Vesuv
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vesuv | |
---|---|
Pohoří | Masív Vesuvu |
Vrchol | přibližně1) 1 279 m |
Světadíl | Evropa |
Státy | Itálie |
Horniny | sopečné |
Poznámka | 1) proměnlivá, činná sopka |
Vesuv (italsky Monte Vesuvio) je činná sopka na Apeninském poloostrově v Itálii. Sopka se vypíná 1 279 metrů nad Neapolským zálivem. Je jedinou činnou sopkou na evropské pevnině.
Vesuv je jednou z nejznámějších sopek světa. Základ Vesuvu tvoří sopka Monte Somma, která má své počátky tisíce let zpět. Dnes je kaldera Monte Sommy zaplněna a původní hora tvoří hřeben táhnoucí se od východu k západu. Tento hřeben omezuje odtok lávy a odvod části pyroklastik. Podle Monte Sommy se jmenuje také jeden ze sopečných tvarů, tzv. somma.
Za posledních 17 tisíc let se událo osm velkých erupcí doprovázených ohromným proudem a přívalem pyroklastik. Jednou z nich je erupce z roku 79 našeho letopočtu, kdy zanikla města Pompeje, Herkulaneum a Stabie. Tento žhavý oblak pyroklastik zahubil tisíce lidí, včetně Plinia Staršího. Událost to byla natolik hrůzná, že ji popsalo mnoho autorů, včetně synovce výše uvedeného Plinia. Podle toho je taková exploze nazývána pliniovskou nebo též plinijskou explozí. Krátké erupce byly od roku 79 následovány častějšími relativně delšími explozívními a efuzivními erupcemi začínajícími v roce 1631 a končícími prozatím rokem 1944. Erupce z roku 1631 byla nejsilnější od roku 79. Charakterizovaly ji zničující pyroklastické výrony, které způsobily škody široko daleko.
Pod Vesuvem leží nejen velkoměsto Neapol, ale je pod ním mnoho dalších měst a vesnic. V potenciálně ohrožené oblasti zahrnující několik desítek kilometrů žije několik miliónů lidí.
[editovat] Minerály