Zlín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Zlín | |
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| status: | statutární město |
| NUTS 5: | CZ0724 585068 |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
| okres (NUTS 4): | Zlín (CZ0724) |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 118,85 km² |
| obyvatel: | 79 538 (17.4.2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 13' 59" s.š. |
| zeměpisná délka: | 17° 40' 1" v.d. |
| nadmořská výška: | 230 m |
| PSČ: | 760 01 |
| základní sídelní jednotky: | 72 |
| místní části: | 17 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 16 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Zlína nám. Míru 12 761 40 Zlín Oficiální web magistrátu E-mailová adresa |
| primátor: | PhDr. Irena Ondrová |
Zlín je statutární město a průmyslové a podnikatelské centrum východní Moravy. Je centrem Zlínského kraje.
Obsah |
[editovat] Historie města
První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. Až do konce 19. století se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice.
Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže mělo svým charakterem k Valašsku.
Zlín byl sídlem panství. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 2800. Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do Texasu. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v letech 1937 a 1938.
Za druhé světové války, v roce 1944, bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny. Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. V 60. letech vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80. letech. V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo 15. prosince 1989. V roce 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody – např. obuvnický podnik Svit – nástupce Baťovy firmy. V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj.
[editovat] Dnešní Zlín
Dnes je město sídlem Zlínského kraje, ale zejména významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní Moravy. Ve městě je soustředěno velké množství středních škol a jedna univerzita. Nacházejí se zde 2 nemocnice.
[editovat] Doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicíchnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to dáno jednak tím, že k rozvoji města došlo až ve 20.století, kdy již existovala hlavní železniční síť. Dále tím, že se vinou druhé světové války neuskutečnili dopravní projekty plánované firmou Baťa. Třetím důvodem je rozpad Československa v roce 1993. Tehdy se Zlínsko stalo pohraniční oblastí a rozvoj dopravních tras v tomto regionu se dostal na okraj zájmu centrálních orgánů.
Ve východo-západním směru město protíná silnice I/49. Tato silnice spojuje Otrokovice s Valašskou Polankou na Vsetínsku.
Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město rovnoběžně s hlavní silnicí je jednokolejka Otrokovice - Vizovice. Železniční stanice Otrokovice tak plní úlohu hlavního želežničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i trolejbusovou dopravou.
Městskou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.
[editovat] Členění města
Město se člení na 16 katastrálních území:
- Jaroslavice u Zlína
- Klečůvka
- Kostelec u Zlína
- Kudlov
- Lhotka u Zlína (zahrnuje místní části Chlum a Lhotka)
- Louky nad Dřevnicí
- Lužkovice
- Malenovice u Zlína
- Mladcová
- Příluky u Zlína (rozděleno mezi místní části Zlín a Příluky)
- Prštné
- Salaš u Zlína
- Štípa
- Velíková
- Zlín
- Želechovice nad Dřevnicí
[editovat] Partnerská města
Altenburg, Německo
Groningen, Nizozemí
Chorzów, Polsko
Izegem, Belgie- Limbach-Oberfrohna, Německo
Romans, Francie
Sesto San Giovanni, Itálie
Trenčín, Slovensko
[editovat] Významné osobnosti
[editovat] Rodáci
- Josef Abrhám, herec
- Hana Andronikova, spisovatelka
- Tomáš Baťa, podnikatel, zakladatel obuvnického koncernu Baťa
- Luděk Čajka, hokejista
- Roman Čechmánek, hokejový brankař
- Olga Charvatová, bývalá lyžařka
- Tomáš Dvořák, atlet
- Roman Hamrlík, hokejista
- Jiří Novák, tenista
- Ilja Prachař, herec
- Sir Tom Stoppard (nar. jako Tomáš Straussler), britský dramatik
- Ivana Trump, lyžařka a americká podnikatelka
[editovat] Dlouholetí obyvatelé
- Zdeněk Miler, autor kresleých filmů, začal pracovat v Zlínských filmových ateliérech
- Sylvia Saint, pornoherečka, pracovala ve Zlíně jako manažerka hotelu
- Otto Wichterle, vědec, pracoval ve výzkumném ústavu Baťových závodů
- Hermína Týrlová, režisérka a producentka ve Zlínských filmových ateliérech
- Karel Zeman, režisér a producent ve Zlínských filmových ateliérech
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Externí odkazy
- Webové stránky města
- Zlinternational je internetový portál pro cizince ve Zlíně. Byl založen Erasmus studenty, kteří studovali na Univerzitě Tomáše Bati
- Informační server Zlína
| Statutární město Zlín | |
|---|---|
 Jaroslavice u Zlína | Klečůvka | Kostelec u Zlína | Kudlov | Lhotka u Zlína | Louky nad Dřevnicí | Lužkovice | Malenovice u Zlína | Mladcová | Příluky u Zlína | Prštné | Salaš u Zlína | Štípa | Velíková | Zlín | Želechovice nad Dřevnicí | |
|
 |
|
 |
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy  | Morava  | Slezsko  |
||
