Vitamín C
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitamín C je ve vodě rozpustná živná látka (živina) a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Je citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci. Jeho přesný chemický název je kyselina L-askorbová neboli L-enantiomer (optický izomer, optický antipod) kyseliny askorbové, její sumární vzorec je C6H806.
Chemicky byl vitamín C poprvé izolován v roce 1928 maďarským biochemikem, laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1937 Albertem Szent-Györgyim, tehdy pod názvem kyselina hexuronická. O čtyři roky později, v dubnu 1942, Charles Glen King z Pittsburghské univerzity dokázal, že se jedná o stejnou chemickou látku, která je obsažena například v ovoci a zabraňuje kurdějím (nezávisle na něm a přibližně ve stejné době k tomuto objevu dospěl i Albert Szent-Györgyi). Sir Walter Norman Haworth z Birminghamské univerzity, držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 1937, dokázal jako první vypracovat přesnou chemickou strukturu vitamínu C a vyrobit ho syntetickou cestou.
Obsah |
[editovat] Vitamín C v přírodě
Většina zvířat a rostlin si syntetizuje tento vitamín sama a nepotřebuje žádné jeho přídavky. Na celém světě se tak nedokáže přirozenou cestou zásobovat vitamínem C pouze člověk, některé druhy primátů, morčata, indický netopýr, mezi ptactvem pak červení bulbulové a z vodní říše pstruh duhový a losos.
Tento poznatek vedl některé vědce k závěru, že neschopnost přirozené produkce vitamínu C je genetický defekt, a následně k hypotéze, že pokud by se jeho hladina u člověka vyrovnala s hladinou u zvířat, vedlo by to ke zlepšení jeho celkového zdravotního stavu. K hlavním propagátorům užívání vysokých dávek vitamínu C patřil například dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling. Tvrdil, že vitamín C je lékem na všechno - od nachlazení po rakovinu. Na sklonku svého dlouhého života (dožil se devadesátitří let) užíval denně dávky 12 000 mg vitamínu C a toto množství dokonce zvyšoval na 40 000 mg v době, kdy u sebe pozoroval příznaky nachlazení (doporučená denní dávka je přitom pouhých 60 mg).
[editovat] Zdroje vitamínu C
Z rostlinných zdrojů je na vitamín C velmi bohatý šípek, dále např. citrusy (limeta, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky.
Následující tabulka obsahuje výběr ovoce a zeleniny a jejich obsah vitamínu C (v mg na 100g plodu).
| Rostlinný plod | Množství vitamínu C |
|---|---|
| Šípek | 2000 |
| Černý rybíz | 200 |
| Kiwi | 90 |
| Brokolice | 90 |
| Červený rybíz | 80 |
| Papája | 60 |
[editovat] Vliv na zdraví člověka
Vitamín C je potřebný pro regulaci metabolizmu aminokyselin, udržování pevnosti cévních stěn (především vlásečnic) a tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst a odstraňuje volné radikály.
Doporučená denní dávka vitamínu C je 75 mg
Zvýšené dávky vitamínu C by měli užívat predčasně narození novorozenci, těhotné a kojící ženy, osoby pracující v infekčním nebo stresovém prostředí. Kuřákům sa doporučuje dvojnásobná Doporučená denní dávka.
[editovat] Projevy nedostatku vitamínu C
Mírná hypovitaminóza se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí, deformacemi kloubů, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou, žaludečními problémy, lámavými vlásečnicemi a sníženou tvorbou mléka.
Extrémní hypovitaminóza (avitaminóza) způsobuje nemoc kurděje, která se projevuje anémií (chudokrevností), krvácivostí, otokem kloubů a dásní, ztrátou zubů, křehkostí kostí, sterilitou, častými infekcemi, atrofií (oslabováním a prodlužováním) svalstva a žaludečními vředy.
[editovat] Projevy předbytku vitamínu C
Hypervitaminóza u tohoto vitamínu nebyla dosud zjištěna. Tělo si nevytváří zásoby vitamínu C a jeho přebytek se vyloučí ledvinami.
