Satan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Satan (hebrejsky שָׂטָן Satan, aramejsky שִׂטְנָא Śiṭnâ: obě slova znamenají „protivník; obviňovatel“) je anděl, démon nebo nižší bůh mnoha náboženství. Satan hraje různé role v koránu, Starém i Novém zákoně a apokryfech.
V hebrejské bibli (tj. křesťanském Starém zákonu) je Satan anděl, jehož Bůh využívá ke zkoušení lidí z různých důvodů obvykle souvisejících s jejich úrovní zbožnosti (tj. zkouška Adama a Evy v knize Genesis, Jób a Tóbijáš). V apokryfech a Novém Zákoně je Satan zobrazen jako zlý vzbouřený démon, který je nepřítelem Boha a lidstva.
V moderních abrahámovských náboženstvích je Satan obvykle nahlížen jako nadpřirozená bytost, která je ústředním ztělesněním zla. Satan je také obecně znám jako Ďábel, „Kníže temnoty“, Belzebub, Mefistofeles nebo Lucifer. V Talmudu a některých částech Kabaly je Satan někdy nazýván Samael; nicméně většina židovské literatury je toho soudu, že Samael je odlišný anděl. V oborech angelologie a démonologie tato různá jména někdy označují řadu různých andělů a démonů a panuje značná neshoda ohledně toho, zda jsou některé z těchto bytostí skutečně zlé.
V islámu je Satan znám jako Iblis (إبليس) nebo „Šajtan (شيطان)“, který byl náčelníkem andělů, než neuposlechl Alláha tím, že nepadl na zem před Adamem, protože nepřijal člověka jako sobě nadřízeného. Islám popisuje Satana jako džina, bytost stvořenou z ohně a ne ze světla jako andělé.
[editovat] Zobrazování Satana
V historii umění i literatury byl Satan zobrazován četnými způsoby. Podle populárního výkladu knihy Genesis je Satan ztotožňován s hadem, který přesvědčil Evu, aby okusila zakázaného ovoce; tak byl Satan často zobrazován jako plaz. Ve skutečnosti však Genesis přímo netvrdí, že by had měl další identitu, ať už Satana nebo jakoukoli jinou. Řada biblistů tvrdí, že had v ráji je prostě had, schopný mluvit, argumentovat a pokoušet Evu, protože jako v mnoha jiných mýtech o stvoření světa to slouží vysvětlovacímu účelu.
Populární obraz Satana, přejatý ze zobrazování řeckého boha Pana, je kozlu podobný netvor s rohy a kopyty držící trojzubec. V moderní době se tento kozlovitý obraz Satana upravil do lidštější podoby snědého, hrozivě vyhlížejícího muže s bradkou. Satan bývá také zobrazován jako šarmantní a přitažlivý muž, což odpovídá populární mytologii, podle níž Satan získává duše lidí tím, že využívá jejich marnivosti a předkládá jim lákavá pokušení. Vzácně je Satan zobrazován jako potměšilá žena, jako např. ve filmech Smlouva s ďáblem (2000), ale i Umučení Krista (2004). Existuje také několik obrazů Satana jako krásného anděla.
[editovat] Satan v populární kultuře
Když se Satan objevuje ve filmech a televizi, bývá často zobrazován jako muž s rudou kůží, rohy na hlavě, kopyty, ocasem a vidlemi; jindy vyhlíží jako obyčejný člověk a ve vzácných případech je slyšet jen jeho hlas. Mezi známými zobrazeními Satana jsou kreslené grotesky Warner Brothers, Exorcista W. Friedkina (1973), Omen: Přichází Satan! Richarda Donnera (1976), Legenda Ridleyho Scotta (1985) a South Park. Ve filmu Ďáblův advokát hrál Satana Al Pacino.
V románu Iry Levina Rosemary má děťátko, zfilmovaném Romanem Polanskim, hlavní hrdinku (hranou Miou Farrowovou) oplodní Satan a ona porodí jeho dítě. V románu Arturo Pérez-Reverteho Dumasův klub, zfilmovaném jako Devátá brána, hlavní hrdina (hraný Johnny Deppem) pátrá po zmizelé knize obsahující postup pro přivolání Satana.
Ve filmu Constantine ztvárnil roli Satana Peter Stormare. Satan je zde relativně dobrým - zabrání skutečnému nebezpečí, kterým je vypuštění jeho syna na svět (z taktických důvodů - více zla na světě by znamenalo méně duší do pekla).
Využití Satana jako ztělesnění zla skýtá mnoho dějových příležitostí. South Park kupříkladu dosahuje politicky satirického účinu tím, že Satan v něm je týraným milencem (evidentně horšího) Saddáma Husajna. Jiní používají zápasy hrdinů se Satanem, aby zviditelnili lidské slabosti a nedostatky při snaze vést dobrý život – například Smlouva s ďáblem (2000 jako remake filmu z r. 1967). A v hororovém žánru Satan poskytuje působivého, takřka všemocného protivníka, jako v trilogii Omen.
William Peter Blatty, autor následně zfilmované knihy Exorcista, prohlásil, že ji napsal s evangelizačním záměrem zobrazit vrcholné zlo jako způsob, jak připomenout světu potřebu věřit ve vrcholné dobro, Boha.
Satan se rovněž objevuje v hudbě. Mnoho rockových hvězd jako Rolling Stones, Ozzy Osbourne a AC/DC nahrálo písně o Satanovi. Například mnoho Osbourneových alb (jak sólo, tak s jeho původní skupinou Black Sabbath) oslavovalo nebo jindy kritizovalo uctívání ďábla. Rolling Stones mají píseň Sympathy for the Devil (Sympatie k ďáblu), jejíž cover verzi později natočili Guns N' Roses pro film Interview s upírem podle románu Anne Riceové. Někteří lidé tvrdí, že v různých populárních nahrávkách lze najít satanská sdělení tím, že se pustí pozpátku.
