Niger
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
République du Niger | |
---|---|
Rozloha | 1 267 000 km² (21. na světě) z toho .02% % vody |
Počet obyvatel | 11 665 937 (69. na světě, 2005) |
Hustota zalidnění | 8.7 / km² (206. na světě) |
Jazyk | francouzština (oficiální), Hausa, Djerma |
Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
Náboženství | islám (80 %), zbytek animismus, křesťanství |
Nejvyšší bod | Mont Greboun (1944 m n. m.) |
Hlavní město | Niamey |
Státní zřízení | republika |
Podřízené celky | {{{dělení}}} |
Prezident | Tandja Mamadou |
Předseda vlády | Hama Amadou |
Hymna | La Nigerienne |
Vznik | 3. srpen 1960 (nezávislost na Francii) |
Měna | CFA frank (CFA) |
ISO 3166-1 | 562 NER NE |
MPZ | rn |
Doména | .ne |
Telefon | 227 |
Časové pásmo | UTC +1 |
Niger je prezidentská republika nacházející se téměř uprostřed Afriky mezi státy Mali, Čad a Nigérie. Na území o rozloze 1,2 mil. km2 zde žije jen 11 milionů obyvatel. Země nemá přístup k moři.
Obsah |
[editovat] Poloha a charakter území
Většina území Nigeru se nachází na náhorních plošinách. V centrální části republiky se tyčí vulkanické pohoří Aïr (čti aír). Zde se nachází kužely vyhaslých sopek a rozrušené masivy. V masivu Tarazit se nachází nejvyšší hora státu Mont Gréboun vysoká 2012 m n. m. Směrem na východ od Aïru se rozléhá pouštní pánev Ténéré, západním směrem pánev Talak. Na severu země se nachází náhorní plošina Djado. Jedinou stálou řekou na území státu je Niger, která mu dala jméno.
Niger se nachází na jihu Sahary a ve střední části Sahelu.
[editovat] Podnebí
V severních oblastech Nigeru převládá extrémně suché tropické podnebí; za rok zde spadne pouze téměř 50 mm srážek, proto zde převládají pouště. Centrální a jižní oblasti republiky mají podnebí o něco vlhčí, avšak ani zde nespadne za rok více než 800 mm srážek. Oblaka pouštního prachu a písku sem přináší suchý saharský vítr nazývaný harmattan. V lednu se průměrné teploty pohybují od 16-24°C. Nejteplejší období trvá od května do června, teploty překonávají hranici 30°C.
[editovat] Flora a fauna
V nižších oblastech rostou pouze akácie a suchomilné traviny. Ve vysokohorských oblastech faunu zastupují divoké palmy a olivovníky. Žijí zde gazely, oryxové, paovce hřivnaté, gepardi a pštrosi. U řeky Niger svůj domov nacházejí sloni, žirafy, hroši, antilopy a buvoli.
[editovat] Historie
Ukazuje se, že lidé sídlili na území Nigeru už v prehistorických dobách. Ve 3. tisíciletí př. n. l., kdy do severních oblastí začala zasahovat poušť, pastevci odešli a na jejich bývalých územích se začali usazovat kočovní Tuarégové. Ve středověku byl Niger postupně součástí několika mocných říší: Songhaj, Kánem-Born, Mali a městský stát Hausů. Od 11. století se zde začal šířit islám, který si u místních obyvatel našel značnou oblibu.
V roce 1900 byl Niger obsazen Francouzy a připojen k Francouzské západní Africe. V roce 1922 získal status samostatné kolonie poté, co povstali Tuarégové. V roce 1958 byla vyhlášena autonomní republika Niger. Vazby s Francií ale zůstaly silné. První svobodné volby se konaly až v roce 1993. O tři roky později se díky státnímu převratu do čela státu dostal plukovník Ibrahim Baré Maïnassaru. V dubnu 1999 byl svržen a byla zahájena demokratizace země.
[editovat] Ekonomika a hospodářství
[editovat] Ekonomika
Díky nestabilní politické situaci (vojenské puče a revolty) dosahuje HDP v zemi jen méně než 200 USD na obyvatele. Významným zdrojem vývozu je uran pro Francii. Dováží se veškeré spotřební zboží, a to hlavně z Francie a Pobřeží Slonoviny. Velká část populace je zaměstnána v zemědělství, ačkoliv je obděláváno jen 3 % rozlohy státu, především břehy řeky Niger. V zemi se platí CFA frankem.
[editovat] Zemědělství
Základ hospodářství tvoří samozásobitelské zemědělství, přičemž obdělávat lze pouze 15% území. Úroda je navíc závislá na srážkách a ohrožují ji škůdci(kobylky a sarančata). I přesto se zemědělským činnostem věnuje 90% obyvatel. Pěstuje se proso (dochan), čirok, zelenina, luštěniny, rýže, podzemnice olejná, cukrová třtina, pšenice, bavlna a tabák. Chovají se ovce, skot, kozy a osli. Nejdůležitějším zvířetem je velbloud.
[editovat] Průmysl a nerostné suroviny
Nejdůležitější nerostnou surovinou je uran, těží se v pohoří Aïr. Dále se těží zlato, kamenné uhlí, fosfáty, měděné a železné rudy a soli. Průmyslová výroba a obchod se soustřeďuje v Niamey. Nejdůležitějším průmyslovým oborem je potravinářský průmysl. Produkuje hlavně arašídy, olej a pivo. V menších městech fungují mlýny, čistírny bavlny a koželužny.
[editovat] Obyvatelé
Obyvatelé se dělí do několika kmenů, nejvíce zastoupeni jsou Hausové, Songhaj-Djermové a Tuaregové. Ostatních je méně než 1 milion osob. Nigerijci jsou z 80 % muslimové, existují tu ale i animistické a křesťanské menšiny. Tři čtvrtiny obyvatel jsou negramotné. Úředním jazykem v zemi je francouzština. Téměř 80% Nigeřanů žije ve venkovských osadách. Střední délka života mužů je průměrně 42,5 let, u žen asi 41,8 let.
[editovat] Etnické složení obyvatelstva
- Hausové – 56%
- Džermové – 22%
- Fulani – 9%
- Tuarégové – 8%
- ostatní – 5%
[editovat] Největší města
- Niamey - 774 000 obyvatel
- Zinder – 191 000 obyvatel
- Maradi – 163 000 obyvatel
- Agadez – 89 000 obyvatel
- Arlit – 83 000 obyvatel
- Tahoua – 80 000
- Dosso – 50 000
- Birni N´Konni – 48 000
- Tessaaoua – 36 000
- Gaya – 33 000
- Dogondoudchi – 32 000
[editovat] Zajímavosti
- Stát se jmenuje podle stejnojmenné řeky
- První důl na těžbu zlata se jmenuje Samira Hill a začal pracovat v říjnu 2004
- První železnice v zemi se teprve buduje.
- Je povolena polygamie.
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)
Mapy: 12°-23° S, 0°-16° V