Praslovanský jazyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Praslovanský jazyk neboli praslovanština náleží do rodiny indoevropských jazyků a je společným prajazykem dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky. Tento jazyk se používal ještě v dobách slovanského stěhování z pravlasti, pro rostoucí vzdálenost mezi jednotlivými slovanskými kmeny však v něm začaly růst nářeční rozdíly. Přesto se slovanská jazyková jednota udržovala ještě několik dalších století. Konec praslovanštiny lze klást na přelom 9. a 10. století, kdy proběhly poslední jazykové změny společné pro celé Slovanstvo.

Praslovanština není přímo zaznamenána písemnými památkami, je zrekonstruována metodami historické (srovnávací) lingvistiky – studiem hláskových, morfologických a lexikálních změn jazyků z něj vzešlých a jazyků, jež na něj mohly mít vliv (germánských, keltských, íránských). Za písemné zachycení pozdního stádia praslovanštiny lze však považovat staroslověnštinu, která má mnoho rysů ve všech oblastech jazyka shodných nebo velice blízkých rysům praslovanštiny získaným lingvistickou rekonstrukcí. Jedinou větší výjimkou je skladba staroslověnštiny, která byla utvořena do značné míry uměle nápodobou vyspělejších jazyků (především řečtiny) a vymyká se tak soudobému stavu skladby v praslovanštině.

Praslovanština patří k satemové skupině indoevropských jazyků spolu s jazyky indickými, íránskými, s arménštinou, albánštinou a jazyky baltskými. S poslední skupinou jazyků má praslovanština nejužší vazby, proto se většinou v jazykovědě uvažuje o baltoslovanské jednotě, jejímž rozpadem měla vzniknout jazyková skupina baltská a skupina slovanská. Počátky samostatného vývoje praslovanštiny se kladou do širokého rozmezí v 1. tisíciletí př. Kr., i když bývá někdy umísťován již do poloviny 2. tisíciletí př. Kr.

Obsah

1 Jazykový ráz praslovanštiny
- 1.1 Slovní zásoba
2 Podívejte se také na
3 Reference

[editovat] Jazykový ráz praslovanštiny

[editovat] Slovní zásoba

Většina slovní zásoby dnešních slovanských jazyků pochází z praslovanštiny, kromě přejímek z cizích jazyků v nich nová slova vznikají na základě slov zděděných ze slovanského prajazyka. Následující tabulka ukazuje, jak se do některých slovanských jazyků změnila vybraná slova praslovanštiny (praslovanský tvar jakožto předpokládaný ale písemně nedoložený je označen *hvězdičkou).

Srovnání praslovanštiny a některých slovanských jazyků
praslovansky	staroslověnsky	rusky	ukrajinsky	polsky	česky	slovinsky	srbochorvatsky	bulharsky
*golva	glava	golova	holova	głowa	hlava	glava	glava	glava
*nosъ	nosъ	nos	nis	nos	nos	nos	nos	nos
*rǫka	rǫka	ruka	ruka	ręka	ruka	roka	ruka	răka
*sr̥dьce	srьdьce	serdce	serce	serce	srdce	srce	srce	sărdce
*mati	mati	mat’	maty	matka	matka	mati	majka	majka
*otьcь	otьcь	otec	otec’	ojciec	otec	oče	otac	otec
*dъt’i	dъšti	doč’	dočka	córka	dcera	hči	ćerka	dăščerja
*měsęcь	měsęcь	mesjac	misjac'	miesiąc	měsíc	mesec	mjesec	mesec
*bělъ	bělъ	bělyj	bilyj	biały	bílý	bel	bio	bjal
*pętь (5)	pętь	pjať	p'jať	pięć	pět	pet	pet	pet
*sypati	sypati	sypať	sypaty	sypać	sypat	sipati	suti	sipvam (1. os. sg.)

[editovat] Podívejte se také na

Staroslověnština

[editovat] Reference

HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. Československá akademie věd. Praha 1955, 488 s.
VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Skriptum, 5. nezměněné vydání, FF MU, Brno 2002.

Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Slovanské jazyky
Západoslovanské: česko-slovenské (čeština \| slovenština \| knaanština) \| lužickosrbské (hornolužická srbština \| dolnolužická srbština) \| lechické (polština \| pomořanština (kašubština \| slovinčtina) \| polabština)
Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština \| srbština \| bosenština \| černohorština) \| slovinština) \| východní (makedonština \| bulharština \| staroslověnština)
Východoslovanské: běloruština \| ukrajinština \| rusínština \| ruština