Kríos
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řečtí bohové řady |
|
---|---|
Prvotní bohové | |
Olympané | |
Vodní bohové | |
Podsvětní bohové | |
Personifikované představy | |
Jiní bohové | |
Titáni | |
Dvanáct Titánů: | |
Ókeanos a Téthys, | |
Hyperion a Theia, | |
Koios a Foibé, | |
Kronos a Rhea, | |
Mnémosyné, Themis, | |
Kríos, Íapetos | |
Íapetovi synové: | |
Atlás, Prométheus, | |
Epimétheus, Menoitios |
Titán Kríos (řecky Κριως, latinsky Crius) byl podle Pelasgického mýtu o stvoření světa synem bohyně Eurynomé a hada Ofióna. Společně s titánkou Diónou byli přiděleni planetě Marsu.
Podle Homérského mýtu o stvoření světa byl synem boha nebe Úrana a bohyně země Gaie. Zapojil se na straně Titánů do jedenáctileté vzpoury proti olympským bohům. Poté co vůdce olympských bohů Zeus na radu Gaii osvobodil kyklopy a storuké obry hekatoncheiry, byli titáni poraženi a Kríos byl s ostatními svržen do věčné tmy Tartaru.
Se svou manželkou Eurybií, která byla dcerou boha mořských hlubin Ponta zplodil:
- Astraia, otce hvězd a větrů, z jeho manželství s bohyní větrů Éós vzešli synové:
- Euros nazývaný též Argestés (dle Hésioda) - bůh východního nebo jihovýchodního větru
- Pallanta, manžel bohyně Stygy, otec potomků:
- Níké (Vítězství)
- Kratos (Síla)
- Biá (Násilí)
- Zélos (Úsilí, Snaha)
Spolu s Íapetem byli tak jediným Titány, kteří neměli za manželky své sestry.
[editovat] Kríos ve fikci
Kríos je jedním ze tří Titánů, se kterými se Xena potkává v epizodě „Titáni“.
[editovat] Externí zdroje
http://www.theoi.com/Titan/TitanKrios.html - výtahy z originálních Řeckých pramenů (anglicky)
[editovat] Reference
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Robert Graves (1982), Řecké mýty - Odeon, Praha
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský (2005), Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4