilo již jako součást socialistické federace roku 1946. Hlavní město se přesunulo z dvacetitisícového Cetinje do Podgorici, která byla na počest vůdce země a partyzánského bojovníka Tita přejmenováno na Titograd (toto jméno metropoli vydrželo až do roku 1992). Zároveň došlo v velkolepé přestavbě města v duchu socialismu.

Jako ta chudší z zemí federace dostávala Černá Hora mnoho investičních prostředků od těch bohatších; to však skončilo s koncem 80. let a rozpadem SFRJ. Černá Hora se však od Bělehradu na rozdíl od ostatních neodtrhla a zůstala mu věrná, nezapletla se do války. Díky spojenectvím s Miloševićovým Srbskem však ale musela nést jeho břemena, jako například embarga či ekonomické krize, což ještě snížilo již tak nízkou životní úroveň.

Během celých 90. let tak začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem; roku 2003 získala Černá Hora ještě více autonomie vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora, o další tři řoky později již plnou nezávislost.

Dne 21. května 2006 v zemi proběhlo referendum o dalším setrvávání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4 % voličů vyslovilo pro samostatnost země.

Dne 3. června 2006 ve 20:34 hod. parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora. Jedná se tak o formální vyhlášení nezávislosti dle mezinárodního práva. Dne 28. června 2006 se Černá Hora stala 192. členem Organizace spojených národů.

[editovat] Politika

[editovat] Vláda

Hlavní článek: Vláda Republiky Černá Hora

Současným premiérem Republiky Černá Hora a předsedou vlády je Željko Šturanović. Vládní stranou je středolevá Demokratická socialistická strana (DPS, Demokratska Partija Socijalista Crna Gore) v koalici s Sociálně demokratickou stranou Černé Hory (SDP, Socijaldemokratska Partija Crne Gore).

[editovat] Prezident

Prezident Filip Vujanović

Prezident Republiky Černá Hora je volen na pětileté funkční období v přímých volbách. Úkoly prezidenta jsou:

reprezentovat Černou Horu doma a v zahraničí,
schvalovat zákony,
vyhlašovat volby do Skupštiny,
jmenovat na návrh parlamentu předsedu vlády a předsedu a soudce Ústavního soudu,
vyhlašovat na návrh parlamentu referendum,
udělovat milosti osobám čelícím trestnímu stíhání,
udělovat státní vyznamenání,
vykonávat povinnosti uložené ústavou.

Prezident je členem Nejvyšší obranné rady.

[editovat] Parlament

Parlament Republiky Černá Hora (Skupština Republike Crne Gore) vytváří zákony Černé Hory, ratifikuje mezinárodní smlouvy, navrhuje předsedu vlády, ministry a soudce; schvaluje státní rozpočet a vykonává další povinnosti uložené ústavou. Parlament může vyjádřit nedůvěru vládě většinou členů. Každý ze 74 poslanců repezentuje 6000 voličů. Současným předsedou Skupštiny je Ranko Krivokapić.

[editovat] Přírodní podmínky

Kotorský záliv

Černá Hora leží v podnebném pásu středomořského typu. Neteče zde žádná velká řeka, mezi významné se ale řadí: Zeta, Morača, Komarnica, Lim, Tara, Ceotina, dominantní postavení ohledně jezer má Skadarské jezero. Černá Hora je velmi hornatý stát, nejvyšší vrcholky mívají kolem 2 500 m. Nejhornatější je sever a západ státu spolu s pruhem kolem pobřeží. Země má poměrně slušnou ochranu přírody. Zřízeny zde byly čtyři národní parky: Lovćen (ten je považován za prapůvodní Černou Horu), Biogradska Gora, Skadarské jezero a Durmitor.

[editovat] Cestovní ruch

Crno jezero v národním parku Durmitor na severu země

V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj aj.

[editovat] Podívejte se také na

Referendum o nezávislosti Černé Hory

[editovat] Externí odkazy

Stránky vlády (srbsky)
Montenegro Travel and Tourism GUIDE
Stránka věnovaná národním parkům Černé Hory (srbsky)
http://www.montenegro.com/index-en.shtml Turisticky zaměřená stránka (anglicky)
http://www.rivijera.net Budva, Montenegro (srbsky/anglicky)

Černá Hora – Црна Гора (Crna Gora) – (MNE)
Obce a města – opštiny v Černé Hoře : Andrijevica \| Bar \| Berane \| Bijelo Polje \| Budva \| Cetinje \| Danilovgrad \| Herceg Novi \| Kolašin \| Kotor \| Mojkovac \| Nikšić \| Plav \| Plužine \| Pljevlja \| Podgorica \| Rožaje \| Šavnik \| Tivat \| Ulcinj \| Žabljak