Čad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čadská republika جمهرية تشادتشاد Al-Jumhūriyah al-Tashad Džumhúríjat Tašád République du Tchad
vlajka znak

Rozloha	1 284 000 km² (20. na světě) z toho 1,9 % vody
Počet obyvatel	9 826 419 (82. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	7,2 / km² (180. na světě)
Jazyk	arabština (úřední), francouzština (úřední)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	islám (51%), křesťanství 35%, animismus 7%
Nejvyšší bod	Emi Koussi (3415 m n. m.)
Hlavní město	Ndžamena (نجامينا)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Idriss Déby
Předseda vlády
Hymna	La Tchadienne
Vznik	11. srpna 1960 (nezávislost na Francii)
Měna	CFA frank (XAF)
ISO 3166-1
MPZ
Doména	.td
Telefon	235
Časové pásmo	UTC +1

Mapa Čadu

Čad (arabsky: تشاد; francouzsky: Tchad) je vnitrozemský stát ležící uprostřed Afriky v oblasti Sahary a Sahelu. Hraničí s Libyí na severu, se Súdánem na východě, se Středoafrickou republikou na jihu, s Kamerunem a Nigérií na jihozápadě a s Nigerem na západě. Název státu je odvozen od Čadského jezera. To je rozděleno mezi Čad, Niger, Nigérii a Kamerun.

[editovat] Historie

Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka. Ve středověku se tu setkávali místní kmeny a muslimští obchodníci. Novodobé hranice byly vytyčeny v roce 1891 a země se stala po dohodě s Velkou Británií a Německem francouzskou kolonií. Za druhé světové války se kolonie pod vedením guvernéra nepřipojila ke kolaborantské vládě ve Vichy, ale k Svobodné Francii generála de Gaulla. Po válce získala země autonomii a v roce 1960 nezávislost. Tehdy byla sepsána nová ústava a Idriss Déby byl zvolen prezidentem.

[editovat] Politická situace

V zemi panuje omezená demokracie. Většina nejvyšších funkcí je v rukou Sárů, z mnoha set čadských kmenů.

Od roku 1991 se Čad soudí s Rumunskem o podobu státní vlajky, která je totožná. Také probíhá dlouholetý spor s Libyí o uran bohatou oblast Aouzou. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků ze Súdánské oblasti Dárfúr.

[editovat] Geografie

Klima v centrální části země je polopouštní, na severu pouštní, suché horské v pohoří Tibesti na severozápadě a tropické v nížinách na jihu u Čadského jezera. To je zdrojem obživy pro většinu lidí, leží u něj většina obdělávatelné půdy. Na začátku 20. století bývalo druhým největším jezerem v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². V horizontu několika desetiletí asi jezero zmizí úplně. Zemi ohrožuje dezertifikace.

[editovat] Obyvatelé

Obyvatelé Čadu jsou z třetiny Arabové, z třetiny Sárové a z třetiny příslušníci dalších asi 200 kmenů. Dvě třetiny obyvatel žijí ve městech.

[editovat] Ekonomika

Po dlouholeté občanské válce patřil HDP Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob ropy na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci Světové banky postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává zemědělství, ale obdělává se jen 3 % rozlohy země. Vyváží se bavlna, dobytek, podzemnice olejná a ropa, zejména do USA, Taiwanu a Portugalska. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.