Buddhismus Diamantové cesty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
Historie buddhismu |
|
Základní pojmy |
|
Tři klenoty |
|
Buddhistická praxe |
|
Buddha · Bódhisattva |
|
Významné školy |
|
Théraváda |
|
Trojí členění buddhismu |
|
Hínajána |
|
Texty |
|
Tipitaka· Vinaja |
|
|
Buddhismus Diamantové cesty (tib. dordže thegpa, skt. vadžrajána) je jednou ze tří hlavních cest buddhismu. Jejím cílem je dosažení nedualistického stavu mysli (tzv. osvícení). Diamantová cesta pracuje z úrovně výsledků, nejedná se zde (oproti dalším dvěma hlavním buddhistickým stezkám) o hromadění příčin vedoucím k osvícení, ale praktikující se zde již od začátku identifikují s konečným stavem (stavem osvícení) za účelem přeměny všech zážitků na sebevysvobozující a pro dosažení co nejrychlejších výsledků.
Historický Buddha Siddhártha Gautama předával učení Diamantové cesty těm žákům, kteří jej neviděli jako boha, osobu nebo nějakou vnější sílu, ale důvěřovali mu jako zrcadlu vlastní mysli. Díky své síle a vhledu probouzel kvality bytostí a využíval nesčetných dovedných prostředků k jejich plnému rozvoji. Tato nejvyšší nebo „třetí“ úroveň skládá ze tří přístupů, které se nazývají: Cesta metod, Cesta vhledu a Gurujóga. Pomocí těchto přístupů může mysl rozpoznat sama sebe buď skrze svoji energii, vědomí nebo sílu identifikace s učitelem (tib. lama).
Existuje více různých škol buddhismu Diamantové cesty (např. Karma Kagjü, Ňingma), v Česku je nejrozšířenější škola Karma Kagjü (pod duchovním vedením 17. Karmapy Thajeho Dordžeho.
[editovat] Učitelé buddhismu Diamantové cesty
- Karmapa
- Ole Nydahl
- Namkhai Norbu
- Šamar rinpočhe
- Lobpön Cečhu