Rým
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rým je zvuková shoda koncových hlásek (v českém verši obvykle od samohlásky poslední rytmicky důrazné slabiky) na konci veršů nebo půlveršů.
Rým má funkci
- rytmickou – určuje hranici verše, stvrzuje veršovou klauzuli, zdůvodňuje rytmický řád (vzestupnost, sestupnost apod.)
- eufonickou – obohacuje a ovlivňuje eufonii verše
- významovou – rým je pointa verše, spojuje souznějící slova a ukončuje tím verše
V češtině bývá jako norma považován rým dvojslabičný (na rozdíl např. od angličtiny, v níž je to rým jednoslabičný). Jednoslabičný rým je brán za normu jen bývá-li rýmováno jen jednoslabičné slovo.
Obsah |
[editovat] Druhy rýmů
[editovat] Bohatý rým
Bohatý rým obsahuje shodu opěrných souhlásek před přízvučnou samohláskou. Rým bez této shody se nazývá postačující.
[editovat] Epiforický rým
U epiforického rýmu (též nazývaného identický) se slovo rýmuje samo sebou.
Vlahý a běloučký byl prs.
A celá bílá byla kočka.
Prs dráždil kočku, takže kočka
sekala drápkem onen prs.
- (Charles Crosford, přeložil Vladimír Holan)
[editovat] Grafický rým
U grafického rýmu (též nazývaného optický či vizuální) se rýmuje jen písemná podoba verše, slova se však obvykle vyslovují rozdílným způsobem. Tento rým se v češtině příliš nevyskytuje, v jiných jazycích (např. v angličtině) je poměrně hojný.
Our God, our help in ages past,
Our hope for years to come,
Our shelter from the stormy blast,
And our eternal home.
- (Isaac Watts)
[editovat] Lámaný rým
U lámaného rýmu je zvuková shoda slabik vytvořena rozdělením slov na konci jednoho verše a převedením druhé slovní části na začátek verše následujícího.
Vlak hvízdající melodi-
cky, to je námět pro ódy.
Vlak hvízající jako špačí-
ček na sonet co námět stačí.
- (Raymond Queneau, přeložili Bohumila Grögrová a Josef Hiršál)
[editovat] Obkročný rým
V obkročném rýmu se rýmuje první verš se čtvrtým a druhý se třetím (schéma abba).
Nic, tato pěna, cudný rým,
jen, abych vytkl hlavní body,
tak mizí střemhlav na dně vody
houf sirén, jenž si ztropil šprým.
- (Stéphane Mallarmé, přeložil Vítězslav Nezval)
[editovat] Sdružený rým
Jako sdružený rým se označuje shoda slabik na konci dvou sousedních veršů, odpovídajícím schématem je aabbcc.
Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!
- (Josef Václav Sládek: Velké, širé, rodné lány)
[editovat] Střídavý rým
Střídavý rým používá shodu slabik na konci prvního a třetího a druhého a čtvrtého verše, takže mu odpovídá schéma abab.
Ne, očima tě nemůžu mít rád,
když vidí na tobě jen samé chyby;
to moje duše chce tě milovat –
co očím příčí se, to se jí líbí.
- (William Shakespeare: Sonet 141; překlad Martin Hilský)
