Jan Evangelista
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sv. Jan, apoštol a evangelista († asi 100, hebrejsky יוחנן Bůh je milosrdný) je považován za autora čtvrtého kanonického evangelia, tj. Evangelia podle Jana.
Podle biblického podání byl apoštol Jan synem Zebedeovým a bratrem Jakuba. Ústní podání jmenuje jeho matku Salome. Původně byl rybářem na Genezaretském jezeře. Nejprve byl učedníkem Jana Křtitele a později jedním z dvanácti učedníků – apoštolů – Ježíše Krista.
Všechny církve, které uznávají svaté, jej za svatého považují. Podle katolické a pravoslavné tradice se po Ježíšově ukřižování přestěhoval s Ježíšovou matkou, Pannou Marií do Efesu, kde oba později zemřeli. V pozdním věku byl (podle knihy Zjevení) vyhoštěn na ostrov Patmos. Podle tradice byl též učitelem sv. Polykarpa, kterého ustanovil jako biskupa ve Smyrně.
Moderní textová kritika si klade otázku, zda je tento Jan skutečným autorem Janova evangelia a dalších janovských spisů v Novém zákoně: 1., 2. a 3. listu Janova a Zjevení sv. Jana.
[editovat] Svátek sv. Jana
Oslava svátku sv. Jana spadá v západní liturgické tradici do vánočního cyklu, neboť se slaví 27. prosince (ve východní církvi 26. září). Tradičně je svátek spojen s žehnáním vína (srov. rčení „pít na lásku sv. Jana“), neboť právě apoštol Jan uvádí ve svém 1. listu, že „Bůh je láska“ (4,9.16).
