Leviticus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pentateuch |
| Knihy |
|---|
| Genesis |
| Exodus |
| Leviticus |
| Numeri |
| Deuteronomium |
| Související články |
| Teorie vzniku Pentateuchu |
| Kniha smlouvy |
| Zákon svatosti |
Leviticus neboli 3. kniha Mojžíšova je třetí z knih Starého zákona a TóraTóry. Její název pochází z latiny, kam se dostal z řeckého názvu leuitikon. Název ukazuje na obsah knihy, která popisuje především židovské náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Levi. V hebrejštině se kniha podle svých prvních slov nazývá ויקרא vajjikrá („a zavolal“).
Obsah |
[editovat] Obsah knihy
Děj knihy je zařazen mezi události odehrávajjící se při ustavení smlouvy mezi Bohem a Izraelem a předáním Zákona na hoře Sínaj. Kromě několika málo výpravných úryvků se kniha zabývá především otázkou kultických zákonů, přinášením obětí a slavením svátků. I vyprávění, která se v ní nacházejí, se týkají bezprostředně kultu ustavení Árona veleknězem a zahájení obětí (Lv 8-10). Obsahem knihy jsou tedy především zákony.
[editovat] Struktura knihy
- Zákony o přinášení obětí (1-7)
- Vyprávění o ustavení velekněze a prvních obětí (8-10)
- Zákony o čistém a nečistém (11-15)
- Den smíření (16)
- Zákon svatosti (17-26)
- Závěrečné předpisy (27)
[editovat] Historicita a vznik knihy
Tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi.
Podle povahy zákonů se kniha připisuje v rámci teorie pramenů tzv. Kněžskému kodexu. Výjimku tvoří tzv. Zákon svatosti, který je pravděpodobněji pozdějšího data a byl do celku připojen krátce nato. Zákony se soustřeďují na kult a na obětní řády druhého chrámu, tzn. po návratu z babylonského zajetí na konci 6. století př. Kr. Do této doby či do doby o něco pozdější se proto datuje i samotná kniha Leviticus.
[editovat] Teologie knihy
Jak samotné praktické příkazy regulující obětní a kultovní řád v chrámu, tak celková teologie knihy odopvídá Kněžskému kodexu, jak jej nacházíme v ostatních částech Pentateuchu. Jedná se o zdůraznění stvoření a kultu coby účasti na něm (viz zachovávání soboty), obřízky a slavení Velikonoc. Velmi úzce je spojeno vyprávění o stvoření světa (Gen 1,1-2,4a) s vyprávěním o vybudování svatostánku v poušti a strukturou jeruzalémského chrámu.
Veškerý obsah knihy, i když se týká až druhého jeruzalémského chrámu, je zpětně promítnut do doby pustování Izraele pouští z Egypta do zaslíbené země. Proto je prostředníkem vydání zákona Mojžíš. Příjemci a strážci se stávají levité, resp. Áronovi potomci, předci kněžské vrstva, která v převzala výlučně do svých rukou kult v Jeruzalémě po vybudování druhého chrámu.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
Knihy označené * jsou deuterokanonické a protestantské církve je neuznávají za součást kánonu
