Kostarika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

República de Costa Rica Kostarická republika
vlajka znak

Rozloha	51 100 km² (129. na světě) z toho 1 % vody
Počet obyvatel	4 016 173 (121. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	79 / km² (118. na světě)
Jazyk	španělština (úřední), angličtina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 76.3%, evangelíci 13.7%, Svědkové Jehovovi 1.3%, jiní protestanti 0.7%, jiní 4.8%, none 3.2%
Nejvyšší bod	Cerro Chirripo (3810 m n. m.)
Hlavní město	San José
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Abel Pacheco (od 8. května 2002)
Viceprezidenti	první viceprezident Lineth Saborio (od 8. května 2002); druhý viceprezident Luis Fischman (od 8. května 2002)
Hymna	Kostarická hymna
Vznik	15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Měna	kostarický colón (CRC)
ISO 3166-1	188 CRI CR
MPZ	CR
Doména	.cr
Telefon	506
Časové pásmo	UTC -6

Pláže Kostariky

Kostarika je stát v Střední Americe. Jeho sousedy jsou Nikaragua, Panama. V prostředí politické nestability a nejistoty, či vojenských vlád v 90. letech je Kostarika světlá výjimka demokratické vlády v oblasti. Ze zákona je v zemi dáno, že každý občan (muž či žena) starší 18 let musí jít k volbám a jejich hlas skutečně rozhoduje, která strana bude vládnout. Demokratická vláda je u moci již od roku 1902 a jediná občanská válka v zemi jí postihla roku 1948, která trvala pouhé dva měsíce a jejím důsledkem bylo rozpuštění armády, následované změnou ústavy, která roku 1949 zakázala vytvořit státu armádu.

[editovat] Morfologie země

Páteří země jsou tři sopečná pohoří, která se táhnou souvisle od severozápadu k jihovýchodu celým územím státu. Nejvyšší horou Kostariky je 3 820 metrů vysoká hora Chirripó. Pohoří tak oddělují od sebe dvě nížiny, které se nacházejí na severu a na západě. V zemi je pánevní oblast zvána Centrální údolí, kde žije většina obyvatelstva země. Větší část nížin v okolí oceánu jsou pokryty mokřinami a bažinami. Více než třetina země je stále pokryta lesy.

[editovat] Hospodářství

Kostarika se stala první středoamerickou zemí, která začala vyvážet do světa banány a kávy, které i do dnešních dnů stále táhne kostarické hospodářství. (Vhodnou situaci nastartovala osvícená vláda v 19. století, která nabídla bezplatně půdu všem, kteří se zavázali pěstovat kávu na vývoz), což paradoxně ve 20. století přineslo zemi stabilitu. Není zde stejná situace jako v okolních zemí, kde většinu půdy vlastní pár nejbohatších statkářů. V 80. letech 20. století však byla země zasažena ekonomickou krizí spojenou s poklesem světových cen kávy a banánu, kterou následovala vysoká inflace, jež ještě více podlomila hospodářství země. Vláda vyhlásila úsporný program v roce 1989, který však nepřinesl plánované výsledky, ale i přes to se hospodářství dostalo roku 1996 do 6% růstu. Bohužel pro Kostariku neměl tento výsledek dlouhého trvání a následoval opětovný útlum, který byl podpořen vysokými veřejnými výdaji.

Země má velká ložiska bauxitu, síry a rud železa, což zajišťuje zemi do budoucna pozitivní vyhlídky na opětovný ekonomický růst. V dnešních dnech probíhá na území Kostariky pouze těžba zlata a stříbra. Horský ráz krajiny vytváří příhodné podmínky pro tvorbu hydro-elektráren. Země je dnes energeticky soběstačná. Horská krajina také láká turisty, kteří se začínají stávat důležitou složkou ekonomiky.