Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství od roku 1901, kdy se začala udělovat, až po dnešek.
[editovat] Držitelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
| Rok | Jméno | Zač |
|---|---|---|
| 1901 | Emil Adolf von Behring | za objev séra proti záškrtu |
| 1902 | Ronald Ross | za výzkum malárie |
| 1903 | Niels Ryberg Finsen | za objev metody léčení nemocí (zejména pak lupus vulgaris) pomocí koncentrovaných paprsků světla |
| 1904 | Ivan Petrovič Pavlov | pro svůj výzkum fyziologie trávicí soustavy a podmíněných reflexů |
| 1905 | Robert Koch | za objev původce tuberkulózy |
| 1906 | Camillo Golgi, Santiago Ramón y Cajal | za úspěchy ve výzkumu nervového systému |
| 1907 | Charles Louis Alphonse Laveran | za úspěchy ve výzkumu prvoků zapřičiňujících choroby |
| 1908 | Ilja Iljič Mečnikov, Paul Ehrlich | za výzkumy imunitního systému |
| 1909 | Emil Theodor Kocher | za výzkum štítné žlázy |
| 1910 | Albrecht Kossel | za výzkum v cytologii, zvláště proteinů a nukleových kyselin |
| 1911 | Allvar Gullstrand | pro výzkum formace obrazu v čočkách oka |
| 1912 | Alexis Carrel | za práce týkající se sešívání cév a transplantace |
| 1913 | Charles Robert Richet | za práce o anafylaxi |
| 1914 | Robert Bárány | za výzkum vestibulárního aparátu vnitřního ucha |
| 1919 | Jules Bordet | za objevy v související s imunitním systémem. |
| 1920 | Schack August Steenberg Krogh | za objev mechanismu kapilárně motorické regulace |
| 1922 | Archibald Vivian Hill, Otto Fritz Meyerhof | za objevy vztahů mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné |
| 1923 | Frederick Grant Banting, John James Richard Macleod | za objev inzulinu |
| 1924 | Willem Einthoven | za objev mechanismů elektrokardiogramu |
| 1926 | Johannes Andreas Grib Fibiger | za objev Spiroptera carcinoma. |
| 1927 | Julius Wagner-Jauregg | objev významu naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy |
| 1928 | Charles Jules Henri Nicolle | za práce o skvrnitém tyfu |
| 1929 | Christiaan Eijkman, Sir Frederick Gowland Hopkins | za objevy o různých vitaminech |
| 1930 | Karl Landsteiner | za výzkumy typů lidské krve |
| 1931 | Otto Heinrich Warburg | za objev podstaty a funkce dýchacího enzymu |
| 1932 | Sir Charles Scott Sherrington, Edgar Douglas Adrian | za objevy o funkci neuronů |
| 1933 | Thomas Hunt Morgan | za objev role chromozómů v dědičnosti |
| 1934 | George Hoyt Whipple, George Richards Minot, William Parry Murphy | za objev týkající se léčby anémie játry |
| 1935 | Hans Spemann | za objev organizátorského efektu v embryonálním vývojovém stádiu. |
| 1936 | Sir Henry Hallett Dale, Otto Loewi | za objevy týkající se chemických procesů při přenosu nervových impulzů |
| 1937 | Albert Szent-Györgyi von Nagyrapolt | za objevy týkající se procesu biologické oxidace a za objev vitamínu C." |
| 1938 | Corneille Jean François Heymans | za objev významu a úlohy mechanismu sinu a aorty při regulaci dýchání |
| 1939 | Gerhard Domagk | za objev antibakteriálního účinku prontozilu |
| 1943 | Carl Peter Henrik Dam, Edward Adelbert Doisy | za objev chemické a biologické podstaty vitamínu K |
| 1944 | Joseph Erlanger, Herbert Spencer Gasser | za objev vysoce diferencovaných nervových vláken |
| 1945 | Sir Alexander Fleming, Ernst Boris Chain, Sir Howard Walter Florey | za objev penicilínu a jeho léčebného účinku na různé infekční choroby |
| 1946 | Hermann Joseph Muller | za objev, že mutace mohou být vyvolány rentgenovými paprsky |
| 1947 | Carl Ferdinand Cori, Gerty Theresa Cori (née Radnitz), Bernardo Alberto Houssay | za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů |
| 1948 | Paul Hermann Müller | za objev velmi účiného insekticidu DDT |
| 1949 | Walter Rudolf Hess, Antonio Caetano De Abreu Freire Egas Moniz | za objev funkce mezimozku - koordinace činnosti vnitřních orgánů |
| 1950 | Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench | za objev hormonů kůry nadledvin a jejich struktury a biologických účinků |
| 1951 | Max Theiler | za výzkum žluté zimnice |
| 1952 | Selman Abraham Waksman | za objev streptomycinu, prvního účinného antibiotika proti tuberkulóze |
| 1953 | Hans Adolf Krebs | objev cyklu trikarboxylových kyselin (Krebsův cyklus) |
| Fritz Albert Lipmann | za objev koenzymu A" | |
| 1954 | John Franklin Enders, Thomas Huckle Weller, Frederick Chapman Robbins | za objev schopnosti množení poliomyelitidového viru v kulturách různých typů tkání |
| 1955 | Axel Hugo Theodor Theorell | objevy o povaze a účinku oxidačních enzymů |
| 1956 | André Frédéric Cournand, Werner Forssmann, Dickinson W. Richards | za objevy kolem katetrizace srdce a patologických změn v oběhovém systému |
| 1957 | Daniel Bovet | za objev syntetických sloučenin, které působí na tělesné orgány, zejména na cévní soustavu a svalstvo kostry |
| 1958 | George Wells Beadle, Edward Lawrie Tatum, Joshua Lederberg | za objev o působnosti genů a o jejich schopnosti regulovat určité chemické reakce |
| 1959 | Severo Ochoa, Arthur Kornberg | za objev mechanismu biosyntézy RNA a DNA" |
| 1960 | Sir Frank Macfarlane Burnet, Peter Brian Medawar | objev získané imunologické tolerance |
| 1961 | Georg von Békésy | za objev mechanismu dráždění v ušním hlemýždi |
| 1962 | Francis Harry Compton Crick, James Dewey Watson, Maurice Hugh Frederick Wilkins | za objev molekulové struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace |
| 1963 | Sir John Carew Eccles, Alan Lloyd Hodgkin, Andrew Fielding Huxley | za objev mechanismu iontů, který při rozčilení působí v periferních a centrálních oblastech buněčných membrán |
| 1964 | Konrad Bloch, Feodor Lynen | za objev mechanismu a regulace látkové přeměny cholesterolu a mastných kyselin |
| 1965 | François Jacob, André Lwoff, Jacques Monod | objev genu, regulujícího ostatní geny s dědičnou informací |
| 1966 | Peyton Rous | za objev viru vyvolávajícího rakovinné nádory. |
| Charles B. Huggins | za objevy v oblasti rakoviny prostaty | |
| 1967 | Ragnar Granit, Haldan Keffer Hartline, George Wald | za objevy primárních chemických a fyziologických vizuálních procesů probíhajících v oku |
| 1968 | Robert W. Holley, Har Gobind Khorana, Marshall W. Nirenberg | za objasnění problému genetického kódu a jeho funkce v procesu biosyntézy bílkovin |
| 1969 | Max Delbrück, Alfred Hershey, Salvador E. Luria | za objev mechanismu množení a genetické struktury virů |
| 1970 | Sir Bernard Katz, Ulf von Euler, Julius Axelrod | za objasnění základních mechanismů funkce nervového systému |
| 1971 | Earl W. Sutherland, Jr. | za objev cyklického adenosinmonofosfátu jako „druhého posla“ v metabolických účincích některých hormonů |
| 1972 | Gerald M. Edelman, Rodney R. Porter | za práci na struktuře protilátek |
| 1973 | Karl von Frisch, Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen | za objevy ve smyslové fyziologii, resp. etologii a psychologii zvířat |
| 1974 | Albert Claude, Christian de Duve, George E. Palade | za objevy v oblasti strukturální a funkční organizace buněk |
| 1975 | David Baltimore, Renato Dulbecco, Howard Martin Temin | za rozvoj onkovirologie |
| 1976 | Baruch S. Blumberg D. Carleton Gajdusek | za objevy týkající se nových mechanismů původu a šíření infekčních chorob |
| 1977 | Roger Guillemin, Andrew V. Schally, Rosalyn Yalow | za objevy v oblasti hypothalamických regulačních hormonů |
| 1978 | Werner Arber, Daniel Nathans, Hamilton O. Smith | za objev restrikčních endonukleáz |
| 1979 | Allan McLeod Cormack, Sir Godfrey N. Hounsfield | za objev a realizaci počítačové tomografie |
| 1980 | Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George D. Snell | za rozvoj studia histokompatibilních antigenů |
| 1981 | Roger W. Sperry, David H. Hubel, Torsten N. Wiesel | za výzkum týkající se funkční specializace mozkových hemisfér |
| 1982 | Sune Bergström, Bengt I. Samuelsson, John R. Vane | za výzkumy v oblasti prostaglandinů a jim blízkých biologicky aktivních substancí |
| 1983 | Barbara McClintock | za objev pohyblivých genetických jednotek |
| 1984 | Niels K. Jerne, Georges J. F. Köhler, César Milstein | za zásluhy o pokrok v teorii imunitního systému a objev principu tvorby monoklonálních protilátek |
| 1985 | Michael S. Brown, Joseph L. Goldstein | za revoluční přínos v poznání regulace metabolismu cholesterolu |
| 1986 | Stanley Cohen, Rita Levi-Montalcini | objev epidermálního růstového faktoru (EGF) |
| 1987 | Susumu Tonegawa | za objev genetického základu vytváření variability protilátek |
| 1988 | Sir James W. Black, Gertrude B. Elion, George H. Hitchings | za objevy významných principů pro léčení farmaky |
| 1989 | J. Michael Bishop, Harold E. Varmus | za objevy v oblasti retrovirů |
| 1990 | Joseph E. Murray, E. Donnall Thomas | za své celoživotní zásluhy v oboru transplantace orgánů |
| 1991 | Erwin Neher, Bert Sakmann | |
| 1992 | Edmond H. Fischer, Edwin G. Krebs | za objevy týkající se fosforylázy |
| 1993 | Richard J. Roberts, Phillip A. Sharp | objevy v oboru molekulární genetiky. |
| 1994 | Alfred G. Gilman, Martin Rodbell | za objev G-proteinů a jejich úlohy v signálním buněčném procesu |
| 1995 | Edward B. Lewis, Christiane Nüsslein-Volhard, Eric F. Wieschaus | za objevy důležitých genetických mechanismů objasňujících vrozené vady |
| 1996 | Peter C. Doherty, Rolf M. Zinkernagel | za objevy v oboru ochrany lidské imunity. |
| 1997 | Stanley B. Prusiner | za objev prionů jako nových původců vzniku infekčních onemocnění |
| 1998 | Robert F. Furchgott, Louis J. Ignarro, Ferid Murad | za objev oxidu dusnatého jako signální molekuly v kardiovaskulárním systému |
| 1999 | Günter Blobel | za důkaz že bílkoviny obsahují strukturní signální informaci, která určuje jejich přenos a umístění uvnitř buňky |
| 2000 | Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric R. Kandel | za objevy při přenosu signálů v nervové soustavě |
| 2001 | Leland H. Hartwell, R. Timothy Hunt, Sir Paul M. Nurse | za objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu |
| 2002 | Sydney Brenner, H. Robert Horvitz, John E. Sulston | za objevy genetické regulace vývoje orgánů a buněčné smrti |
| 2003 | Paul Lauterbur a Sir Peter Mansfield | za objevy ve vztahu k zobrazování magnetickou resonancí |
| 2004 | Linda B. Buck a Richard Axel | za objevy čichových receptorů a organizace čichového systému |
| 2005 | Barry Marshall a Robin Warren | za pozoruhodný a nečekaný objev, že záněty žaludku i žaludeční vředy způsobuje infekce, kterou vyvolává bakterie Helicobacter pylori |
| 2006 | Andrew Z. Fire a Craig C. Mello | za objev interference RNA - potlačování genů dvouřetězovou RNA |
[editovat] Externí odkazy
- www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/ – Oficiální stránky (anglicky)
