Vršovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vršovice (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1922 |
| součást městského obvodu: | {{{městské obvody}}} |
| součást městské části: | Praha 10 |
| správní obvod (pověřený úřad): | {{{správní obvody}}} |
| počet územně technických jednotek: | |
| základní sídelní jednotky: | |
| katastrální výměra: | 2,93 km² |
| obyvatel: | 38 707 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 13 211 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | |
Vršovice jsou pražská čtvrť na jihovýchodě širšího centra, součást městské části Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí.
Obsah |
[editovat] Historie
Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.
Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.
Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.
V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a v roce 1902 dokonce na město. Roku 1922 byly začleněny do „Velké Prahy“.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
- 1840 - 900 obyvatel
- 1860 - 2 400 obyvatel
- 1900 - 14 000 obyvatel
- současnost - 37 000 obyvatel
[editovat] Spolky
- Dělnický spolek Kruh (1873) - pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
- Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
- Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
- Občanská záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.
[editovat] Informace
[editovat] Zajímavé budovy
- Secesní budova Občanské záložny od arch. Balšánka na Vršovickém náměstí z roku 1911 - dnešní Česká spořitelna
- gotický kostel sv. Mikuláše z roku 1374, barokně rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028.
- moderní železobetonový kostel sv. Václava na Čechově náměstí s 80m věží – vrcholné funkcionalistické dílo od architekta Josefa Gočára z let 1929 - 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka.
- moderní kostel Církve československé husitské z roku 1930 (Husův sbor) postavený podle projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl vybudován v rekorním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je Pavel Janák.
[editovat] Sport
Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a FC Bohemians 1905.
[editovat] Parky
- Heroldovy sady
- u nádraží Praha-Vršovice
- náměstí Sv. Čecha
[editovat] Další fotografie
 Továrna Koh-i-noor |
 Budova Ministerstva životního prostředí u Vršovické ulice |
 Výstavba fotbalového stadionu Slavie |
 Kostel sv. Václava |
[editovat] Externí odkazy
- http://www.praha10.cz/100/ - informace na stránkách obvodního úřadu
- Místopisné informace na mozek.cz
- Místopisné informace na serveru ministerstva vnitra
