Sierra Leone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republic of Sierra Leone
vlajka znak

Rozloha	71 740 km² (119. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	6 017 643 (102. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	84 / km² (112. na světě)
Jazyk	angličtina (úřední, regulerně používaný vzdělanou menšinou), mende, temne , krio ( kreolština,
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	muslimové 60%, domorodé náboženství 30%, křesťané 10%
Nejvyšší bod	Loma Mansa (Bintimani) (1948 m n. m.)
Hlavní město	Freetown
Státní zřízení	prezidentská republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	prezident Ahmad Tejan KABBAH (od 29. března 1996, reinstated 10. března 1998)
Hlava vlády	prezident Ahmad Tejan KABBAH (od 29. března 1996, reinstated 10. března 1998)
Hymna	Hymna Sierry Leone
Vznik	27. dubna 1961 (nezávislost na Velké Británii)
Měna	sierro-leonský leone, nedělí se na menší jednotku (SLL)
ISO 3166-1	694 SLE SL
MPZ	WAL
Doména	.sl
Telefon	232
Časové pásmo	UTC -1

Mapa Sierra Leone

Sierra Leone je přímořský stát v západní Africe. Jeho sousedy jsou Guinea, Libérie.

[editovat] Dějiny

V roce 1792 se Sierra Leone stála jednou z prvních britských kolonií v západní Africe. Již před vznikem kolonie se toto území stalo cílovým místem pro osvobozené otroky – nazývané Krio – z Velké Británie a severní Ameriky, kteří zde roku 1787 založili město svobody – Freetown. Stejně jako v sousední Libérii se i zdejší osvobození otroci separovali v rámci jakési elitní subkultury, což vedlo k několika vzedmutím domorodého odporu. Po druhé světové válce Sierra Leone následovala další bývalé britské kolonie, když 27. dubna 1961 získala nezávislost a statut člena Britského společenství národů. Již první roky nezávislosti ovšem přinesly politickou nestabilitu a násilné převraty poté, kdy již v roce 1964 zemřel zakladatel samostatného státu Sierry Leone, Milton Margai. Jeho bratr Albert Margai poté zemi spravoval do roku 1967, kdy se konaly parlamentní volby, v nichž zvítězil Všelidový kongres (APC) Siaka Stevense. A. Margai i S. Stevens byli však uvězněni brigádníkem Davidem Lansanou, kterého ovšem vzápětí odstranili jeho armádní nadřízení z Národní reformační rady (NRC). I ty ovšem potkal podobný osud. Siaka Probyn Stevens se mohl v dubnu 1968 vrátit do úřadu předsedy vlády. V letech 1971 a 1974 se konaly další pokusy o puč. S. Stevens byl od roku 1971 prezidentem Sierry Leone a od roku 1977 se těšil plné podpoře parlamentu poté, co se konkurenční Lidová strana Sierry Leone (SLPP) připojila k APC. Jednobarevné volby se pak konaly v roce 1981. V roce 1985 S. Stevens odstoupil a na jeho místo byl z vůle samotného Stevense dosazen Joseph Saidu Momoh. Momoh se poté pokusil o některé ústavní reformy, které by vedly k větší demokratičnosti a pluralitě systému. Nová ústava byla přijata v červenci 1991. Od roku 1991 ovšem probíhalo, nejprve pouze ve východní části země, ozbrojené povstání Jednotné revoluční fronty (RUF) kapitána Fodaye Sankoha podporované ze sousední Libérie. Armáda se nejprve snažila bránit ústřední vládu, ale poté se sama obrátila proti ní. 29. dubna 1992 proběhl úspěšný ozbrojený převrat a Momoh byl nucen uniknout do Guineje. Kapitán Valentine Strasser, vůdčí osobnost puče, poté ovládl Prozatímní národní vládnoucí radu (National Provisional Ruling Council). Ta byla pod domácím i mezinárodním tlakem donucena uspořádat všeobecné volby v roce 1996, které do prezidentského úřadu vynesly Ahmada T. Kabbaha. Dohodou z Abidžanu z listopadu 1996 vznikl křehký smír mezi vládou a RUF. Kabbaha ovšem již v květnu 1997 svrhla takzvaná Revoluční rada ozbrojených sil (AFRC) pod vedením Maj. Johnnyho Paula Koromy. V tomto případě armáda s RUF spolupracovala a dohodla jisté sdílení pravomocí. Kabbah byl znovudosazen po úspěšné intervenci sil ECOMOG (zkratka pro ECOWAS Monitoring Group) v roce 1998. Intervenci předcházelo embargo Rady bezpečnosti OSN na dovoz pohonných hmot a zbraní a jednání mezi vůdci junty a zástupci ECOWASu, které ovšem nevedlo k žádaným výsledkům. V lednu 1999 se uskutečnil další, tentokrát neúspěšný pokus RUF svrhnout Kabbaha, při kterém povstalci dočasně obsadili část hlavního města, kde se dopouštěli masových vražd a mrzačení obyvatel. Kabbahovi se poté podařilo s ozbrojenci RUF vyjednat mír – mírovou dohodu z Lomé ze 7. července 1999. Ta umožnila zapojení ozbrojenců do státní správy; například Foday Sankoh tak získal významný vládní post, umožňující kontrolu nad těžbou diamantů. Zejména RUF ovšem dohodu z Lomé porušovala. Její čelní představitelé byli zatčeni a zbaveni správních funkcí po událostech z května 2000, kdy bylo ozbrojenci RUF zastřeleno několik účastníků demonstrace proti porušování smlouvy z Lomé. Četným útokům byly vystaveny rovněž jednotky OSN, které od listopady 1999 měly dohlížet na plnění závazků z Lomé. Bylo tedy třeba sjednat další smlouvu, k čemuž došlo v listopadu 2000 v Abuje. Navíc bylo třeba znovu nastartovat projekt Odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění povstaleckých vojáků do společnosti (Disarmament, Demobilization and Reintegration, DDRR), který byl začleněn již do dohody z Lomé. Útoky RUF nicméně pokračovaly, povstalci se blížili k hlavnímu městu a situace se dále komplikovala, když do Sierry Leone vstoupila vojska Guineje, aby zničila základny RUF, které byly využívány i pro aktivity RUF na území Guinejské republiky. Velká Británie do země vyslala své jednotky za účelem evakuace osob pod konsulární ochranou Spojeného království. Teprve druhá dohoda z Abuji z května 2001 situaci uklidnila.