ZŠ Jižní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní škola Praha 4, Jižní IV. 10 (Záběhlice č. p. 1750), zkráceně označovaná jako ZŠ Jižní, je první ze dvou nynějších (třetí v roce 2003 zanikla) velkých základních škol na Spořilově (22 000 obyvatel) na území městské části Praha 4, do konce padesátých let jediná, silně spojená se spořilovským patriotismem. Leží v centrální části Spořilova v prostoru mezi ulicemi Hlavní, Lešanská a Jižní IV, na rozhraní vilové a sídlištní zástavby. Jmenuje se podle části názvu ulice, nad kterou leží. Má kapacitu 600 žáků (k 30. červnu 2006 měla 539 žáků), 31 učeben (z toho 5 odborných), zaměstnává 45 pedagogů (včetně vychovatelů). Z architektonického i vzdělávacího hlediska patří mezi výrazné základní školy.
Obsah |
[editovat] Budova školy
Škola má dvě hlavní budovy.
„Stará“ budova obsahuje učebny pro nižší ročníky (I.–IV.), školní jídelnu, cvičnou kuchyňku, kabinet, tělocvičnu, sborovnu, skleník a klubovnu. Stavba pochází z roku 1928 a její výrazná budova nese, podobně jako přilehlá vilová čtvrť, rysy čistého funkcionalismu.
V „nové“ budově je 11 kmenových učeben pro vyšší ročníky, sborovna a kabinety, 4 místnosti pro školní družinu a množství odborných učeben (laboratoř, jazyková učebna, počítačová učebna, hudebna, výtvarná dílna, keramická dílna, technická dílna), školní knihovna, další tělocvična, posilovna, víceúčelový sál, pracoviště školní psycholožky a speciální pedagožky a kanceláře školy. Budovu dokončenou původně v roce 1963[1] stavěli vězni, což se podepsalo na nízké kvalitě stavby.[2]
Takzvaná školička je samostatná budova s dvěma místnostmi školní družiny.
V areálu je školní zahradu a několik hřišť, z nich jedno z tartanovým povrchem. V roce 2006 zde byla otevřena veřejně (za vstupné) přístupná umělá horolezecká stěna.
[editovat] Rekonstrukce
V letech 2002–2006 proběhla rozsáhlá rekonstrukce školy firmou BAUplus. Byly obnoveny obě tělocvičny (z toho se jedna přestavěla celá), školička, zahrada, okolí školy. Finančně se na rekonstrukci podíleli i soukromí sponzoři, které si škola získala aktivní spoluprací s rodiči a veřejností. Slavnostní otevření zrekonstruované „nové“ budovy proběhlo 12. května 2005 ve stylu šedesátých let (k tanci hrály hudební skupiny Globus a Proffessor), zábavného odpoledne „děti dětem“ s názvem Spořilovská pouť a za účasti mnoha slavných spořilovských obyvatel a rodáků[3] s publicitou i v celopražských novinách (Večerník Praha).
[editovat] Vzdělávací a veřejná činnost
Jako současná právnická osoba, příspěvková organizace s IČ 61384828 a IZO 102 101 523 a identifikátorem školy 600 037 215, existuje škola od 1. ledna 1995. Zřizovatelem školy je městská část Praha 4. Ředitelem školy je Daniel Kaiser.
V roce 2000 byla založena rada školy, jejímž přičiněním bylo rozhodnuto o rekonstrukci. V roce 2005 byla založena namísto ní Školská rada (šestičlenný orgán, který zasedá několikrát ročně, jeho působnost vymezuje Školský zákon, třetinu členů voli pedagogičtí pracovníci, třetinu zákonní zástupci žáků školy a a třetinu jmenuje zřizovatel školy, členem nemůže být ředitel).
Na škole působí také žáky volený Školní parlament, ve kterém je zastoupeno přibližně po dvou žácích z každé třídy ze 3.–9. ročníku. Parlament se podílí na tvorbě „malého“ školního řádu (tzv. „desatera“), na pořádání školních akcí atd. Schází jednou týdně, dospělí se jednání účastní jen jako hosté a jen na vyžádání parlamentu. Parlament je veden výborem, který jedná s vedením školy a reprezentuje školu. Přibližně 75 % parlamentu tvoří dívky, zbytek chlapci.
Škola spolupracuje s mnoha občanskými sdruženími a mimoškolními organizacemi a některým poskytuje i prostory pro činnost. Patří mezi ně Klub přátel školy, Přátelé angažovaného učení, Centrum turistiky a sportu, 121. pionýrská skupina BOR, Sokol, SK Masada, Městská knihovna Praha a další. Škola spolupracuje s mateřskými školami v okolí, Základní uměleckou školou v Dunické ulici a dětským domovem Sázava. Škola sponzoruje několik zvířat v Zoo Praha a dva černoušky z Ugandy v rámci Adopce na dálku.
Na škole se vyučuje první až devátý ročník podle vzdělávacího programu Národní škola (17 tříd, 415 žáků) a Otevřená škola (5 tříd, 124 žáků, 1. a 6. ročník od školního roku 2005/2006) a účastní se mezinárodního programu Socrates. Škola nevytváří žádné specializované třídy, ale podporuje i integraci dětí s poruchami učení a speciální péči o ně (kroužky náprav) a identifikaci a rozvoj schopností žáků s mimořádným nadáním (za pomoci dobrovolníků z řad rodičů, přechod na školy s rozšířenou výukou jazyků atd.) a pořádá ve „školičce“ také přípravné kurzy a od roku 2006 i přípravnou třídu pro předškoláky, které slouží zejména k integraci dětí z blízkého azylového domu. Celkově na školu dochází kolem 30 dětí cizinců, nejvíce (po 6) z Vietnamu a Ukrajiny – zkušeností žáků cizinců je pak při výuce i tvorbě školního časopisu KIWI využíváno k seznámení „domácích“ žáků s kulturami jiných zemí. Ročně je do prvních tříd zapsáno kolem 60 žáků. Do školní družiny dochází kolem 140 žáků. Průměrný věk pedagogů je 37 let.
Kolem 10 % žáků přechází po 5. ročníku na víceletá gymnázia. Ze žáků 9. ročníků kolem 23 % žáků se dostává na gymnázia, 18 % na střední průmyslové školy, 48 na jiné střední školy a 11 % na učiliště (podle údaje z roku 2006).
Do této školy chodilo již několik generací obyvatel vilové části Spořilova. V poslední době však do ní dojíždějí i žáci z odlehlejšího sídliště Spořilov II. (které má vlastní školu), z Roztyl i z Vršovic. 14 žáků (údaj z roku 2006) dojíždí z oblastí mimo Prahu – většinu jde o žáky, kteří mají na Spořilově prarodiče.
Zbylé dvě základní školy na Spořilově, v sídlištní části (Na Chodovci a Choceradská), byly od 1. 7. 2000 pro nedostatek žáků sloučeny a nový subjekt v areálu mezi Choceradskou a Postupickou ulicí k 1. 9. 2003 ukončil výuku a opustil ji.[4]
[editovat] Významní žáci a ohlasy na školu
Ve škole se traduje, že do ní chodil jako žák spisovatel Adolf Branald. Ten se na Spořilov sice nastěhoval v roce 1929, rok po založení školy, ale až ve svých devatenácti letech, a tedy ji zřejmě jako žák nenavštěvoval. V knize Převleky mého města [5] podrobně popisuje fenomén Spořilova a dobový život v této čtvrti v jejích počátcích, školu zmiňuje například v souvislosti s jejím dobytím německými vojáky v roce 1939 a následnou likvidací nežádoucích knih ze školní knihovny. Branald také popisuje, že žáci školy několikrát hlásili falešně letecké nálety ve snaze vyhnout se vyučování. Se školním prostředím mohl mít dobrý kontakt; jako třicetiletý se zamiloval do sedmnáctileté místní dívky. V roce 2005 při slavnostní ukončení rekonstrukce Adolf Branald prohlásil: „Tato škola by měla vypadat jako úctyhodná dáma, ale když kolem ní jdu, připadá mi spíše jako mladá slečna. Ona čím je starší, tím je hezčí.“[2]
Písničkář Jan Nedvěd tuto školu navštěvoval 9 let a prohlásil, že tato škola z něj udělala slušného člověka. Herec Miroslav Táborský řekl, že ji svému synu, který do ní chodí, závidí.[2] Pozvání na slavnost přijali i Libuše Šafránková a Josef Abrhám, kteří se rovněž ke škole hlásí.[3]
[editovat] Podchody
Žáci školy malovali už tři podchody v oblasti Spořilova. Několik fotografií z našeho podchodu (Spořilovské noviny, 12. 10. 2004) [6] [7] Ten poslední se nachází směrem ze Spořilova na stanici metra C Roztyly. Další se nacházejí za poliklinikou na Spořilově.
O malování podchodů na Spořilově napsal i deník MF Dnes: „Zatím poslední podchod dokončily před několika dny děti ze základní školy v Jižní ulici. Vymalovaly podchod vedoucí ze starého Spořilova k metru Roztyly, který spojuje obytnou část s přírodou. Na jedné straně jsou proto motivy lidí a nepořádku, na druhé přírody. (…) V podchodu mezi ulicemi Severní I. a Na Chodovci se díky dětem objevila slunná pláž a moře plné ryb a v podchodu mezi ulicemi Lešanská a Senohrabská na Spořilově zase život ve výtahu. (…) K nejpilnějším malířům patří děti ze školy v Jižní ulici. Ke dvěma jimi vymalovaným podchodům přibyl betonový panel na Roztylském náměstí u zastávky autobusu, na němž vytvořily vzpomínku věnovanou malíři a ilustrátorovi Vojtěchu Preissigovi, který na Spořilově působil.“ [8]
[editovat] Externí odkazy a reference
- Vlastní stránka školy
- Vzdělávací program Národní škola pro školu Jižní (text obsahuje i charakteristiku a historii školy)
- Výroční zpráva 2006
- Informace o škole na stránkách městské části
- Otevření ZŠ Jižní po celkové rekonstrukci (zpravodajský článek na webu městské části)
- Spořilovské noviny téma školství v nezávislém místním webu
- Školy na Spořilově (Spořilovské noviny, 26. 8. 2004)
- ↑ ZŠ Jižní zve na slavnost znovuotevření školní budovy z roku 1963
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Slavnost v ZŠ Jižní (Spořilovské noviny, 13. 5. 2005, článek o ukončení rekonstrukce školy, jako zdroj článku je uveden Večerník Praha)
- ↑ 3,0 3,1 Marek Mahdal: Významní obyvatelé Spořilova budou 12.května v ZŠ Jižní (Spořilovské noviny, 10. 5. 2005)
- ↑ K bývalé ZŠ Choceradská (Spořilovské noviny, 21. 9. 2004)
- ↑ Marek Mahdal: Vzpomínky na Spořilov v letech 1929 až 1945 (Spořilovské noviny, 27. 10. 2004)
Adolf Branald: Převleky mého města, Praha: Academia, 2002, ISBN 80-200-1023-8 - ↑ Marek Mahdal: Barevný podchod na Spořilově (Spořilovské noviny, 5. 10. 2004)
- ↑ Druhý barevný podchod na Spořilově (Spořilovské noviny, 20. 10. 2004)
- ↑ Malování podchodů (školní web, obsahuje citaci z deníku Mladá fronta Dnes)
