Michelangelo Buonarroti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni (6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím) byl jedním z nejznámějších představitelů vrcholné italské renesance a manýrismu. Proslavil se jako sochař, architekt a malíř, ale psal také básně.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Mládí a studia
Narodil se jako druhý z pěti synů Florenťana Lodovica di Leonardo Buonarroti-Simoni (v té době starosty obcí Chiusi a Caprese) a Francesci di Neri di Miniato del Sera. V dubnu roku 1488 ho jeho přítel Francesco Granacci přivedl do umělecké dílny Domenica Ghirlandaia. Michelangelův otec byl proti tomu aby se jeho syn učil malovat, chtěl, aby se stal obchodníkem. Domenicovi Ghirlandaiovi se ho nakonec ale podařilo přesvědčit. Nadaného patnáctiletého mladíka si brzy povšiml Lorenzo Nádherný a přivedl ho do medicejského paláce, kde se setkávali významní florentští umělci, literáti a učenci, kterých bylo v té době plné město. Michelangelo žil poté v paláci až do Lorenzovy smrti v roce 1492 a bylo tu s ním zacházeno prakticky jako s členem rodiny. Proslulé zahrady Medicejských se staly jeho další uměleckou školou.
[editovat] Charakteristika
Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledání dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a fantazií, podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. Mramorové bloky si často jezdil vybírat do dolů v Carraře, mnohdy je osobně i páčil. Výjimkou byla socha Davida. Pro svoji nejznámější plastiku zpracoval Michelangelo kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký, o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálu a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku 1504, svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Mladý sochař se stal uznávaným umělcem.
Žil střídavě ve Florencii a v Římě, zpočátku působil krátce v Bologni. Pracoval pro Medicejské i florentskou republiku, renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem.
Za sochu Davida údajně dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal Leonardo da Vinci za celý život.
[editovat] Nejznámější díla
[editovat] Nejznámější díla - sochařství
- Pieta (bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498-1499)
- David (Galleria dell´Academia, Florencie, 1501-1504, kopie: Piazza della Signoria, Florencie)
- Vzkříšený Ježíš (chrám Santa Maria sopra Minerva, Řím)
- Mojžíš (součást náhrobku papeže Julia II., chrám sv. Petra v řetězech, Řím, 1514-1516)
- Pieta s Josefem Aritmatejským (Museo dell'Opera del Duomo, Florencie - nedokončená)
- Pieta di Palestrina (Galleria dell´Academia, Florencie)
- Pieta Rondanini (Civiche Raccolte d'Arte del Castello Sforzesco, Milán - poslední Michelangelovo dílo, nedokončená)
[editovat] Nejznámější díla - malířství
- Stvoření světa (Sixtinská kaple, Vatikán - nástropní freska, 1512-15.)
- Poslední soud (Sixtinská kaple, Vatikán - freska na oltářní stěně, 1536-1541)
- Svatá Rodina - Tondo Doni (Galerie Uffizi, Florencie)
[editovat] Nejznámější díla - architektura
- Bibliotheca Medicea Laurenziana (Florencie)
- Nová sakristie kostela San Lorenzo (Florencie - architektura a sochařská výzdoba)
- Kapitolské náměstí (Řím)
- Palác Farnese (Řím, dokončení 2.patra)
- Bazilika sv. Petra ve Vatikánu (ústřední prostor a kopule chrámu, 1547-1564)
[editovat] Externí odkazy
