Mikrovlnná trouba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mikrovlnná trouba je kuchyňský elektrický přístroj pro tepelnou úpravu pokrmů.

[editovat] Historie

První mikrovlnná trouba byla vyvinuta v USA koncem 40. let 20. století, v prodeji se však objevila až v roce 1955. Od té doby se použití mikrovlnné trouby značně rozšířilo a doznala také určitých technických vylepšení.

[editovat] Technologie

Tepelná úprava pokrmu se v mikrovlnné troubě provádí pomocí elektromagnetického záření obvykle s frekvencí 2,45 GHz tj. vlnovou délkou 12.24 centimetrů. Toto mikrovlnné záření je v pokrmu schopno rozkmitat částice, zejména molekuly vody, stejně jako při „klasických“ způsobech šíření tepla. Přitom mikrovlny pronikají dovnitř pokrmu a tím dochází k relativně velmi rychlému zahřátí celku.

Mikrovlnné záření je generováno pomocí magnetronu a vyzařováno do ohřívacího prostoru. Ten má kovový povrch, kterým záření nemůže proniknout. Dvířka jsou pokryta kovovou mřížkou, jejíž otvory jsou mnohem menší než vlnová délka mikrovlnného záření, představuje proto stejnou překážku pro vlny jako plný kov. Ohřívací prostor mívá rozměry odpovídající celým násobkům poloviny vlnové délky použitého záření, takže dochází ke vzniku stojatého vlnění. K nejúčinnějšímu ohřevu proto dochází v kmitnách vlnění. Aby byl ohřev pokrmů rovnoměrnější, umísťují se zpravidla na otočný podnos; otáčení zajišťuje, že kmitny postupně procházejí různými místy pokrmu.