Kniha Rút

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kniha Rút (hebr. מגילת רות M^egillat Rút „Svitek Rút“) je jednou ze starozákoních knih. Podle židovského řazení patří mezi Spisy, podle křesťanského mezi dějepisné knihy. Židé ji zahrnují mezi megillót, tzv. pět svátečních svitků.

[editovat] Obsah knihy

Kniha se jmenuje podle hlavní hrdinky, Moabky Rút, která se provdala za židovského přistěhovalce. Když on i jeho bratr zemřeli, zůstali po nich Rút, její švagrová Orpa a židovská tchyně Noemi. Noemi se rozhodla vrátit do své vlasti, do Judska. Zatímco Orpa radeěji zůstala doma v Moabu, Rút chtěla následovat svou tchyni, a tak se vydaly do Judska.

V Judsku, kde platil obecně levirátní zákon, žilo několik příbuuzných Rútina zesnulého manžela, kteří měli povinnost se Rút ujmout a zplodit s ní syna pro svého zemřelého příbuzného. Rút se dostala na pole Boaze, jednoho z nich. Boaz se rozhodl si ji vzít za ženu, ale protože nebyl nejbližší příbuzný, musel přimět nejmbližšího příbuzného, aby se svého nárokju na Rút zřekl. To nebyl problém, a tak se Rút stala manželkou Boazovou. Vstoupila nakonec i do rodokmenu krále Davida, jehož se stala prababičkou.

[editovat] Datace

Děj knihy je datován do doby soudců, tj. do doby předmonarchické (cca. 1200-1000 př. Kr.). Avšak více skutečností hovoří pro pozdější dataci, nejspíše do doby krátce poexilní (5. století př. Kr.?):

• Židovský kánon řadí knihu mehzi Ketuvím (Spisy).
• Kniha prosazuje možnost, aby pohan přijal víru v izraelského Boha a stal se členem národa, čímž se řadí po bok knihy Jonáš či do linie Deutero-Izajáše (podle knihy Rút dokonce sám král David má díky Rút v sobě moabskou krev!).
• Obsah protestuje proti reformám, které se snažili zavést Nehemjáš a Ezdráš.

[editovat] Poselství

Knihou proniká několik ústředních témat:

• Věrnost smlouvě. Naomi se odvolává v modlitbě na Boží smlouvu a vyprošuje Boží věrnost pro své snachy (1,8); Boaz prokázal věrnost Boží smlouvě a svému mrtvému příbuznému, když si vzal Rút za ženu (2,20); Rút rokázala věrnost, když se nejen postarala o svou tchyni Noemi, ale zstala věrná svému mrtvému manželovi (3,10).
• Důležitost levirátního manželství. Jelikož spisy Starého zákona ve vlané většině nevykazují víru v posmrtný život, jediná možnost, jak přetrvat, je skrze potomstvo. Levirátní manželství je tedy jedinou možností, jak zajistit bezdětnému muži pokračování v dětech. Neboť zemřít bezdětný znamenalo vyloučení, konec existence v rámci Izraele.
• Kniha dokazuje, že je možné, aby příslušník cizího pohanského národa přijal víru v Boha Izraele a stal se členem vyvoleného lidu, a dokonce budoucího královského rodu. Kniha se staví proti příliš úzkému, vyhraněnému a výlučnému postavení Izraele, převážně proti snahám o udržení čisté, neporušené krve, ke kterým docházelo po vbudování druhého chrámu především v 5. století př. Kr.