Bulharsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Република България (Republika Bălgarija) Bulharská republika
vlajka znak

Rozloha	110 912 km² (102. na světě) z toho 0,3 % vody
Počet obyvatel	7 537 929 (88. na světě, 2003)
Hustota zalidnění	69,5 / km² (123. na světě)
Jazyk	bulharština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	bulharští pravoslavní 86 %, muslimové 13 %
Nejvyšší bod	Musala (2 925 m n. m.)
Hlavní město	Sofia (1 088 700 obyvatel)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Georgi Parvanov
Předseda vlády	Sergej Stanišev
Hymna	Mila Rodino
Vznik	22. září 1908 (nezávislost na Osmanské říši)
Měna	lev (BGN)
ISO 3166-1	100 BGR BG
MPZ	BG
Doména	.bg
Telefon	+359
Časové pásmo	UTC +2

Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (kde hranici tvoří Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.

[editovat] Správní členění

Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:

Blavgoevgrad
Burgas
Dobrič
Gabrovo
Chaskovo
Jambol
Kardžali
Kjustendil
Loveč
Montana
Pazardžik
Pernik
Pleven
Plovdiv
Razgrad
Ruse
Šumen
Silistra
Sliven
Smoljan
Sofia-město
Sofia-oblast
Stara Zagora
Targoviště
Varna
Veliko Tarnovo
Vidin
Vraca

[editovat] Geografie

Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Na jihozápadě, nedaleko od hlavního města, se tyčí pohoří Rila a Pirin s nejvyšší horou Balkánského poloostrova Musalou (2 925 m). Podél bulharsko-řecké hranice se pak táhne nižší, ale rozlehlejší pohoří Rodopi.

[editovat] Historie

V době okolo 8. st. př. n. l. zakládali Řekové významné osady na černomořském pobřeží. Důležitým mezníkem bylo 4. st. př. n. l., kdy velká část území připadla zásluhou Alexandra Velikého Makedonii. O 300 let později se Bulharsko stalo součástí Římské říše.

V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. Až kočovní Bulhaři vedení chánem Asparuchem však zemi sjednotili. V roce 681 vznikla první bulharská říše, která neměla dlouhého trvání, protože ji v 10. století pohltila Byzantská říše.

Ve druhé polovině 19. století propukl bulharský odboj proti turecké nadvládě. 16. září 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje v Buchlově na Moravě nezávislost Bulharska na Turecku a přijal titul krále. Roku 1912 se Bulharsko zúčastnilo spolu se spojenci z Balkánského spolku první balkánské války s Tureckem, v té se podařilo dobýt Bulharům město Drinopol, a jen těsně přišli o Soluň, kterou před nimi obsadilo Řecko. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii, kdy Srbové odmítli vydat i tzv. nesporné pásmo, přikázal bulharský král Ferdinand I, armádě, aby vytlačila srbské vojsko z oblasti, a to následně vedlo k druhé balkánské válce. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Turecku museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudžy. V roce 1915 Bulharsko vyhlásilo válku Srbsku. Jeho představitelé doufali, že zvrátí výsledek druhé balkánské války a získají Makedonii, proto vstoupilo do války na straně ústředních mocností. Po první světové válce přišlo Bulharsko o přístup k Egejskému moři ve prospěch Řecka.

Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, ale nakonec i přes odpor cara Borise III. vstoupilo v roce 1941 do válečného konfliktu jako spojenec Německa. Poté se stalo částí východního bloku a teprve až roku 1989 se z Bulharsko změnilo opět v demokratickou zemi.

Obyvatelstvo : V roce 1989 bylo v Bulharsku téměř 9 milionů obyvatel. Díky masívní emigraci a velmi nízké porodnosti klesá nepřetržitě počet obyvatel na dnešních 7 milionů. V případě, že tento trend bude pokračovat, Bulhaři vymřou okolo roku 2060.

[editovat] Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Bulharska

[editovat] Turistický ruch

V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Letní přímořské destinace (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Kranovo, Balčik a Nesebar) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžářská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a nejvíce tam jezdí Češi.

Pozn.: jako Bulharsko se také označuje tzv. Povolžské Bulharsko, historický stát Bulharů existující u řek Volha a Kama v 9. až 13. stol. n. l.

[editovat] Viz také

Bulharská armáda

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Bulharsko.

Bulharsko - Informace pro turisty o Bulharsku
Barevné-Bulharsko.cz - Obsáhlý informační web o Bulharsku v češtině
http://www.kirildouhalov.net
Sdružení pro Bulharsko
http://bulharsko.proweb.cz
Stručné dějiny Bulharska na sedm stran

Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)
Oblasti a jejich správní centra: Blavgoevgradská oblast (Blavgoevgrad) \| Burgaská oblast (Burgas) \| Dobričská oblast (Dobrič) \| Gabrovská oblast (Gabrovo) \| Chaskovská oblast (Chaskovo) \| Jambolská oblast (Jambol) \| Kardžalijská oblast (Kardžali) \| Kjustendilská oblast (Kjustendil) \| Lovečská oblast (Loveč) \| Montanská oblast (Montana) \| Pazardžická oblast (Pazardžik) \| Pernická oblast (Pernik) \| Plevenská oblast (Pleven) \| Plovdivská oblast (Plovdiv) \| Razgradská oblast (Razgrad) \| Rusenská oblast (Ruse) \| Šumenská oblast (Šumen) \| Silisterská oblast (Silistra) \| Slivenská oblast (Sliven) \| Smoljanská oblast (Smoljan) \| Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) \| Sofie-město (Hlavní město Sofie) \| Starozagorská oblast (Stara Zagora) \| Targovišťská oblast (Targoviště) \| Varenská oblast (Varna) \| Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) \| Vidinská oblast (Vidin) \| Vracanská oblast (Vraca)

Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)