Uherský Brod
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uherský Brod | |
---|---|
znak |
|
základní data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0722 592731 |
kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
okres (NUTS 4): | Uherské Hradiště (CZ0722) |
obec s rozšířenou působností: | Uherský Brod |
pověřená obec: | Uherský Brod |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 52,06 km² |
obyvatel: | 17 533 (3. 7. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 1' 32" |
zeměpisná délka: | 17° 39' 1" |
nadmořská výška: | 251 m |
PSČ: | 687 34 až 688 01 |
základní sídelní jednotky: | 21 |
místní části: | 5 |
katastrální území: | 5 |
adresa městského úřadu: | Masarykovo nám. 100 Uherský Brod 68817 Uherský Brod 1 |
starosta: | Ing. Ladislav Kryštof |
Oficiální web E-mailová adresa |
Uherský Brod (německy Ungarisch Brod) je město na jihovýchodní Moravě, v oblasti zvané Slovácko. V okolí Uherského Brodu jsou města: Uherské Hradiště, Zlín a lázně Luhačovice. Za hranicemi na Slovensku Trenčín a Nové Mesto nad Váhom.
Obsah |
[editovat] Části města
- Uherský Brod
- Havřice
- Maršov
- Těšov
- Újezdec
[editovat] Historie
První zmínky pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu. V roce 1272 povyšuje český král Přemysl Otakar II. Brod na královské město. V roce 1509 král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic, čímž Brod přestal být královským městem. V 16. století zažilo město velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit Maďaři. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války. Město bylo značně poničeno. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.
Po válce se město jen velmi zvolna oživovalo. Přicházeli noví osídlenci; usadilo se zde i hodně židovských a německých obyvatel. Židé většinou mluvili německy. V 18. století měli dominantní vliv Němci, jejich zástupci rovněž ovládali městskou radu. Až teprve v druhé polovině 19. století se začali více prosazovat Slované. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem. Od roku 1890 byla vláda ve městě ve slovanských rukou. Následující období se neslo ve znamení rozvoje průmyslu. K prvním významným počinům ve slovanském městě patřilo založení pivovaru Janáček roku 1894. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.
I když v samotném městě byla výrazně zastoupena německá a židovská komunita, okolní vesnice měly charakter téměř výhradně slovanský.
V 19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části - město (centrum), židovské město a předměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci - slovanské i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo slovanský a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 mělo město celkem 3000 obyvatel.
V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6000 v roce 1945. A to i přesto, že v průběhu druhé světové války okupanté zlikvidovali židovskou komunitu. Přeživší židé se většinou již do města nevrátili a usadili se v zahraničí.
Významnou událostí pro rozvoj města bylo založení firmy Česká zbrojovka v roce 1936. Původně se jednalo o pobočku firmy Česká zbrojovka Praha, přičemž hlavní továrna se nacházela ve Strakonicích.
V roce 1951 vzniká další významný průmyslový podnik - Slovácké strojírny. Jedná se na Uherskobrodsku o první významnou firmu působící v oblasti těžkého průmyslu.
Rozvoj těchto průmyslových obrů, ale i středně velkých podniků, se výrazně projevil v nárustu počtu obyvatel. V letech 1945-1990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírustku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, Újezdce a Těšova k městu.
Růst počtu obyvatel znamená i možnost kulturního rozvoje města. Vznikají různé kulturní organizace a spolky. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren.
V roce 1960 byl zrušen uherskobrodský okres. Tato událost měla negativní vliv na význam a rozvoj města. Dalším negativním impulzem bylo rozdělení Československa v roce 1993. Z Uherského Brodu se opět stalo pohraniční město.
[editovat] Historie okresu Uherský Brod
Roku 1850 byl zřízen uheskobrodský okres, v té době jeden z největších politických okresů na Moravě. Rozkládal se na velké části Slovácka a Valašska, zahrnoval soudní okresy Uherský Brod, Valašské Klobouky a Vizovice. Postupně se uherskobrodský okres zmenšoval; již v meziválečné době bylo odděleno Vizovicko a připojeno k nově vytvořenému politickému okresu Zlín. Po oddělení Valašskokloboucka sestával okres pouze z Uherského Brodu, Bojkovic, Luhačovic a okolních obcí. V souvislosti s územní reformou v roce 1960 byl okres Uherský Brod zrušen. Uherskobrodsko a Bojkovicko se stali součástí okresu Uherské Hradiště, Luhačovicko bylo připojeno k okresu Zlín.
[editovat] Vodní režim
Řeka Olšava protéká čtyřmi z pěti městských částí. Nejprve vtéká do Újezdce, kde z pravé strany přitéká říčka Šťávnice (protéká Luhačovicemi). Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (protéká rybníkem na sídlišti Pod vinohrady), levostraný přítok Korečnice (Nivnička) a další potok (?) v části Bajovec. Poslední je pravostraný Havřický potok, který vtéká ve stejnojmenné části města.
[editovat] Jan Amos Komenský
Uherský Brod je jedno ze tří možných rodišť Jana Amose Komenského. Každopádně zde ale prožil své dětství. Další možná rodiště jsou nedaleké Nivnice a Komňa.
V Uherském Brodě je muzeum a gymnázium nesoucí jeho jméno.
[editovat] Partnerská města
- Naarden, Nizozemí, kde je pohřben Jan Amos Komenský
- Nové Mesto nad Váhom, Slovensko.
[editovat] Průmysl
Uherský Brod je průmyslové centrum regionu. Mimo jiné zde sídlí tyto významné firmy:
- Česká zbrojovka - světový výrobce krátkých palných zbraní.
- Slovácké strojírny
- Pivovar Janáček - výrobce piva Janáček
- Regaz - vybavení dílen, skladů, autovestavby.
- Iberon CZ (dříve Kastek) - Výroba technických výlisků
[editovat] Fotogalerie
Události z historie i současnosti Uh. Brodu
Rozvodněná Olšava Uherský Brod-Újezdec - březen 2006 |
Oprava malé vodní elektrárny na Olšavě - prosinec 2006 |
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky Uherského Brodu
- Muzeum Jana Amose Komenského
- Historie města na serveru Slovácko
- Gymnázium J.A. Komenského
- Základní škola Pod Vinohrady, sportovní škola
Město Uherský Brod | |
---|---|
Havřice | Maršov | Těšov | Uherský Brod | Újezdec |
Města, městys a obce okresu Uherské Hradiště |
---|
Babice • Bánov • Bílovice • Bojkovice • Boršice u Blatnice • Boršice • Břestek • Březolupy • Březová • Buchlovice • Bystřice pod Lopeníkem • Částkov • Dolní Němčí • Drslavice • Hluk • Horní Němčí • Hostějov • Hostětín • Hradčovice • Huštěnovice • Jalubí • Jankovice • Kněžpole • Komňa • Korytná • Kostelany nad Moravou • Košíky • Kudlovice • Kunovice • Lopeník • Medlovice • Mistřice • Modrá • Nedachlebice • Nedakonice • Nezdenice • Nivnice • Ořechov • Ostrožská Lhota • Ostrožská Nová Ves • Osvětimany • Pašovice • Pitín • Podolí • Polešovice • Popovice • Prakšice • Rudice • Salaš • Slavkov • Staré Hutě • Staré Město • Starý Hrozenkov • Strání • Stříbrnice • Stupava • Suchá Loz • Sušice • Svárov • Šumice • Topolná • Traplice • Tučapy • Tupesy • Uherské Hradiště • Uherský Brod • Uherský Ostroh • Újezdec • Vápenice • Vážany • Velehrad • Veletiny • Vlčnov • Vyškovec • Záhorovice • Zlámanec • Zlechov • Žítková |