Slobodan Milošević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Neutralita tohoto článku je zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.

Milošević v roce 1979.

Slobodan Milošević, cyrilicí Слободан Милошевић (20. srpna 1941 Požarevac – 11. března 2006 Haag) byl prezidentem Srbska v letech 1991–1997 a hlavou zbytkové Jugoslávie v letech 1997–2000. Na podzim 2000 jej mohutné demonstrace donutily přiznat porážku v dalších prezidentských volbách. Je považován za hlavního představitele Srbů během konfliktu v bývalé Jugoslávii.

Obsah

1 Vzestup
2 Miloševićova úloha v občanské válce v Jugoslávii
3 Miloševićova úloha v Kosovu
4 Poslední léta

[editovat] Vzestup

Milošević se narodil v Požarevci, 20. srpna roku 1941. V roce 1959 vstoupil jako student práv do komunistické strany, roku 1987 se stal prvním tajemníkem KS Srbska. 9. prosince roku 1990 byl zvolen prezidentem Srbska a v prosinci roku 1992 potvrzen v úřadu.

[editovat] Miloševićova úloha v občanské válce v Jugoslávii

Milošević bránil rozpadu federativní Jugoslávie, jako hlava Srbska nesl mimo jiné odpovědnost za útok na Chorvatsko, které právě vystupovalo z federace. V roce 1995 jednal za Srby, stejně jako Franjo Tuđman za Chorvaty, při uzavírání Daytonské smlouvy, která ukončila občanskou válku v Bosně a Hercegovině.

[editovat] Miloševićova úloha v Kosovu

Jeho omezování autonomie Kosova a další zásahy proti tamnímu obyvatelstvu iniciovaly vznik Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Když zásahy Jugoslávského státu proti kosovským Albáncům dosáhly charakteru státního útlaku a vyhánění ze země, NATO zareagovalo vojenským útokem, který měl charakter zejména leteckého bombardování vojenských cílů a vládní, vojenské, dopravní a průmyslové infrastruktury Jugoslávie. Osmitýdenní bombardování vyústilo v předání Kosova pod mezinárodní správu.

[editovat] Poslední léta

Milošević byl uvězněn a souzen Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro obvinění z genocidy a válečných zločinů, spolu s dalšími srbskými, muslimskými a chorvatskými generály.

Dne 11. března 2006 byl nalezen ve své cele mrtev. Dle oficiální zprávy Haagu byl příčinou infarkt. Srdeční infarkt jako příčinu smrti potvrdili i ruští lékaři. Bývalý prezident byl 18. března 2006 pohřben ve svém rodném městě Požarevac na zahradě rodinné usedlosti.