Jan XXIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o papeži z 20. století. O vzdoropapeži z 15. století pojednává článek Jan XXIII. (vzdoropapež).

Jan XXIII.

Rodné jméno	Angelo Giuseppe Roncali
Začátek pontifikátu	28. října 1958
Konec pontifikátu	3. červen 1963
Předchůdce	Pius XII.
Nástupce	Pavel VI.
Datum narození	25. listopad 1881
Místo narození	Sotto il Monte, Itálie,
Datum úmrtí	3. červen, 1963
Místo úmrtí	Vatikán

Tělo papeže v svatopetrské katedrále v Římě

Blahoslavený Jan XXIII. (25. listopadu 1881 Sotto il Monte, Itálie – 3. června 1963 Vatikán), vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncali, byl 261. papežem katolické církve (1958-1963). Mezi nejdůležitější činy jeho pontifikátu náleží svolání 2. vatikánského koncilu a vydání encykliky Pacem in terris, které mu ve spojení s diplomatickými aktivitami přineslo přezdívku Papež míru.

[editovat] Mládí a kariéra

Narodil se jako čtvrtý potomek pachtýře. Na kněze byl vysvěcen v roce 1905. V roce 1915 byl odveden do italské armády jako ošetřovatel a kaplan s hodností seržanta. V roce 1921 jej papež Benedikt XV. jmenoval předsedou Společnosti pro šíření víry.

V roce 1925 ho papež Pius XI. vysvětil na biskupa s titulární diecézí aeropolskou (jako biskupské heslo si zvolil Oboedientia et pax - Poslušnost a mír) a vyslal jej jako apoštolského visitátora do Bulharska. Zde se projevilo jeho diplomatické nadání a schopnosti. V letech 1935 – 1944 zastával post apoštolského delegáta v Turecku a Řecku.

Během 2. světové války vyvinul velké úsilí na pomoc lidem postiženým válkou. Vyjednal se západními spojenci přísun humanitární pomoci (léky a potraviny) pro Němci okupované Řecko, což se setkalo s vysokým oceněním. S neoficiální pomocí německého velvyslance v Turecku von Papena dokázal zabránit Turkům ve vydání několika set židovských uprchlíků zpět do Německa, za což mu později Izrael udělil titul Spravedlivý mezi národy.

V roce 1944 ho papež Pius XII. jmenoval apoštolským nunciem v Paříži, jejíž nová vláda byla antiklerikální. Brzy se mu podařilo napjaté vztahy normalisovat a zredukovat požadavky vlády na odvolání 33 údajně kolaborujích biskupů a arcibiskupů na 3 skutečně kolaborující.

Během svého pobytu ve Francii byl jmenován kardinálem. Krátce poté se stal patriarchou benátským.

[editovat] Papež

28. října 1958 jej konkláve kardinálů nečekaně zvolilo nástupcem po papeži Piu XII. Předpokládalo se, že bude papežem spíše přechodným vzhledem k jeho vysokému věku a chatrnému zdraví. Zvolil si jméno Jan XXIII. (Jméno Jan bylo naposledy použito v 15. století jedním ze vzdoropapežů, na něhož se nebere při číslování zřetel.)

Jan XXIII. se ukázal být radikálně jiný od svých předchůdců. Byl známý svým smyslem pro humor, nekonvenčností a zanedbáváním protokolu a bezpečnostních opatření. Proslavené jsou jeho návštěvy věznic a tajné výlety mimo Vatikán, které přinášely starosti veliteli jeho osobní gardy.

Jan XXIII. omezil konfrontační antikomunistický kurs svých předchůdců a navázal na jejich úsilí v boji za mír ve světě a v oblasti ekumenismu. Omezil mnoho ceremoniálních zvyklostí a zrušil několik set let platnou kvótu omezující počet kardinálů na 70. Svolal 2. vatikánský koncil, který měl přiblížit katolickou církev modernímu světu, a jeho první polovině předsedal; zemřel v jeho průběhu.

Papež Jan Pavel II. jej r. 2001 prohlásil za blahoslaveného.