Seychely
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Repiblik Sesel République des Seychelles Republic of Seychelles |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 455 km² (199. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 81 188 (197. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 178 / km² (64. na světě) |
| Jazyk | kreolština (úřední), angličtina (úřední), francouzština (úřední) |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římští katolíci 86,6 %, anglikáni 6,8 %, jiní křesťané 2,5 %, jiní 4,1 % |
| Nejvyšší bod | Morne Seychellois (905 m n. m.) |
| Hlavní město | Victoria |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Hlava státu | prezident James MICHEL (od 14. dubna 2004) |
| Hlava vlády | prezident James MICHEL (od 14. dubna 2004) |
| Hymna | Koste Seselwa |
| Vznik | 29. června 1976 (nezávislost na Velké Británii) |
| Měna | seychelská rupie (SCR) |
| ISO 3166-1 | 690 SYC SC |
| MPZ | SY |
| Doména | .sc |
| Telefon | +248 |
| Časové pásmo | UTC +4 |
Seychely je stát na stejnojmenných ostrovech v Indickém oceánu, východně od Afriky.
Obsah |
[editovat] Přírodní podmínky
Seychelská republika se rozkládá jižně od rovníku na 115 malých ostrovech, rozesetých v několika skupinách na ploše zhruba 1100 krát 800 km severovýchodně od Madagaskaru. Ostrovy jsou dvojího druhu – vlastní Seychelské ostrovy nebo též Vnitřní ostrovy (Mahé, Praslin, La Digue, Silhouette aj.), ležící na severovýchodě státu, jsou tvořeny masivními žulovými skalisky, zatímco ostatek souostroví, souhrnně označovaný jako Vnější ostrovy, představují ploché korálové atoly (Amiranty, Coetivy, Providence, Farquhar a Aldabra. Obydleno je 33 ostrovů, přičemž 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Na Vnějších ostrovech, které představují téměř polovinu plochy země, ale postrádají zdroje pitné vody, žijí pouze 2 % seychelského obyvatelstva.
Seychely se těší poměrně stálému tropickému podnebí s průměrnými denními teplotami mezi 24 a 30 °C a hojnému množství srážek (průměrné roční úhrny činí kolem 3 000 mm). Nejtepleji bývá v březnu až dubnu, relativně nejchladnějším obdobím roku pak léto od července do srpna. Vzhledem k blízkosti rovníku Seychely leží mimo oblast obvyklého výskytu tropických bouří.
Ostrovy (zvláště Vnitřní) jsou dosud z části pokryty hustým tropickým lesem a pro svou odlehlost od pevniny jsou domovem mnoha endemických živočichů a rostlin. Vědecká studie, vypracovaná v 90. letech, udává jako endemické „přinejmenším“ 75 druhů kvetoucích rostlin, 15 druhů ptáků, 3 druhy savců, 30 druhů obojživelníků a plazů a několik stovek druhů bezobratlých. V tomto směru vyniká zejména atol Aldabra, na němž žije největší světová populace obřích želv (150 až 180 tisíc jedinců), a který byl roku 1982 prohlášen za světové přírodní dědictví UNESCO. Dalším unikátním symbolem země je palma seychelská (Lodoicea maldivica) s obřími plody, vážícími kolem 20 kg. Také háj 4 000 těchto stromů ve Vallée de Mai na ostrově Praslin je od roku 1983 zapsán na seznam světového dědictví. Seychelská vláda vynakládá velké úsilí na uchování místní přírody; 42 % rozlohy země pokrývají národní parky a přírodní rezervace.
[editovat] Dějiny
Třebaže ostrovy byly známy již ve středověku arabským kupcům a na počátku 16. století zde jako první Evropané přistáli Portugalci, zůstávaly dlouho bez trvalého osídlení. Teprve v polovině 18. století zde Francie zřídila kolonii, nazvanou podle tehdejšího ministra financí Jeana Moreaua de Sechelles. Vzhledem ke strategické poloze při námořní cestě do Indie začali o ostrovy usilovat Britové. Ti se Seychel zmocnili za napoleonských válek a do jejichž držení ostrovy přešly Pařížským mírem roku 1814. Ostrovy byly dlouho spravovány z Mauricia a teprve v roce 1903 vyčleněny jako samostatná kolonie. Roku 1976 získaly Seychely nezávislost jako republika v rámci Britského společenství národů.
[editovat] Obyvatelstvo
Velkou většinu obyvatelstva, kolem 90 %, představují míšenci, potomci francouzských kolonistů a afrických otroků, hovořící seychelskou kreolštinou (Seselwa), odvozenou z francouzštiny. Zbytek tvoří především menšiny Indů, Malgašů a Číňanů. Gramotnost dosahuje 92 %, u mladších ročníků je téměř úplná. Naprostá většina Seychelanů žije na trojici ostrovů Mahé, Praslin a La Digue.
[editovat] Hospodářství
Na africké poměry jsou Seychely poměrně blahobytnou zemí. Nejdůležitější zdroj příjmů představuje luxusní turistický ruch. Ročně stráví na Seychelách dovolenou ke 150 tisícům zahraničních hostů. Dalším významným hospodářským odvětvím je lov a zpracování ryb, zvláště tuňáků (na Seychelách se nachází jedna z největších tuňákových konzerváren na světě). Zemědělsky země již není soběstačná, velká část potravin se dováží, naopak důležitou na vývoz jdou kokosové ořechy, palmová vlákna, kopra, skořice a vanilka. Dlouhodobými problémy jsou neúměrně nadhodnocený kurs místní měny, vysoká závislost na dovozu zboží a surovin, a silný schodek veřejných financí.
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)
Mapy: 4°-10° J, 46°-56° V
