Městská autobusová doprava v Ostravě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah 1 Období před zahájením provozu 2 První linka a první vozidla 3 Další rozmach autobusů 4 Období preference autobusů 5 Nová generace autobusů 6 Vozový park 6.1 Provozované autobusy 6.2 Historické autobusy 7 Podívejte se také na

[editovat] Období před zahájením provozu

Potřeba provozu autobusů se odvíjí od výstavby městské tramvajové sítě, která od začátku (rok 1894) byla parní, později byla elektrifikována. První trať propojila nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda v Přívoze s Vítkovicemi. Stále ale zůstal úsek kde tramvajová dráha značně chyběla a to hlavně spojení přívozského nádraží z Centrálním náměstím (v té době se jmenovalo Náměstí Františka Josefa). Tramvaje sice tohoto cíle dosáhly o dva roku později, ale to pouze nevýznamnou odbočkou z mísního nádraží (v asi místě hotelu Palace). Přímé spojení náměstí a nádraží v té době neexistovalo. Na konci 19. století byla Nádražní třída hlavní osou Moravské Ostravy, navíc v roce 1928 byla trať k nádraží v Přívoze zdvoukolejněna. Centrální náměstí těch let zůstávalo podstatně pozadu a zůstávalo prakticky bez dopravního ruchu. V první třetině 20. století se začala Nádražní třída přeplňovat a lidé hledali další místo pro své stavby. V roce 1929 muselo stavebnímu rozmachu ustoupit Místní nádraží ze starou vozovnou tramvají. Lidé nakonec našli solidní třídu pro svá sídla a to byla rodící se Sokolská třída, která propojila centrum (Most Miloše Sýkory) s Přívozem. Významná třída s právě dokončovanou Novou radnici chtěla získat dobré spojení na tramvajovou síť. Návrhy na tramvajovou trať neuspěly, takže se začalo přemýšlet o méně kapacitním dopravním prostředku: autobusu.

[editovat] První linka a první vozidla

První autobusovou linku v Ostravě začala provozovat Společnost moravských místních drah (SMMD), která už měla zkušenosti s tramvajovou dopravou. První autobusová linka byla trasována od Masarykova náměstí přes Přívoz k Chemické továrně. Zkušební provoz bez cestujících začal 14. dubna 1930, veřejná doprava byla zahájena o 12 dnů později. První vozidla byla dvě Tatry 23/4 a jedna Praga ND. Ta byla po roce pro vysokou spotřebu prodána a nahrazena dvěma vozidly Tatra 27.

[editovat] Další rozmach autobusů

Linka byla posléze prodloužena na Smetanovo náměstí kde vznikl přestupní uzel na úzkorozchodnou tramvaj do Karviné. Dlouhá léta bylo Smetanovo náměstí výchozí bod pro všechny autobusové linky. Od téhož data začaly autobusy místo chemické továrny obluhovat Petřkovický most a přilehlé Petřkovice. Po krátké období autobusy zajížděly dokonce k Petřkovické četnici kde byl výhodný přestup na vlak do Opavy. Po zásahu Ministerstva pošt byl úsek od mostu k četnici zrušen. Autobusy k mostu se staly po 20 let nejvytíženější tratí a po 20 letech byl úsek Kino Svoboda (dnešní Muglinovská) - Petřkovice nádraží nahrazen tramvají (tramvaj byla později prodloužena až do Hlučína). Až po čtyřiceti letech v roce 1933 byla zavedena linka Masarykovo náměstí - Nádraží Přívoz, která sloužila jako posila tramvajím a navazovala jen na nějaké rychlíky, linka vypadala spíš jako ommibus než autobusová linka.

V průběhu První republiky se SMMD snažily zavést autobusy i do vzdálenějších obcí. Plán byl sice zmařen, ale přesto vznikly dvě nové tratě a to trať spojující centrum s nádražím Ostrava střed a druhá z Denisova náměstí do Mariánskohorských dusíkáren. V roce 1937 přibyla teké linka od Nové radnice přes centrum na nádraží střed.

Vozový park byl posílen o další Tatru 27 v roce 1935. O dva roky později SMMD pořídila ojetou Škoda 151. V roce 1938 a 1939 byla pořízeny čtyři autobusy Tatra určené pro zájezdovou dopravu. Ostravské autobusy byly po léta malý autobusovým provozem, neboť měly jen šest vozů pro městskou a dva pro zájezdovou dopravu.

[editovat] Období preference autobusů

Koncem 30. let se autobusy začaly výrazně podílet na veřejné dopravě. Vozily lidi denně do hutních závodů a dolů, které tomuto ragionu dodávaly obživu. Po dlouhá léta do Československa dodávala autobusy dominantní firma Karosa. V 50. letech začala také dodávat své kloubové autobusy maďarská firma Ikarus. U Karosy to byly značky Škoda 106 RO, později Škoda RTO a ŠL 11, u Ikarusu se jednalo o typ 280.

[editovat] Nová generace autobusů

V roce 1990 se začaly autobusy „oblékat“ do městských barev (modrá a bílá) a na počátku 21. století začala autobusy pro Ostravu dodávat také polská firma Solaris. Autobusy jsou v nyní nezbytnou součástí dopravy v Ostravě.

[editovat] Vozový park

[editovat] Provozované autobusy

• Karosa B732
• Karosa B932
• Karosa B962
• Karosa C954
• Karosa B741
• Karosa B941
• Karosa-Renaut 12m
• Škoda 21AB
• Solaris Urbino 12m
• Solaris Urbino 12m Low Entry
• Solaris Urbino 15m
• Mercedes Benz 412

[editovat] Historické autobusy

• Škoda 706 RTO č.247 (erťák)
• Karosa ŠM 11 č.5842 (ešemka)
• Karosa B731 č.6160 (dodoš)
• Ikarus 280 č.4070 (ikarus,čabajka)

[editovat] Podívejte se také na